Hra o Adamcovi bude poprvé uvedena v létě 2020 na Salcburských slavnostech, prestižním festivalu světa klasické hudby i divadla.
Podle Handkeho hra nevzniká na objednávku Salcburku "Festival po tom jednoduše skočil. Byl to krásný spor mezi (vídeňským divadlem) Burgtheater a Salcburkem," poznamenal.
Peter Handke se na Zdeňka Adamce nezaměřil poprvé, věnoval mu kapitolu již ve svém románu Die Obstdiebin (Zlodějka ovoce), který vyšel předloni. Sebevraždu českého mladíka spisovatel vnímá jako protest proti vládě peněz a vlivných lidí.
Devatenáctiletý humpolecký rodák Adamec, který studoval Střední průmyslovou školu v Pelhřimově, se v roce 2003 na rampě u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Hořící tělo dopadlo k památníku Jana Palacha. Přes rychlý zásah kolemjdoucích, hasičů i lékařů Adamec po 40 minutách oživování v sanitce zemřel.
U sebe měl vedle třístránkového materiálu Akce pochodeň 2003, v němž popisoval problémy světa, ještě dopis na rozloučenou. Z něj podle policie vyplynulo, že řešil osobní problémy. V dopise mladík odkazoval na internetové stránky sekty Vesmírní lidé, která schvalovala jeho názory, od sebeupálení se však distancovala. Vyznavači Vesmírných lidí tvrdili, že Zemi chrání poslové vesmíru, kteří například čistí atmosféru, kontrolují atomové zbraně, aby nebyly funkční, nebo brání planetu před nálety negativních mimozemšťanů, napsala tehdy agentura ČTK.
Podle tehdejších přátel Adamec působil na své okolí dojmem bezproblémového samotáře, jeho největším koníčkem byly počítače.
Policisté mladíka stíhali pro podněcování k trestným činům. Adamec věnoval své internetové stránky takzvaným darkerům, kteří přerušují dodávky elektřiny úmyslnými zkraty vysokého napětí.
Výběr Petera Handkeho laureátem Nobelovy ceny za literaturu vyvolal překvapení kvůli jeho prosrbským postojům, vzbudilo to kritiku například v Kosovu, Albánii či mezi pamětníky masakru v bosenské Srebrenici, kde jednotky bosenských Srbů zavraždily přes 8000 lidí.
Handke, který byl odpůrcem leteckých útoků NATO na Srbsko během kosovské války koncem 90. let a v roce 2006 řečnil na pohřbu srbského vůdce Slobodana Miloševiče, prohlásil, že je udělením prestižní ceny udiven. To zopakoval také v nynějším rozhovoru s magazínem News, ve kterém řekl, že s Nobelovou cenou nepočítal. "A to z důvodů, které můžete předpokládat," dodal s odkazem na svou kontroverzní pověst.
