Divákům se představí klávesista a zpěvák Josef Janíček, bubeník Jan Brabec, trombonista Vladimír Dědek, violoncellista Tomáš Schilla a baskytarista Ivan Bierhanzl. Janíček je z nich jediným pamětníkem natáčení.
Turné bude pokračovat přes Brno, Olomouc a další tucet měst, až vyvrcholí 29. června na hradě Houska. Právě tam před 50 lety začalo nahrávání jedné z nejslavnějších desek československého undergroundu.
Název Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned parodoval nahrávku Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band od britských The Beatles, se slovní hříčkou Banned místo Band, v překladu tedy Zakázaný klub šťastných srdcí Egona Bondyho.
"Zvukově i textově to byla zcela jiná záležitost: syrová hudba, někdy psychedelická, někdy temně rocková, někdy kakofonická s freejazzovými sóly, ale vždy snadno rozpoznatelná a unikátní i ve světovém měřítku. A do toho nemilosrdné texty Egona Bondyho," připomíná Vladimír Drápal řečený Lábus, který vydává nahrávky spojené s někdejším undergroundem.
Právě jeho label Guerilla Records při příležitosti 50. výročí znovu zveřejnil Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned, a to jako dvojalbum, jehož čtvrtou stranu tvoří záznam koncertu z 31. ledna 1975. Plastic People tehdy zahráli na svatbě Jaroslavy a Jaroslava Kukalových.
Aktuální formace už první koncert absolvovala minulý týden v pražském Kaštanu. "Vstup byl na pozvánky, jak za starých undergroundových časů, jen se nikdo nemusel obávat, že ho cestou sbalí estébáci," napsal na webu Headliner.cz novinář Ondřej Bezr. Podle něj se turné sice koná u příležitosti debutového albu, z něj ale v Kaštanu naživo zaznělo jen několik písní. "Repertoár je sestaven vlastně víceméně z celé 'totalitní' kariéry kapely, a koncert má zvuk nejbližší vrcholným albům Hovězí porážka a Půlnoční myš z osmdesátých let," doplnil.
Album Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned nahráli The Plastic People of the Universe v letech 1974 až 1975 na hradě Houska, kde jeho vznik umožnil tehdejší kastelán Svatopluk Karásek, a také v pražském ateliéru. V komunistickém Československu nahrávka nemohla vyjít a být šířena legálně, fanoušci si ji proto kopírovali jeden od druhého. Oficiálně album vyšlo ve Francii roku 1978, v Česku až v roce 2001.
Většinu písní na nahrávce tvoří zhudebněné básně Egona Bondyho. Český spisovatel a filozof, vlastním jménem Zbyněk Fišer, byl výraznou osobností undergroundu. V 70. letech se seznámil s Ivanem Martinem Jirousem z okruhu Plastic People, v 80. letech ovlivnil ranou tvorbu Jáchyma Topola nebo J. H. Krchovského. Ačkoli se ve svých textech nikdy neztotožnil s podobou komunistického režimu a stal se jeho vytrvalým kritikem, Bondy spolupracoval se Státní bezpečností.
The Plastic People of the Universe založil v září 1968 baskytarista Milan Hlavsa, dalšími členy byli zpěvák Michal Jernek, kytarista Jiří Števich a bubeník Josef Brabec. Toho o několik měsíců později nahradil Pavel Zeman a ke skupině se přidali také kytarista a klávesista Janíček nebo saxofonista Vratislav Brabenec.
Skupina se v někdejším Československu stala obětí státní šikany, která vyvrcholila zatčením tehdejších členů v březnu 1976 a vyvolala protesty kulturní veřejnosti. Kapela, jež vystupovala na utajovaných koncertech, po roce 1989 zahrála mimo jiné v Bílém domě pro prezidenty Billa Clintona a Václava Havla. V roce 2016 se v důsledku vnitřních sporů rozpadla na dvě části.
Video: Skladba Toxika od Plastic People
