Ceny byly předány při sobotním slavnostním večeru. Světloplachost se odehrává v charkovském metru, které na rozdíl od ulic tohoto ukrajinského města poskytlo bezpečí občanům poté, co vloni v únoru začala ruská invaze. Film se soustředí na dvanáctiletého Nikiho a jeho rodinu, kteří se do metra jednoho chladného únorového rána přijíždějí úkryt před ruskými nálety.
Pro Nikiho se denní světlo stává synonymem smrtelného nebezpečí. Chlapec nesmí opustit prostory stanice, kde žije se stovkami dalších lidí pod neustálou září neonových světel. Toulá se po opuštěných vagonech a nástupištích. Když potká o rok mladší Viku, otevře se před ním nový svět.
Dle pořadatelů jihlavského festivalu snímek lyricky pohlíží na život uprostřed války. Autorům se podařilo vykřesat z otřesné reality filmově působivou a zároveň rozporuplnou vizi dětství, oceňují hodnotitelé, jimiž letos byli například scenáristka Klára Vlasáková nebo íránský režisér Kaveh Daneshmand. Zdůrazňují také odvahu slovenských tvůrců točit v náročných podmínkách. Světloplachost už se dočkala zvláštního uvedení na festivalu v Benátkách, kde získala ocenění pro nejlepší evropský film sítě kin Europa Cinemas. Česká kina ji začnou promítat 23. listopadu.
V další sekci Opus Bonum, kde vybírali ze 17 světových dokumentů, jiné porotce nejvíc přesvědčil chorvatský snímek Loď. Vypráví o zániku jedné z největších chorvatských loděnic, jeho autorem je filmový publicista a dokumentarista Elvis Lenić.
Ocenění za přínos světové kinematografii získal osmašedesátiletý maďarský režisér a scenárista Béla Tarr, autor slavného sedmihodinového filmu Satanské tango podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie.
"To, že na festival přijel třeba Béla Tarr jako jeden z nejvýznamnějších evropských filmařů současnosti vůbec, je prostě velká věc," říká prezident festivalu Marek Hovorka. "A to, jakým způsobem se tady bezprostředně potkává s filmaři nebo se studenty filmových škol z nejrůznějších částí snad ani ne Evropy, ale světa, je prostě něco, co tomu festivalu dodává opravdu unikátní charakter," pochvaluje si.
Tarr v začátcích točil krátké dokumentární filmy především o dělnících a lidech na okraji maďarské společnosti. Jeho poslední hrané snímky dle pořadatelů spojuje nezaměnitelný minimalistický rukopis a apokalyptický nádech spojený s citem pro absurditu. Součástí festivalového programu byla jeho díla Turínský kůň nebo Werckmeisterovy harmonie z roku 2000.
Při galavečeru řekl maďarský tvůrce divákům, co pro něj znamená točit filmy. "Je to reakce. Když prožíváte svůj život, vidíte věci, které na vás ulpí a které vás samotné přetvoří. Máte pocit, že se o to musíte podělit s ostatními. To je filmařina - reakce na náš svět," řekl Tarr, který tento podzim vede celosemestrální výuku pro studenty magisterských a doktorských programů na pražské FAMU.
Příští ročník bude delší
Jihlavský festival letos promítl 357 titulů rozdělených do soutěžních i nesoutěžních sekcí. Cenu publika získala Moje nová tvář zachycující příběh ženy, kterou bývalý přítel polil kyselinou. Studentskou porotu nejvíc přesvědčil snímek Jiříkovo vidění o svérázném boji s klimatickou změnou.
Poslední díla v jihlavských biografech pořadatelé promítnou tuto neděli. V tu chvíli se ale otevře možnost zhlédnout část z nich online. Přístupné budou do 12. listopadu.
Už v sobotu odpoledne pořadatelé oznámili, že příští rok by měla být akce prodloužena ze šesti na deset dní. Podle prezidenta Marka Hovorky je cílem zajistit návštěvníkům, kterých přibývá, větší dostupnost ubytování v Jihlavě i dalších služeb včetně projekcí. Příští ročník se uskuteční od 25. října do 3. listopadu 2024.
O tom, jak by se měl vyvíjet festival, který před 27 lety začínal jako třídenní akce v jednom kině, se podle Hovorky diskutuje od roku 2019. "Otázky se ve své palčivosti opět vrátily v minulém roce, který byl z hlediska čísel a zájmu velmi úspěšný. Ale nálada, se kterou se návštěvníci z Jihlavy vrátili, byla někdy opravdu nešťastná: nenaplněná očekávání, lidé se nedostali do kin, bydleli daleko, necítili se komfortně," vysvětluje Hovorka.
Prvním krokem ke zlepšení byl letos zavedený systém rezervací, díky němuž odpadlo zdlouhavé čekání ve frontách před kinosály. "Zafungoval a úplně proměnil náladu na festivalu, všichni se snadno dostanou tam, kam potřebují. A pokud už je projekce obsazená, vyberou si jinou a směřují rovnou tam," tvrdí Hovorka.
Rozpočet festivalu se pohybuje kolem 20 až 25 milionů korun. Přibližně čtyřmi miliony korun na něj přispívá město Jihlava a 1,5 milionu hradí Kraj Vysočina. S městem i představiteli kraje pořadatelé jednají o navýšení podpory. Část zvýšených nákladů ale budou muset zajistit od soukromých dárců a sponzorů. Rozpočet po prodloužení festivalu naroste asi o 4,5 milionu korun.
"Myslím si, že minimálně padesátiprocentní navýšení částky by pro kraj bylo akceptovatelné," řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek, zvolený za ODS a STO. Stejně jako jihlavský primátor Petr Ryška z ODS oceňuje, že se organizátoři věnují rozvoji festivalu a jeho inovování.
