V Nevidím ani tmu nejde "o sluníčkové" příběhy, v nichž je hendikep považován za výzvu. "Tak to ne, je to hendikep, sociální, společenský, zdravotní. Bolí a musí se každý den překonávat," řekl autor, který ale v rozhovorech cítí i naději.
K přípravě došel náhodou. Po zmínce v médiích, že se chystá na knihu o ztracencích žijících ve městech, se mu ozvala žena, která se tak cítila. "A setkal jsem se s fascinující osobností," podotkl Palán.
Dotyčná je podle něj nesmírně vrstevnatá, profesně úspěšná postava s divokou povahou, která si hendikepy mnohdy vytváří. Když ji přesvědčil, že není poraženec, ale bojovnice, začal hledat další takové. Kniha, která nyní vzniká, podle Palána nakonec bude nikoliv o "loserech", ale městských samorostech.
Letošní titul Nevidím ani tmu zahrnuje také rozhovor se ženou, jejíž syn se ztratil. Další respondentkou je neodsunutá Němka žijící na Šumavě či žena z Valašska, která se dlouhodobě potýká s mnoha zdravotními potížemi a nedávno málem zemřela na nemoc covid-19.
Název knihy je spjat s rozhovorem s nevidomou ženou, jejíž příběh je podle Palána velmi bolestný. Hovořil také s dívkou, která prošla diagnostickým ústavem.
Lidé by měli slyšet těžké příběhy i v době, kdy se potřebují "spíše zvednout", míní autor.
"Určitě přijdou doby, kdy budeme tančit kankán … ale teď budeme potřebovat i způsob najít si, jak se prát," míní spisovatel. Připustil však, že hledá způsob, jak v sobě příběhy, které vyslechl, nést a zpracovat. Vypouštět je nechce, míní, že to by pro jeho práci a přístup k respondentům nebylo dobré.
K nejznámějším Palánovým knihám patří Raději zešílet v divočině, která vychází ze životů šumavských samotářů a samotářek. Zdramatizovalo ji brněnské divadlo Husa na provázku. Další podobné osudy z jiných oblastí Česka zpracoval v Jako v nebi, jenže jinak. Témata spjatá s umíráním pak přibližují rozhovory s lékařkou, inciátorkou a vůdčí osobností hospicového hnutí Marií Svatošovou v knize Neboj se vrátit domů.
Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy v neděli skončil, každý den přivítal tisíce lidí. V Průmyslovém paláci na holešovickém Výstavišti mohli návštěvníci vybírat z nabídky 152 stánků. Motto letošního ročníku znělo Můj domov je v jazyce. Akce podrobněji představila literaturu Francie, čestného hosta.
