Čekání na vakcínu. Peter May napsal román o spiknutí farmaceutického průmyslu

Markéta Pilátová Markéta Pilátová
13. 7. 2020 11:56
Skotský spisovatel Peter May by byl blázen, kdyby teď nevydal knihu nazvanou Karanténa. Měl ji v šuplíku 15 let, protože v době vzniku o ni žádný nakladatel nejevil zájem. Téma všem připadalo temné a za vlasy přitažené nebo nerealistické.
Spisovatel Peter May je na snímku na ostrově Entry v kanadské provincii Québec.
Spisovatel Peter May je na snímku na ostrově Entry v kanadské provincii Québec. | Foto: www.petermay.info

Přitom Peter May si poctivé rešerše začal dělat už poté, co část globalizovaného světa v novém tisíciletí zasáhla epidemie ptačí chřipky neboli viru H5N1 a autor zjistil, že už tehdy se vědci a epidemiologové začali děsit možnosti přenosu viru na člověka.

Spisovatel Peter May.
Spisovatel Peter May. | Foto: Lucie Zajíčková/Host

Teď, když skutečnost předčila fikci, světoznámý autor detektivek oprášil a zaktualizoval rukopis. Není divu, že tentokrát mu nakladatelé chtěli ruce utrhnout. Přestože se v Mayově tvorbě nejedná o žádný zázračný milník.

Karanténa je standardní, napínavá a dobře vyrešeršovaná próza, temnou atmosférou by před několika lety byla jistě i extravagantní. Nicméně dnes, kdy například v Latinské Americe epidemie nového typu koronaviru stále nabírá na obrátkách, působí popisy liduprázdných ulic Londýna, tajné diskotéky, na níž lidé nedodržují karanténní opatření, nebo smrti vrcholného politika na virus spíš jako "opáčko" toho, co jsme prožili nebo stále prožíváme.

Samozřejmě mrazí z toho, co Peter May při psaní předpověděl a jaké si uměl představit situace. Například hospitalizace britského premiéra Borise Johnsona, která jen o vlásek neskončila jeho úmrtím na virové onemocnění: v románu se vyskytuje "mrtvola muže, který kdysi vedl celou zemi. Chladná a bezmocná, nakažená vlastními dětmi."

Hrdinou knihy je zemitý Skot McNeil, jako většina detektivů naší doby unavený a přepracovaný. Nemůže nemít rozvrácený osobní život. Všechno mu navíc komplikuje epidemie a chaos, který dokáže zhatit nejedno vyšetřování.

McNeil je v práci poslední den, protože se pod tíhou pandemie rozhodl víc věnovat synovi. Pak se ale na místě, kde město kvůli pandemii staví obří zdravotnický komplex, najdou dětské kosti malé Asiatky. Dojmou nejen vyšetřovatele, ale také patoložku Amy, která je kvůli nehodě upoutaná na vozík, přesto dokáže pozoruhodným způsobem vymodelovat tvář dívky, již někdo brutálně zavraždil a pohodil její kosti do základů budoucí stavby.

Byť okolo umírají lidé po tisících, detektiv a forenzní patoložka se rozhodnou smrt holčičky objasnit, ať se děje, co se děje. Kolem této zápletky se pak rozbíhá hezky odsýpající děj, podbarvený všudypřítomným nihilismem a obrázky jako vystřiženými ze současného zpravodajství.

Nejsilnější je kniha ve chvíli, kdy se detektiv a jeho žena v polní nemocnici snaží najít nemocného syna. Všeobecný chaos, utrpení rodičů a únava zdravotníků - opět jako by člověk četl reportáž z nějaké stále ještě vážně zasažené země.

Obal románu Karanténa.
Obal románu Karanténa. | Foto: Host

Ovšem to, kudy a k jakému vyústění se děj bude ubírat, čtenář odhadne velmi brzy. Až ho napadá, jestli vydavatelé Mayovu knihu původně neodmítali i kvůli průhlednému rozuzlení spíše než kvůli temné atmosféře.

Nový bestseller Petera Maye nicméně může být i nebezpečný: polopaticky vypráví o spiknutí farmaceutického průmyslu, a tak možná v některých čtenářích podpoří pocit, že všechno se děje na základě konspirací a že viry jsou z laboratoří vypouštěny záměrně, protože o co jiného na světě jde než o peníze.

Ano, jedná se o fikci, detektivku napsanou před časem, jenže vydanou v určitém společenském kontextu. Má natolik přesvědčivé vyznění, že čtenář čekající na vakcínu proti koronaviru bude po přečtení posledních stran na pochybách, jestli nějaký protilék kdy spatří světlo světa, když je farmaceutický průmysl schopen čehokoli. Ještěže je to jenom fikce.

Peter May: Karanténa

(Přeložil Filip Drlík)
Nakladatelství Host 2020, 384 stran, 329 korun

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy