"Soustředíme se na novinky české literatury v německém jazyce, které v posledních měsících přišly na německý knižní trh," vysvětlil na začátku debat Martin Krafl, který šéfuje Českému literárnímu centru. Cílem organizace, zřizované Moravskou zemskou knihovnou, je propagovat českou literaturu.
Autorská čtení se konala v lipském divadle Schaubühne Lindenfels. Jako první vystoupil spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, který se připojil přes telemost z Prahy. Tématem čtení a rozpravy byl jeho Průvodce protektorátní Prahou, který se v Česku dočkal dvou vydání a vloni se objevil v němčině. V roce 2014 získal Průvodce protektorátní Prahou ocenění Kniha roku na Magnesii Liteře.
"Věnuje se velmi těžké a velmi složité době česko-německých vztahů, o které ale i tak chceme a musíme hovořit," podotkl Anselm Hartinger, ředitel městského muzea v Lipsku. "Po vyslechnutí ukázky může člověk nabýt dojmu, že je to klasické historické odborné dílo, monografie, možná soubor odborných statí, ale ta kniha je něco úplně jiného. Je to ve skutečnosti historická topografie Prahy, je to historický průvodce městem, ale také katastr, fascinující zpodobnění čtvrtí, domů, náměstí, kostelů," dodal.
Padevět hovořil o inspiračních zdrojích. "Co se týká mé knihy, je to, řekněme, taková krádež - jako ostatně každá kniha. Existuje totiž průvodce Berlínem totalitní dobou. Tuhle knihu jsem si koupil a řekl jsem si, že by bylo možné udělat i malého průvodce, který by se věnoval městu obsazenému Němci," objasnil.
Dílo, na němž pracoval tři a půl roku a v německém překladu čítá okolo 730 stran, spojuje mnoho menších příběhů z pražských ulic a uliček, které podle Padevěta ani v Česku nejsou tolik známé.
Příběh z Divokého západu
Po Padevětovi představil Marek Toman svou knihu pro děti a mládež nazvanou Cukrárna U Šilhavého Jima. "Která ale může nadchnout i dospělé," dodal šéf literárního centra Krafl. Za titul doprovázený ilustracemi Františka Loubata získal Toman předloni Zlatou stuhu v kategorii Beletrie pro mládež.
"Kniha má i divadelní zpracování, ve kterém mám tu čest hrát," řekl autor. Akce v Lipsku se zúčastnil osobně. Na úvod přečetl ukázku v češtině. To proto, aby si posluchači mohli vyslechnout původní znění, vysvětlil moderátor Egbert Pietsch.
"Ačkoli je to příběh z Divokého západu, tak příběh této knihy je příběhem ze života," konstatoval Toman. Nápad dostal při turistické návštěvě Valdic, kde si uvědomil, že ve městě je také proslulá věznice. "A má přítelkyně si začala představovat, jaké by to bylo, dělat knihovnici ve vězení, a zda by dokázala na kriminálníky zapůsobit jako na děti v knihovně," doplnil ke vzniku knihy a postav v čele s krásnou, statečnou a chytrou knihovnicí Oprátkovou Boženkou.
Vystoupení k Cukrárně U Šilhavého Jima zakončil skandováním, ke kterému donutil i moderátora. "Ať žije literatura, ať žije literatura," zakončil přenos Marek Toman.
Později večer v divadle Schaubühne Lindenfels hovořil Toman také o svém románu Chvála oportunismu z roku 2016. V něm má roli vypravěče nevšedně nikoliv postava, nýbrž pražský Černínský palác, sídlo českého ministerstva zahraničí, pro které Toman rovněž pracuje.
"Bylo to tak, že na ministerstvu zahraničí probíhají dny otevřených dveří a zaměstnanci dobrovolně dělají průvodce," řekl spisovatel. "Já jsem to jednou provozoval a pomyslel jsem si, co by tomu řekl on, palác. A v tu chvíli jsem si představil jeho hlas. Pána s velkým egem, pána, který je velký macho, kterému se nelíbí demokracie a který ocení všechny, kdo mají moc pevně v rukou," uvedl s tím, že takový palác má proto slabost třeba pro zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Zdůraznil ale, že kniha není nic jako oslava nacismu. "Spíše si klade otázku, proč lidé naslouchají silným vůdcům," řekl.
Rudišův komiks
Po Tomanovi na jevišti usedl Jaroslav Rudiš. S rakouským ilustrátorem Nicolasem Mahlerem, připojeným z Vídně, mluvili o svém grafickém románu Nachtgestalten (Noční chodci). Ten Rudiš, stejně jako nedávnou prózu Winterbergova poslední cesta, psal rovnou v němčině.
Rudiš vymyslel spoustu příběhů o dvojicích postav, které prochází Prahou a rozpráví. "Dlouho jsem hledal nějakou formu pro tyhle příběhy, dialogy. Byly to jen scény, kratší či delší příběhy," řekl Rudiš.
Již v úterý v rámci akce Echo Tschechien na veletrhu vystoupila Iva Procházková s překladem thrilleru Nekompromisně, dalšími českými účastníky akce jsou básníci Jan Škrob a Jitka N. Srbová.
Veletrh se letos místo výstavních hal plných knižních stánků musí spokojit s kombinací internetové a televizní náhrady. Součástí programu, jenž potrvá do neděle, je zhruba 400 debat či autorských čtení.
Jo Schück, který na stanici ZDF moderuje kulturní magazín Aspekte, podnikl literární cestu východem Německa, během níž se setkal mimo jiné s jedenaosmdesátiletou Helgou Schubertovou, vlastním jménem Helgou Helmovou. Ta loni za knihu Vom Aufstehen získala rakouskou literární Cenu Ingeborg Bachmannové. Schubertová v krátkých příbězích vypráví o pohnuté německé historii 20. století, letos byla nominovaná na Cenu Lipského knižního veletrhu.
Tu nakonec obdržela osmapadesátiletá berlínská spisovatelka Iris Haniková za prózu Echos Kammern (Komnata ozvěn), odehrávající se mezi Berlínem a New Yorkem. Vypráví o lásce, utrpení, gentrifikaci a turismu, shrnula porota.
V kategorii literatury faktu porota ocenila etnoložku Heike Behrendovou za titul Menschwerdung eines Affen, v němž popisuje své cesty do Ugandy a Keni. Cenu za nejlepší překlad si odnáší Timea Tanková, která z maďarštiny přeložila knihu Apropos Casanova: Das Brevier des Heiligen Orpheus od dnes již nežijícího maďarského romanopisce Miklóse Szentkuthyho.
Na posledním ročníku Lipského knižního veletrhu v roce 2019, který navštívilo 286 tisíc lidí, bylo hlavním hostem Česko. To zdejším autorům nabídlo více možností, jak se v Německu představit.
