Voda stojí víc než benzin, ze života je peklo. Román líčí přežití v odlidštěném světě

Hana Ulmanová Hana Ulmanová
13. 7. 2021 17:30
Podobenství je výstižný poučný příběh ilustrující morální postoj nebo náboženský princip. Psal je i Franz Kafka, původ ale mají v Bibli.
Děsivější než dystopický román o budoucnosti je román napsaný v minulosti o budoucnosti, která už se stává skutečnou. Na ilustračním snímku je fronta na benzin.
Děsivější než dystopický román o budoucnosti je román napsaný v minulosti o budoucnosti, která už se stává skutečnou. Na ilustračním snímku je fronta na benzin. | Foto: ČTK/AP

Právě na pasáž z Lukášova evangelia naráží Podobenství o rozsévači afroamerické spisovatelky Octavie Estelle Butlerové, které nedávno vydalo Argo v edici Fantastika. I když kvalitami a významem by to románu možná více slušelo v prestižní "áčkové" řadě angloamerických autorů.

Zapadá jak do sci-fi, což byl podle dnes již nežijící Butlerové nejsvobodnější literární žánr, tak do velké tradice postapokalyptických románů zastoupené tituly jako 1984 George Orwella, Příběh služebnice od Margaret Atwoodové, Ráj Toni Morrisonové či Cesta Cormaca McCarthyho - a to přitom Podobenství o rozsévači poprvé vyšlo před čtvrt stoletím.

Už tehdy však spisovatelka uvedla, že je to příběh z kategorie "jestli to takhle půjde dál", a sloužit by tudíž měl hlavně jako varování. Což před čtyřmi roky ještě rozvedla slavná americká feministka Gloria Steinemová v úvodu k paperbackovému vydání prohlášením, že je-li něco děsivější než dystopický román o budoucnosti, pak román napsaný v minulosti o budoucnosti, která už se stává skutečnou.

Kniha se odehrává roku 2025 a začíná v jednom z mála ještě relativně bezpečných předměstí Los Angeles. Za jeho zdmi se zmítá civilizace rozvrácená rostoucí propastí mezi bohatými a chudými, drogami, zničenou krajinou a nedostatkem vody, která stojí několikrát víc než benzin, ale ten se už stejně moc nekupuje. Nikdo se nestará o "pokrok a růst"; řeší se především horko, neboť ze života na zemi je peklo. A byť nový prezident tvrdí, že chce pořádky vracet "k normálu", zjevně je pozdě.

Společenský, hospodářský a politický kolaps je na spadnutí a přežít se dá pouze v alternativních komunitách spravovaných obřími korporacemi, které výměnou za tělesný komfort nabízejí dluhové otroctví. Nebo snad daleko na venkově, kde údajně fungují menší společenství. Otázka však zní, jak se tam dostat, jelikož v lidech postupně převládají zvířecí pudy - a, jak se později vyjeví, potulné dětské tlupy se živí i lidským masem.

To vše si palčivě uvědomuje patnáctiletá černoška Lauren, dcera baptistického pastora, která odmala chová pochyby o deistech, Bohu i Bibli a ví, že potřebujeme jít jiným směrem "než jenom do hajzlu". Navíc trpí syndromem hyperempatie neboli emočního sdílení, kdy ji to, co se děje kolem, opravdu fyzicky i duševně bolí. Zároveň není svatá: první sex měla ve dvanácti a učí se střílet.

Autorka románu Octavia E. Butlerová u své knihovny, 1986.
Autorka románu Octavia E. Butlerová u své knihovny, 1986. | Foto: Patti Perretová/The Huntington Library

Když její mírumilovná enkláva padne pod náporem rabujících a znásilňujících hord, Lauren se převleče za muže a vyráží pryč; stejně jako kdysi uprchlí otroci mířící na sever do Kanady. Díky zřejmému intelektu, projevovaným citům a železné vůli postupně získává následovníky: od etnicky smíšené rodiny po nejrůznější jednotlivce. Je pro ně jakýmsi prorokem, protože s nimi často mluví - a hlavně je neohroženě a s nadějí vede do neznáma.

Nic z toho by nedokázala, kdyby si napřed nevybudovala vlastní systém víry na hranici mezi vědou, filozofií a náboženstvím. Lauren vyznává svéráznou verzi darwinismu, podle níž je změna nevyhnutelná a my se musíme přizpůsobit, být flexibilní. Zároveň ale každá neblahá situace "špatně utváří boha" - kterého tak slovy i skutky aktivně formujeme.

Hrdinka své náboženství nazve Setba Země (jméno našla ještě doma, když plela zahradu za domem), učení shrne do kratičké věty "Jediná trvalá pravda je změna" (samozřejmě svého druhu paradox) a dle této zásady hodlá někde a někdy založit jinou, jistěže lepší společnost.

Autorku románu Octavii Estelle Butlerovou, která žila v letech 1947 až 2006, dosud Češi znali jen díky trilogii Xenogenesis, na přelomu tisíciletí vydané nakladatelstvím Polaris. Snad i proto je novinka opatřena jak předmluvou o generaci mladší sci-fi spisovatelky N. K. Jemisinové, tak autorčiným portrétem, který ke zdařilému překladu Petra Kotrleho dodal Martin Šust.

Butlerová měla fascinující osud. Kalifornskou rodačku vychovala ovdovělá matka, uklízečka. Od dětství jí nosila knihy a časopisy, které vyhazovali její bílí zaměstnavatelé, a když bylo dceři deset, koupila psací stroj. Všimla si, že Octavia trpí šikanou i tím, co dnes známe jako dyslexii - a ráda utíká do světa knih.

Věřit si plachá a nesmělá Butlerová začala až poté, co ji v kurzu tvůrčího psaní povzbudil učitel, slavný autor science fiction Harlan Ellison. Také jí daroval 100 dolarů, aby se mohla účastnit další spisovatelské dílny. A do stejného žánru jako Ellison, tehdy výrazně ovládaného bělochy, se dle vlastních slov pustila proto, že chtěla psát o síle, které sama měla tak málo.

Butlerová byla lesba, a byť to neskrývala, také se o tom nešířila. Raději tvrdě pracovala, třebaže ve své době měla jen tři poměrně úzké okruhy fanoušků: scifisty, černochy a feministky. Proto ji tolik zdrtilo, že po Podobenství o rozsévači stihla napsat a roku 1998 vydat už jen jeden svazek volného pokračování, když v plánu měla ještě čtyři podobenství. Zahltil ji ale výzkum a z projektu sešlo.

Podobenství o rozsévači, její v pořadí desátá a s převahou nejlepší próza, však pořád nabývá na síle i aktuálnosti. Od autorčiny smrti roku 2006 vychází pořád v dalších edicích, inspirovala grafický román, vychvalují ji nedávné i současné hvězdy od Dorothy Allisonové po Junota Díaze a roku 2015 v New Yorku dokonce vznikla operní adaptace postavená na spirituálech, soulu, folku a rock’n’rollu.

Obal románu Podobenství o rozsévači.
Obal románu Podobenství o rozsévači. | Foto: Argo

Na jednu stranu je přinejmenším sporné, zda - jak tvrdí nemálo teoretiků - Podobenství patří ke dnes tak často skloňovanému afrofuturismu: současnému trendu, kdy se černošské postavy umisťují nikoli na okraj, nýbrž do centra dění, a navíc určují další vývoj.

Na straně druhé Podobenství žádnou módní škatulku nepotřebuje, protože je prostě skvěle napsané. A navíc výtečně dokládá autorčinu tezi, dopodrobna rozvedenou v esejích, že nejvíce lidstvo ničí hierarchické myšlení, které nevyhnutelně vede k rasismu, sexismu a nedostatku tolerance, potažmo k násilí.

Octavia E. Butlerová byla vizionářka. Její příběh přežití v odlidštěném světě však má, jak zjistí čtenáři, otevřený konec - a ve shodě s Laureninými úvahami je jeho další utváření jen na nás.

Kniha

Octavia E. Butlerová: Podobenství o rozsévači
(Přeložil Petr Kotrle)
Nakladatelství Argo 2021, 360 stran, 448 korun.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Nové byty v Praze do konce června zdražily meziročně o 9,4 procenta, ukázala analýza

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118 480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.

"Prodeje jsou na rekordní úrovni již devět měsíců v řadě. Poptávku ženou stále velmi dostupné hypotéky a také obava ze znehodnocení úspor vlivem inflace. Na byty se dokonce tvoří pořadníky a nové projekty se z velké části vyprodají prakticky hned po uvedení na trh," uvedl zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Z analýzy vyplývá, že během druhého čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo rekordních 2650 nových bytů, počet nabízených jednotek se naopak snížil na 3350. Za celé pololetí se podle firem v Praze prodalo 4750 nových bytů, meziročně téměř dvojnásobek. Největší zájem lidé při koupi projevili o dispozice 2+kk, druhou prodejně nejsilnější pozici obsadily třípokojové byty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy