Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zůstává i deset let po své smrti kontroverzní osobností. Když přiznal členství ve Waffen-SS, otřáslo to s jeho pověstí morální autority. Ovšem dílo, které za svůj život vytvořil, i angažovanost za lepší Německo stále inspirují debaty o vině, odpovědnosti a vyrovnávání se s minulostí.
Mezi odsouzením a pochopením: Jak svět reagoval na Grassovo šokující odhalení
Reakce na Grassovo přiznání byly rozporuplné. Část veřejnosti, zejména v Polsku a Izraeli, reagovala rozhořčeně a považovala jeho mnohaleté mlčení za nepřijatelné. Bývalý polský prezident Lech Wałęsa dokonce vyzval Grasse, aby se vzdal čestného občanství Gdaňsku (i když poté, co si přečetl Grassův dopis adresovaný starostovi Gdaňsku, svou kritiku stáhl), a izraelští politici odsoudili jeho dlouholeté mlčení jako morální selhání.
Na druhé straně řada intelektuálů poukázala na složitost situace mladého člověka v totalitním režimu a ocenila Grassovo konečné přiznání, byť opožděné. Někteří literární kritici, jako Marcel Reich-Ranicki, však poznamenali, že toto odhalení neovlivní hodnotu Grassova literárního díla, ale navždy změní způsob, jakým bude on sám vnímán. Celá kontroverze odrážela širší debatu o kolektivní vině a individuální odpovědnosti v kontextu nacistických zločinů.