Prestižní německou Cenu Georga Büchnera, jež bývá označována za jedno z nejdůležitějších německých literárních ocenění, obdržela Terézia Mora. V Maďarsku narozená autorka píše německy, informuje stanice Deutsche Welle.

Mora cenu převzala včera na ceremoniálu v německém městě Darmstadt. "Ve svých románech a příbězích se zaměřuje na outsidery a lidi, kteří přišli o domov, na nejisté existence a osoby, jež cosi hledají. Těmito tématy drží prst na tepu doby," vysvětlili porotci, každoročně vybírající autora, jenž podle nich nejvýrazněji přispěl německému kulturnímu životu.

Mora se narodila roku 1971 v západomaďarské Šoproni, která je oficiálně dvojjazyčná, jakkoliv Němců zde žije menšina. Díky bilingvní rodině dívka odmalička mluvila německy i maďarsky. Roku 1990, hned po pádu železné opony, se z maďarského venkova přestěhovala do Berlína.

"Když se v srpnu 1989 konal na hranicích panevropský piknik, po jehož ukončení utekly desítky východních Němců do Rakouska, byla jsem právě na cyklistickém výletě na jihu Maďarska," vzpomínala Mora v rozhovoru pro Lidové noviny. "Když jsem se vrátila do Šoproně, všude stály trabanty, a když jsem se v autobuse bavila se svým německým přítelem, sklonila se k nám nějaká paní a zeptala se: 'Chcete utéct na Západ?' V tu chvíli mi bylo jasné: teď něco definitivně končí. Byl to velký, historický moment."

V německé metropoli Mora žije dodnes, studovala zde hungaristiku a divadelní vědu, později scenáristiku. Živí se mimo jiné jako překladatelka - z maďarštiny do němčiny převedla několik děl Pétera Esterházyho, který se o ní pochvalně zmiňoval v rozhovorech.

Büchnerova cena není její první, v minulosti již Mora získala Cenu Ingeborg Bachmannové nebo ocenění Lipského knižního veletrhu. Když roku 2004 navštívila Prahu, hovořila mimo jiné o svém oblíbeném Bohumilu Hrabalovi. "Přitahuje mě jeho drzost a humor. Mám pocit, že Hrabal byl anarchista, velmi svobodný autor. Současně mě dojalo, jak se v pozdním díle odkrývá, mám pocit, že ty pozdní texty píše někdo, kdo trpí depresemi stáří," poznamenala.

Terézia Mora debutovala roku 1999 sbírkou povídek z maďarsko-rakouského pohraničí nazvanou Seltsame Materie (Podivná hmota). K jejím nejznámějším prózám patří Der einzige Mann auf dem Kontinent (Jediný muž na kontinentu), Das Ungeheuer (Netvor), za nějž roku 2013 získala Německou knižní cenu, a také její první plnohodnotný román Den co den. Ten roku 2007 vydalo nakladatelství Odeon v překladu Tomáše Dimtera, jenž byl za převod do češtiny posléze nominován na Cenu Josefa Jungmanna.

Námětem románu Den co den, nazvaného podle básně Ingeborg Bachmannové, jsou osudy mladého člověka, který nechce válčit a utíká odkudsi z jihovýchodní Evropy, snad Balkánu, do blíže neurčeného německého velkoměsta. Vrátit se nemůže, doma by byl stíhán pro dezerci. Sociálně "nepřizpůsobivý" protagonista se pohybuje na kraji společnosti, přespává, kde to jde, navštěvuje pochybné podniky a navenek vykazuje minimum snahy, jakkoliv jde o vzdělaného muže hovořícího deseti jazyky. Když se dostane do Německa, potýká se s vlastní sexuální orientací či experimentuje s drogami.

Román Den co den vyšel roku 2007 v českém překladu Tomáše Dimtera. | Foto: Odeon

"Terézia Mora vystavěla román na hrdinovi, jenž nikam nepatří, nepatřil do země, již opustil, ani do té, kam doputoval. Nezapadá ani mezi emigranty, ani mezi většinu. V každém prostředí je odnikud. Stal se z něj pozorovatel, který nechce pozorovat, neviditelný, jenž je vidět," napsal o knize týdeník Respekt.

Büchnerova cena, spojená s šekem na 50 tisíc eur, je udílena od roku 1923 a jmenuje se po hesenském spisovateli z 19. století Georgu Büchnerovi. Laureáty určuje porota složená z členů Německé akademie pro jazyk a literaturu, jíž je Terézia Mora také členkou.

Čtyři laureáti Büchnerovy ceny později získali Nobelovu cenu za literaturu - Günter Grass, Heinrich Böll, Elias Canetti a Elfriede Jelineková. V posledních letech Büchnerovu cenu obdrželi Rainald Goetz, Marcel Beyer a naposledy vloni básník Jan Wagner.