Anticenu Skřipec dostal za vydání plagiátu Dobrovský. Nekontaktovali nás, reaguje

ČTK Kultura ČTK, Kultura
Aktualizováno 25. 9. 2021 10:15
Za pokračující plagiáty překladů klasické literatury nakladatelství Dobrovský v pátek odpoledne získalo anticenu Skřipec, kterou již více než čtvrtstoletí uděluje Obec překladatelů. Zdůvodnění představila porota na pražském veletrhu Svět knihy.
"Vítěze" letošního Skřipce na Světu knihy představili zleva Anežka Dudková, Viktor Janiš a Richard Podaný.
"Vítěze" letošního Skřipce na Světu knihy představili zleva Anežka Dudková, Viktor Janiš a Richard Podaný. | Foto: archiv Světa knihy

Dobrovský od roku 2014 obdržel již čtyři anticeny. Marketingový ředitel Adam Pýcha lituje, že o vyhlášení Skřipce nebylo nakladatelství informováno předem. "Nikdo nám neřekl, že tam budou hodnoceny naše překlady. V minulosti jsem na místě byl, dával jsem členům Obce překladatelů své vizitky, vysvětloval jim, jaké děláme změny, a prosil je, kdyby našli jakýkoliv nedostatek, ať nás kontaktují. To se nestalo a nyní se pouze ex post dozvídáme, že jsme dostali Skřipec, aniž bychom měli čas připravit reakci," sdělil Pýcha v sobotu ráno.

Porota vedená rusistou a překladatelem Liborem Dvořákem, který se však pátečního vyhlášení na pražském Výstavišti nezúčastnil, vycházela z odborného posudku Anežky Dudkové. Ta o nakladatelství Omega, respektive Dobrovský, napsala diplomovou práci.

"V posledních třech letech se nakladatelství snaží zlepšit, ale s klasickou literaturou je to jinak. Například román Na větrné hůrce od Emily Brontëové vydává za překlad z 20. let minulého století, ale jde o překlad, na který nejsou volná práva. Jedná se o porušení autorských práv Květy Maryskové," uvedla Dudková.

Podle ní nakladatelství často publikovalo klasickou literaturu v překladech, u nichž uběhla sedmdesátiletá ochranná lhůta. "Většinou se tedy jednalo o překlad prvorepublikový, ale výjimkou nebyly ani překlady z 19. století. Ani následná úroveň redakční přípravy nebyla příliš vysoká," napsala Dudková.

Porota přihlédla k tomu, že tato praxe, ač opakovaně stíhaná kritikou i anticenami, v nakladatelství přes jistou snahu o zlepšení neustala. Prohřešky dokládá příklady několika knih z let 2016 až 2021, vedle Brontëové Na větrné hůrce ještě Vybranými povídkami Rudyarda Kiplinga nebo Psem baskervillským od Arthura Conana Doyla.

Toho vydal Dobrovský pod značkou 1400 letos. Za překladatele uvádí H. Josta, který žil v letech 1880 až 1975. Podle odborné poroty se však ve skutečnosti jedná o upravený překlad Josefa Pachmayera, jenž žil v letech 1864 až 1928. "Překlad byl pro potřeby vydání modernizován, přesto vykazuje shody na místech, které nemohou být náhodné," konstatoval další člen poroty, překladatel z angličtiny a francouzštiny Richard Podaný. Ten Psa baskervillského před několika lety sám převedl do češtiny pro Odeon.

K nařčení se Adam Pýcha z Dobrovského zatím neumí vyjádřit. "Dozvěděl jsem se to až z médií, okamžitě jsem kontaktoval našeho šéfa výroby, abychom posoudili relevanci připomínek. Kdyby nás Obec překladatelů kontaktovala dříve, byli bychom na vyhlášení Skřipce přišli už s hotovou reakcí," říká Pýcha. Pokud nakladatelství pochybilo, přizná to, dodává.

Udílením Skřipce, jenž má být odstrašujícím příkladem, se Obec překladatelů snaží přispět ke kultivaci české překladové literatury. Podle porotce a překladatele z angličtiny Viktora Janiše každý rok vychází přes 5000 překladových titulů a není v silách organizátorů je všechny zkontrolovat. Proto vychází také ze zasílaných tipů. "Skřipec má dostat kniha, která je sama o sobě významná, ale je přeložena hanebně," shrnul v pátek Janiš.

Pořadatelé připomínají, že nechtějí zesměšňovat překladatele. Skřipec má jen lidem připomenout, že na kvalitním překladu záleží.

"Víme o tom, že v nakladatelství Dobrovský proběhly nějaké pozitivní změny, změnili se redaktoři, přenastavily se redakční postupy, řada našich kolegů pro ně překládala a ty překlady dopadly dobře. Ale marná sláva, nad tímhle se nedá pokrčit rameny, protože to už není běžný profesní poklesek," dodává v narážce na Psa baskervillského Richard Podaný.

Obec překladatelů v posudku zdůrazňuje, že návrat k překladům klasiky z prvních desetiletí 20. století, k nimž bezpečně zanikla autorská práva, je eticky sporný, nicméně legální. Varuje však před dlouhodobými dopady. "Jestliže knižní trh na několik let (obvykle celou dekádu) zahltíme levnými, avšak nečitelnými vydáními Sienkiewicze, Tolstého a dalších klasiků, může se stát, že od četby odradíme celou generaci čtenářů, z jejichž povědomí se tato literatura zcela vytratí," argumentuje porota.

Zvláštní zmínku si v pátek vysloužil nový překlad románu Tábor svatých od Jeana Raspaila z pera Zuzany P. Krupičkové. Měl napravit špatný překlad z roku 2009, dle rozboru je ale rovněž špatný.

"Když mluvíme o energetice, 'centrale' není centrála, ale elektrárna. V rozhlase nevybírají program 'programátoři'. 'Trois armes' nejsou 'tři armádní sbory', ale všechny tři armádní složky, tedy vojska pozemní, námořní i letecká. 'Chef d´état-major général' není vedoucí generálmajor, leč náčelník generálního štábu," vyjmenoval Richard Podaný, podle něhož překlad Krupičkové navíc "plave v obvyklé bramboračce toporných, nepřirozených a nečeských konstrukcí a formulací". Raspailův Tábor svatých vydalo nakladatelství Zuzana Adamson - 48. Gam.

Naposledy za nejhorší překlad roku Obec překladatelů vyhlásila českou verzi románu Pohřešuje se prezident. Knihu, jejímiž autory jsou James Patterson a bývalý americký prezident Bill Clinton, publikovalo nakladatelství Kalibr a přeložil Ondřej Duha.

Aktualizace (25. 9.): Do článku jsme doplnili vyjádření Adama Pýchy z nakladatelství Dobrovský.

 

Právě se děje

Další zprávy