Podle zatím poslední zveřejněné zprávy činil obrat trhu v posledním předpandemickém roce 2019 asi 8,6 miliardy korun, meziročně tehdy narostl o 300 milionů. Vloni se tak trh mohl smrsknout zhruba o 860 milionů až 1,3 miliardy korun. "Pokles není drastický, knihkupci by ho odhadli až na 30 procent, ale dohnaly to e-shopy," upřesnil Vopěnka při debatě o evropském knižním trhu na pražském Výstavišti.
Už loni v prosinci předseda svazu komentoval výroční zprávu za rok 2019 vzhledem k následně zavedeným vládním protipandemickým omezením jako "legendu ze starých dobrých časů".
Nynější diskuse se dotkla také tématu pevných cen za knihy, které platí v některých evropských zemích. Znamená to, že všichni prodejci musí držet stejnou cenu stanovenou nakladatelem. Tato praxe funguje třeba ve Francii, kterou na Světě knihy reprezentoval Nicolas Georges z tamního ministerstva kultury.
"Knižní trh zaznamenal pokles jako v ostatních státech západní Evropy, ale zase ne tolik, propad činil za rok 2020 pouhá tři procenta," uvedl Georges a dodal, že za posledních deset či 15 let i mimo pandemii Francie co do prodeje literatury zaznamenala jistý pokles. "Na to číslo minus tři procenta měla vliv celá řada příčin, moc se neprodávaly cestovní průvodce, ale část knižního trhu prosperovala, dobře se prodávaly knihy pro mladé nebo komiks," vysvětlil.
Debaty se zúčastnila také Anna Štičková z platformy Knihex, která sdružuje malé nakladatele. Podle ní pandemie a lockdown nejvíce poznamenaly malá knihkupectví v regionech. Otevření přes léto nemělo moc velký vliv na tržby, protože léto pro knižní trh není atraktivní období. Tím je podzim, kdy lidé nakupují na Vánoce, argumentovala Štičková.
Vláda vloni umožnila otevřít maloobchod až dva týdny před svátky. Podle Štičkové to přesto mnohé malé knihkupce zachránilo.
Zatímco Vopěnka vyzdvihuje roli e-shopů v době pandemie a nebyl by pro pevnou cenu knih, kterou dříve sám prosazoval, Štičková míní, že právě pevná cena by mohla trh narovnat. "Pandemie odhalila silové vztahy na trhu, ukázala, jak velkou sílu mají velcí hráči, distributoři. Trh je podkapitalizovaný, velcí hráči drží sílu a mohou ovlivňovat trh," řekla zástupkyně Knihexu, která o cenové politice knih už dříve psala na webu iLiteratura.cz.
"Nevím, jak bychom přežili bez e-shopů, kde určitá sleva je lákadlem. Teď by pro nás nebylo ideální zavádět pevné ceny," oponuje naopak předseda Svazu knihkupců a nakladatelů.
Zástupci Česka i Francie konstatovali, že trh trpí nadprodukcí. Ve Francii podle Georgese vychází 80 tisíc titulů ročně, v Česku je to kolem 15 tisíc včetně vysokoškolských skript a různých technických tisků.
Problémy podle Georgese ale pevná cena nevyřeší. "Pokud si knihkupec chce vydělat více peněz, musí přesvědčit čtenáře, aby si u něj vybral. Konkurenci nedělá cena, dělá ji rozmanitost nabídky," řekl. Malí knihkupci ve Francii představují zhruba 20 procent trhu, dalších 20 procent přinesou elektronické prodeje. Pevná cena knih ve Francii platí od roku 1981, dnes už podle Georgese nejsou v zemi diskontní prodejci, kteří by prodávali literaturu pod cenou.
S nadprodukcí podle Georgese souvisí i to, že již přes deset let si francouzští spisovatelé, ale také fotografové nebo scenáristé stěžují na snižující se honoráře. "Aby na tom byli jako tvůrci, kteří vstupovali na trh před 30 lety, museli by vydat ročně tři knihy, dříve stačila jedna. Ale kulturní odvětví je rizikové, úspěch jedné knihy nezabezpečí autorovi další úspěch. Na nakladateli je, aby dokázal tuto rovnici vyřešit. Úkolem nakladatele je říkat ne. Narůstá počet knih, tím pádem se snižují odměny. Aby autoři žili lépe, bylo by potřeba vydávat méně knih," soudí Nicolas Georges z francouzského ministerstva kultury.
