Kvůli příměru v článku se od laureátky distancovali pořadatelé a sponzoři ceny, to znamená Nadace Heinricha Bölla a brémský Senát. Samotné udělení ceny organizátoři nejprve zrušili. Nakonec se uskutečnilo nikoliv v pátek na brémské radnici za účasti politiků a osobností veřejného života, nýbrž o den později v malé místnosti za přítomnosti asi 50 lidí.
Na vše dohlíželi čtyři policisté, organizátoři ještě v sobotu podruhé změnili dějiště konání. Laudatio přednesl bulharský politolog Ivan Krastev, za porotce promluvil profesor sociologie Michael Daxner, doplňuje agentura DPA.
Autorka si za kontroverzním příměrem stojí. V rozhovoru pro časopis Politico řekla, že "určitě je možné být tímto příměrem pobouřený, ale v tomto případě byl morálně i politicky nutný", uvedla.
"Snažila jsem se v té eseji říct, že když holokaust vytlačujeme na okraj historie jako něco jedinečného, skoro jako by ho ani nespáchali lidé, pak se z něj nemůžeme poučit," říká Masha Gessen. "Nejsme o nic lepší ani chytřejší než lidé, kteří žili před 90 lety. Jediný rozdíl mezi nimi a námi spočívá v tom, že v jejich představivosti holokaust neexistoval, zatímco my víme, že možný je a že se stal, a musíme toho využít, aby se nikdy neopakoval," dodala.
Americká novinářka a spisovatelka ruského původu roku 2016 navštívila Prahu, její knihy Přežít autokracii nebo Muž bez tváře: Neuvěřitelný vzestup Vladimira Putina vyšly také v českém překladu. Autorka se identifikuje mimo genderovou polaritu a používá zájmena oni/jejich.
