reklama
 
 

Recenze: System of a Down nepřijeli do Prahy dělat show. Přijeli prostě zahrát. Ve zběsilém tempu

13. 6. 2017
Čtveřice System of a Down do devadesátiminutového vystoupení v pražské O2 areně vměstnala v ďábelském sledu třicítku skladeb, za to počet pronesených slov by se dal spočítat na prstech jedné ruky. I s vědomím, že koncerty System of a Down působí odosobněně zcela běžně, nebylo těžké při pohledu na interakci členů rozpoznat, že muzikanti - co se vzájemných vztahů týče - neprocházejí zrovna ideálním obdobím.
Doporučujeme

Zběsilost. Právě ta byla leitmotivem večera ve společnosti System of a Down už od chvíle, kdy se na pódiu objevili předskakující Code Orange. Pětičlenná skupina se třemi kytarami ve svých řadách naplnila vysočanskou halu nepoddajnou metalovou hmotou na samé hranici hlukové snesitelnosti. Sestava navíc působila jako parta nájemných zabijáků, připravených na potkání proříznout hrdlo. Kdyby se hledal obraz zhmotněné urputnosti a agresivity, vypadal by přesně takto.

Podobná zuřivost, avšak bez násilnických gest a s minimem pohybu, se z pódia valila i během následující hodiny a půl. Arménsko-americké kvarteto je pověstné jedinečným stylem, v němž se bez nadsázky míchá všechno se vším. I naživo je společným jmenovatelem jejich produkce jakási vnitřní výbušnost a chaotičnost: surové pasáže se nepředvídatelně proplétají s klidnějšími motivy, přičemž i v dynamicky náročnějších pasážích je skupina skvěle sehraná.

Účinek osobitých a snadno rozpoznatelných skladeb jako Suite-Pee, Prison Song, Aerials, Cigaro nebo Sugar ještě umocňuje už naznačená strhující kadence, s kterou je kapela naživo pálí: tedy prakticky bez pauz a bez přídavku. Naopak hodně úsporní byli SOAD v komunikaci s publikem. A když už se tak dělo, znělo halou lehce nucené klišé o obdivu Prahy nebo obligátní zvolání kytaristy Darona Malakiana "Clap you hands" coby rutinní úvod písně Chop Suey!

Na poměry "velké" kapely byla minimalistická i doprovodná show, v níž chyběly velkoplošné obrazovky. Středobodem večera tak byla hudba samotná, což je sice zcela běžné u klubových kapel, ale v případě seskupení, jež dokáže v Česku prodat 15 tisíc vstupenek, jde o poměrně zajímavý úkaz.

I s vědomím, že koncerty System of a Down působí odosobněně zcela běžně, nebylo těžké při pohledu na interakci členů rozpoznat, že muzikanti - co se vzájemných vztahů týče - neprocházejí zrovna ideálním obdobím. Chemie na nule. Zlí jazykové dokonce před koncertem tvrdili, že zpěvák Serj Tankian bydlí odděleně od zbytku kapely, přičemž zbývající členové obývají v hotelu každý jiné patro.

System of a Down

Praha, O2 aréna, 12. 6. 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 75 %

S tím souvisí i zásadní nedostatek celého vystoupení, tedy absence nového materiálu. Od reunionu v roce 2010 sice skupina pravidelně koncertuje, nová deska, nástupce poslední nahrávky Hypnotize z roku 2005, však stále nepřichází. Nic na tom nemění občasné vzkazy, že nové písně pozvolna vznikají, ani mediální stížnosti některých členů na "lenost" kapely jako celku, které nenápadně směřují k frontmanovi Tankianovi.

Doufejme, že příští vystoupení System of a Down ještě o něco víc pozvedne právě nový materiál.

autor: Petr Adámek

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama