Fosseho dramata jako Jméno, Někdo přijde a Noc zpívá své písně jsou uváděna po celém světě včetně Česka. Autor se kromě divadelní tvorby věnuje také poezii, próze, dětské literatuře a překladům. Opakovaně bývá zmiňován sázkaři jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu.
V Norsku často připodobňují Fosseho k Henriku Ibsenovi, ostatně je laureátem Ibsenovy ceny. "Já, který nechtěl psát pro divadlo, jsem skončil tak, že jsem téměř 20 let nedělal nic jiného. A hry, které jsem napsal, se dokonce uváděly. Ano, postupně vznikly inscenace na všech kontinentech, ve všech evropských zemích. A dohromady to bylo určitě více než tisíc produkcí," uvedl Fosse před tím, než jej brněnská akademie ocenila.
Vzděláním je sociolog, filozof a literární vědec. Nejdříve působil jako redaktor a pedagog tvůrčího psaní, byl také rockovým kytaristou a novinářem na volné noze. "Od svého románového debutu Červeně, černě z roku 1983 vytvořil mimořádně hodnotné literární dílo, jež bylo dodnes přeloženo do více než 40 jazyků a čítá přes 50 svazků. Za své literární počiny dostal mnohá ocenění," uvedl Petr Francán, děkan divadelní fakulty JAMU.
Před šesti lety Fosse za románovou trilogii Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne převzal prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Tyto tři knihy v českém překladu Ondřeje Vimra publikovalo nakladatelství Pistorius & Olšanská. "Celkový počet literárních cen, jež Jon Fosse dosud obdržel, se blíží 50," doplnil děkan Francán.
Norský dramatik je čtrnáctou osobností dekorovanou nejvyšší čestnou hodností brněnské akademie. Zařadil se tak po bok dosavadních čestných doktorů Rudolfa Firkušného, Ludvíka Kundery, Václava Havla, Jiřího Suchého, Charlese Mackerrase, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mácala, Toma Stopparda, Pierra Bouleze, Emílie Vášáryové, Johna Tyrrella, Milana Uhdeho a Vojtěcha Jasného.
