Host veze literáty do Prahy. V čele je Mornštajnová, jejím postavám čtenář fandí

Aleš Palán Aleš Palán
7. 11. 2019 11:52
Brno se valí do Prahy. Moravské nakladatelství Host přespříští sobotu 23. listopadu zaplaví metropoli Českou vlnou, jak se jmenuje den autorských čtení a besed literátů spojených s touto značkou. Mužský rod budou v Centru současného umění Dox reprezentovat Jan Němec nebo Jiří Padevět, pozornost ale přitáhnou zejména spisovatelky.
Tiché roky spisovatelky Aleny Mornštajnové (na snímku) včera vyhrály první ročník čtenářské ankety Kniha roku.
Tiché roky spisovatelky Aleny Mornštajnové (na snímku) včera vyhrály první ročník čtenářské ankety Kniha roku. | Foto: Vojtěch Vlk

Bianca Bellová, Viktorie Hanišová, Petra Soukupová, Petra Dvořáková, všechny vydávají v Hostu. A nejsledovanější z nich bude bestselleristka Alena Mornštajnová.

Alena Mornštajnová včera převzala cenu Kniha roku.
Alena Mornštajnová včera převzala cenu Kniha roku. | Foto: Kniha roku

Svou výjimečnou pozici na českém trhu udržela i dosud poslední prací, letošní prózou Tiché roky, která zároveň potvrdila autorčino zakotvení v hlavním proudu literárního provozu. Knihy se podle aktuálních údajů za půl roku prodalo přes 55 tisíc výtisků a včera zvítězila v prvním ročníku čtenářské ankety Kniha roku.

Mornštajnovou je třeba si hýčkat, tuto pozici obsadila s důrazem na popis nesnadných období naší minulosti a snahou ukázat zničující moc nenávisti i pokřivených páteří. Prodává už statisíce výtisků svých románů, aniž by sklouzla ke konspiračním teoriím, obviňování demokracie z vlastních nejistot či k prázdnému tlachání. A to dnes není málo.

Šestapadesátiletá spisovatelka poctivě vypráví o tom, zda se vůbec dá vyrovnat s vlastní osobností a škálou selhání, která si s sebou neseme životem. Odpovídá, že ano, na to se její čtenáři mohou spolehnout.

Už sám fakt, že bestselleristkou se stala autorka, která v popisu práce nemá jen lacině utěšovat či prázdně děsit, je povzbuzující.

Mornštajnové letošní Tiché roky jsou příběhem mlčení, teprve v něm se dominantní otec s nepokojnou a křehkou dcerou smíří, či spíš ona s ním. Teprve když oba mlčí, mohou se uslyšet - což zní jako z příruček o osobním rozvoji. A proč ne? Román se odvíjí ve dvou dějových liniích, které se potkají až v závěru, vzájemně se vyjasní, aby mohla umlknout i sama kniha.

Alena Mornštajnová.
Alena Mornštajnová. | Foto: Vojtěch Vlk

Mornštajnová obě linie umně splétá, jistou nevyváženost však působí fakt, že jedna je obsahově našlapanější než druhá. Tam, kde se toho tolik neděje - autorka přitom sází na děj a nikoliv na psychologickou pitvu žijících postav -, to zkrátka občas působí trochu chudě.

Podstatnější ale je, že Mornštajnová oběma liniím věří. Nespěchá, neexhibuje, prostě jen vypráví. Toto jsou zřejmě plody jejího pozdního debutu, zralá žena si ani v literatuře už nemusí nic dokazovat - a proto v ní dokáže mnohé.

Mornštajnová své postavy vykresluje věrohodně, přitom výrazně staticky, jako by hybateli děje byly tak trochu literární sochy. Čtenář ulovený příběhem a jeho pozvolným tokem to autorce rád promine, na půdorysu nějakých 80 let, po které Tiché roky mapují rodinné zvraty, najde dost jiné dynamiky.

Už v předloňském románu Hana, jímž se Mornštajnová prosadila na špici a kterého se dosud prodalo přes 100 tisíc výtisků, velké dějiny téměř obsedantně zasahovaly do těch malých. Také v Tichých rocích vytvářejí prostředí, ve kterém musí otec - nomenklaturní komunista dříve nebo později stanout před pastí, kterou sám nastražil.

Obálka románu Tiché roky.
Obálka románu Tiché roky. | Foto: Host

Jakkoliv autorka projevuje pro románového otce jisté pochopení, pro ideologii, která obsadila jeho srdce, už nikoliv. Ženy pak jsou obdařeny onou vznešenou schopností trpět. Čtenář, či spíše čtenářka, se tak s ženskými postavami může jednak ztotožnit, ale hlavně jim potřebuje fandit. A pak už je vyhráno, svému oblíbenému klubu přece fandíme, i když zakolísá. Mornštajnová navíc hraje v dobré formě. Vsadit na vítězství domácích je téměř jistým tipem.

Alena Mornštajnová je doma ve Valašském Meziříčí. Několik autorů z nakladatelství Host žije v Praze, i pár rodilých Brňanů se zde najde. Host je jim všem dobrým hostitelem. I on se v minulých letech vyprofiloval ve dvou hlavních směrech - kromě zahraničních thrillerů rozdílné úrovně sází právě na soudobou domácí prózu.

Při výčtu jmen, které se 23. listopadu přivalí do pražského Doxu, lze říci, že jeho flotila je svou palebnou silou v domácích vodách zřejmě nepřekonatelná.

Česká vlna – Moře literatury

23. listopadu, Centrum současného umění DOX, Praha
Účinkují: Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Petra Soukupová, Petra Dvořáková, Viktorie Hanišová, Simona Bohatá, Jiří Padevět, Jan Němec, Miloš Doležal, Jakub Dotlačil a Martin Skořepa.
Odpoledne moderuje Adéla Elbel, vystoupí představitelé slam poetry Anatol Svahilec a Ondřej Hrabal. Jednotlivé besedy s autory povedou Eva Klíčová, Miroslav Balaštík a Radek Štěpánek.

 

Právě se děje

Další zprávy