Jak píše agentura DPA, spor odstartovala dlouhá esej Mashi Gessen pro aktuální vydání amerického časopisu New Yorker, kde pracuje od roku 2017. Po zveřejnění textu se od laureátky distancovaly Nadace Heinricha Bölla i brémský senát, které Cenu Hannah Arendtové společně udílejí.
Ceremoniál se měl konat v pátek na brémské radnici. Podle deníku Die Zeit byl nejprve zrušen, nakonec se zřejmě uskuteční, avšak o den později, jinde a v jiné podobě. Není jisté, zda Masha Gessen cenu například od porotců převezme, přestože se nezúčastní organizátoři. Ocenění mělo být spojené s odměnou ve výši deseti tisíc eur, což je asi čtvrt milionu korun.
Americká novinářka a spisovatelka ruského původu, která roku 2016 navštívila Prahu a jejíž knihy Přežít autokracii nebo Muž bez tváře: Neuvěřitelný vzestup Vladimira Putina vyšly také v českém překladu, se v článku pro New Yorker zabývá německým postojem k Izraeli. V závěru však popisuje situaci v Pásmu Gazy, kterou přirovnává k "židovskému ghettu v některé východoevropské zemi okupované nacistickým Německem" a dodává, že teď "je ghetto likvidováno".
Jedná se o narážku na současnou situaci. Teroristé z palestinského hnutí Hamás 7. října vnikli na jih Izraele, kde zavraždili okolo 1200 lidí a další více než dvě stovky unesli. V reakci na to Izrael zahájil odvetnou vojenskou operaci v Gaze. Při ní podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přišlo o život už téměř 18 tisíc lidí. Číslo nelze nezávisle ověřit.
Masha Gessen, která pochází z židovské rodiny a jejíž pradědeček byl zavražděn za holokaustu, historickou paralelu v článku dál rozvíjí. "Nacisté tvrdili, že ghetta jsou nutná, aby ochránila nežidy před nemocemi šířenými Židy. Izrael tvrdil, že izolace Pásma Gazy, stejně jako zeď na Západním břehu Jordánu, je nutná, aby ochránila Izrael před palestinskými teroristickými útoky," srovnává autorka, byť hned dodává, že zatímco nacisté si svá tvrzení vymysleli, někteří Palestinci skutečně páchali teroristické atentáty v Izraeli.
Za nevhodnost příměru autorku kritizuje například Německo-izraelská společnost, která vyzvala, aby Masha Gessen kvůli těmto výrokům cenu nedostala. Společnost připomíná, že nacisté za druhé světové války internovali Židy v ghettech ve Varšavě, Krakově či Terezíně, odkud je transportovali do koncentračních táborů a tam masově vyvražďovali. Za holokaustu zemřelo okolo šesti milionů Židů. Pásmo Gazy si od roku 2005, kdy se odtamtud Izrael stáhl, spravují sami Palestinci.
V jiné pasáži své eseje Masha Gessen zmiňuje, jak izraelský premiér Benjamin Netanjahu přirovnal útok Hamásu k holokaustu, což má podle ní "ospravedlnit izraelské kolektivní potrestání obyvatel Gazy, podobně jako když Vladimir Putin přirovnáním ukrajinské vlády k nacistům či fašistům ospravedlňuje ruské kobercové bombardování, obléhání ukrajinských měst a vraždění ukrajinských občanů".
Největší část textu v New Yorkeru se ale týká německého boje s antisemitismem, a zejména situace okolo stoupenců hnutí BDS, jež žádá bojkot Izraele a které německý parlament označil za antisemitské.
Autorka v článku několikrát připomíná odkaz židovské filozofky Hannah Arendtové, která referovala o soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem a přišla se známou tezí o banalitě zla. Eichmanna popsala jako v první řadě kariérního oportunistu, jenž přijímal rozkazy, a zároveň Arendtová vzbudila vzrušenou polemiku, když obvinila z kolaborace členy židovských rad ustavených nacisty v ghettech.
"Žádný národ není vždy výhradně oběť, nebo vždy výhradně pachatel," shrnuje Masha Gessen ústřední myšlenku své aktuální eseje. Podle kritiků z Německo-izraelské společnosti má na takový názor právo, neexistuje však důvod, proč by za něj měla dostat Cenu Hannah Arendtové.
Kauzu okolo Mashi Gessen propírají německá média v době, kdy tamní společnost znovu debatuje o antisemitismu. Uplynulou neděli se v Berlíně několik tisíc lidí včetně starosty Kaie Wegnera zúčastnilo pochodu proti antisemitismu.
Po útocích na Izrael ze 7. října zaznamenalo Německo prudký nárůst protižidovských incidentů. Některé manifestace na podporu Palestinců přerostly v násilí a policie evidovala i útoky na židovské objekty či situaci, kdy útočníci označovali Davidovou hvězdou domy, v nichž žijí Židé, napsala agentura DPA.
"Musíme si přiznat, že v Německu máme problém s antisemitismem, a to i od muslimů," konstatovala německá ministryně vnitra Nancy Faeserová minulý měsíc na fóru spolkové vlády pro dialog s muslimskou společností. Ministryně tam vyzvala muslimské obce, aby odsuzovaly antisemitismus při modlitbách v mešitách.
Spolková vláda už dříve zakázala činnost organizací, které prosazují zájmy hnutí Hamás. Vyvěšování jeho vlajek či symbolů je v Německu zakázané. Podle německé civilní kontrarozvědky má Hamás v zemi asi 450 členů.
Masha Gessen se narodila do ruské židovské rodiny v Moskvě, od 80. let minulého století žije v USA. Identifikuje se jako genderově nebinární a bojuje za práva LGBTQ+ lidí, kromě časopisu New Yorker přispívá do deníků Washington Post nebo New York Times. Letos autorka rezignovala na funkci viceprezidentky amerického PEN klubu poté, co tato organizace zrušila debatu dvou ruských autorů.
Cenu Hannah Arendtové od roku 1994 udělují Nadace Heinricha Bölla a brémský senát osobám kultivujícím politické myšlení v duchu známé filozofky německo-židovského původu, jež žila v letech 1906 až 1975. Dosud toto ocenění získali historici Tony Judt a Timothy Snyder, filozofové François Jullien a Étienne Balibar, členky ruské kapely Pussy Riot nebo ukrajinští spisovatelé Jurij Andruchovyč a Serhij Žadan.
