Jméno vítěze vyznamenaného šekem na 11 milionů švédských korun, v přepočtu asi 24 milionů českých korun, odhalí akademie tento čtvrtek.
Již několik let je favoritkou literárních kritiků avantgardní čínská spisovatelka Cchan Süe, jejíž knihu Tanec temné duše v českém překladu Františka Reismüllera vydalo nakladatelství Verzone. Jedenasedmdesátiletá autorka bývá přirovnávána k Franzi Kafkovi pro neskutečnou a ponurou atmosféru, jež prostupuje její romány a povídky. Píše experimentální prózy oscilující mezi utopií a dystopií. Každodennosti dává surreálný nádech.
Také sázková kancelář Ladbrokes řadí Cchan Süe mezi ty, kdo mají největší šance získat letošní Nobelovu cenu za literaturu. Na její výhru společnost vypsala kurz 7:2, nejvyšší ze všech.
Podle Ladbrokes mají dále šanci australský spisovatel Gerald Murnane s kurzem 12:1, japonský prozaik Haruki Murakami s kurzem 14:1 nebo Argentinec César Aira, Řekyně Ersi Sotiropoulos, Američan Thomas Pynchon či Kanaďanka Margaret Atwood, na které lze vsadit s kurzem 16:1. Minulý rok sázkaři také nejvíce věřili Cchan Süe, cenu však nakonec obdržel norský spisovatel Jón Fosse. Od roku 2015 se předpovědi Ladbrokes ohledně Nobelovy ceny za literaturu nenaplnily.
Rushdie to prý nebude
Letos "výběr vítěze překvapí kulturní elitu", domnívá se Björn Wiman, redaktor švédského listu Dagens Nyheter. Podobně tomu bylo v roce 2021, kdy akademie vybrala Abdulrazaka Gurnaha, britského spisovatele narozeného v tanzanském Zanzibaru, nebo v roce 2016, kdy uspěl písničkář Bob Dylan.
Podle Wimana se akademie ráda uchyluje k nečekané volbě. Redaktor si dokáže představit, že letos vyhraje autor či autorka z afrického kontinentu nebo Latinské Ameriky. "Myslím, že to bude žena z jazykové oblasti mimo Evropu," tipuje.
Sám by si přál, aby akademie ocenila Salmana Rushdieho, který se stal ještě silnějším symbolem svobody slova poté, co byl na něj roku 2022 spáchán neúspěšný atentát na literárním festivalu. Rushdie, jenž vyvázl s vážnými zraněními a přišel o oko, útok popsal v letošní knize nazvané Nůž. V českém překladu Martiny Neradové ji brzy vydá Paseka. "Akademii by se ale vytýkalo, že opět vybrala muže v druhé polovině jeho života," argumentuje Wiman, proč podle něj Rushdie ocenění nezíská.
Nobelova cena za literaturu je od počátku převážně eurocentrická, mezi vítězi jednoznačně převažují muži. Z celkového počtu 120 laureátů bylo pouze 17 žen.
Dle profesorky literatury na Stockholmské univerzitě Carin Franzén je například čínská literatura velmi rozsáhlá, což však historie Nobelovy ceny neodráží. Dosud ji získali pouze dva čínští spisovatelé, naposledy Mo Jen v roce 2012. Z arabského světa pak porota dosud vyznamenala jediného literáta, egyptského romanopisce Nagíba Mahfúze v roce 1988.
Časy se mění
Jedním z důvodů nerovnoměrného zastoupení může být nedostatečná znalost zahraniční literatury ze strany členů Švédské akademie, domnívá se Victor Malm, vedoucí kulturní rubriky švédského deníku Expressen. Malm věří, že letos prestižní poctu získá autorka Jamaica Kincaid z karibské Antiguy, která má také americké občanství.
Švédská akademie se o výběru vždy radila s literárními odborníky. Od roku 2021 tento přístup systematicky uplatňuje u jazyků, které její členové neovládají, uvádí agentura AFP. "Samozřejmě to není totéž jako umět číst v původním jazyce," připouští Lina Kalmteg, literární novinářka švédského rozhlasu SR. Podle ní se jen výjimečně stává, že by akademie zvažovala kandidáty, jejichž díla nebyla přeložena do švédštiny.
Dle literárního kritika listu Aftonbladet Rasmuse Landströma je značný eurocentrismus ceny považované za světové měřítko způsoben tím, že západní kultura sebe sama historicky nadřazovala nad ostatní. "Ale myslím, že tomu dnes už tak není," uvádí kritik.
Johan Hilton z deníku Göteborgs-Posten naopak věří, že akademici letos vyberou někoho ze střední nebo východní Evropy. Myslí si ale, že to nebude nikdo z Ruska ani kritik Kremlu. "To by bylo politicky neprůchodné," domnívá se.
Jako každý rok se ve spekulacích o možném výherci opakovaně objevují jména dalších adeptů. Jsou mezi nimi Maďar László Krasznahorkai, rumunský postmodernista Mircea Cartarescu, Keňan Ngugi wa Thiong'o, Francouz Michel Houellebecq, Američan Don DeLillo nebo kanadská básnířka Anne Carson.
Z českých spisovatelů dostal Nobelovu cenu za literaturu jen Jaroslav Seifert v roce 1984.
