Na Západě už nikdo nikdy nebude šťastný. Houellebecqův nový román brzy vyjde česky

Kultura ČTK AFP, Kultura, ČTK
3. 1. 2019 11:37
Francouzský spisovatel Michel Houellebecq možná předpověděl demonstrace takzvaného hnutí žlutých vest.
Michel Houellebecq se nedávno potřetí oženil, tentokrát s o dvacet let mladší rodačkou z čínské Šanghaje.
Michel Houellebecq se nedávno potřetí oženil, tentokrát s o dvacet let mladší rodačkou z čínské Šanghaje. | Foto: ČTK/EFE

Hrdinou jeho nového románu nazvaného Serotonin, který ve Francii vychází zítra, je zemědělský inženýr. Ten se vrací na rodný venkov zničený globalizací a unijní zemědělskou politikou. Venkovany protagonista vnímá jako už "prakticky mrtvé", přesto odhodlané se postavit Bruselu. To také udělají, když začnou blokovat dálnice, přesně jako to v uplynulých měsících mimo jiné učinili členové žlutých vest, píše agentura AFP.

Michel Houellebecq roku 2015 při čtení v německém Kolíně nad Rýnem.
Michel Houellebecq roku 2015 při čtení v německém Kolíně nad Rýnem. | Foto: Reuters

Knihu, kterou první recenzenti označují za jeho "nejtemnější a dosud nejsmutnější dílo", však Michel Houellebecq dokončil dlouho předtím, než ve Francii vlna protestů proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi skutečně začala.

Obrázek o románu Serotonin, Houellebecqově v pořadí sedmém, si brzy udělají také Češi. Knihu již letos v létě v překladu Alana Beguivina vydá nakladatelství Odeon. "Spolu s novinkou jsme získali také licence na reedice děl Mapa a území, Platforma a Elementární částice. Tyto knihy vyjdou postupně letos a příští rok," doplňuje šéfredaktor Odeonu Jindřich Jůzl.

Dvaašedesátiletý intelektuál a přední současný francouzský romanopisec Houellebecq, držitel Goncourtovy ceny za prózu Mapa a území, je známým euroskeptikem. Před několika lety v románu Podvolení vykreslil Francii jako zemi, která si roku 2022 zvolí muslimského prezidenta a zavede právo šaría. Díky tomu se k Houellebecqovi začali hlásit někteří francouzští politici z tehdejší Národní fronty, dnes Národního sdružení, vedeného Marine Le Penovou.

V nové knize teď autor kritizuje politiky, kteří "nebojují za zájmy lidu, nýbrž jsou odhodláni klidně položit život za zachování volného obchodu", jak píše.

Houellebecqův hrdina, jenž má opět některé autobiografické rysy, v knize mimo jiné vyjadřuje přesvědčení, že k současnému úpadku Západu přispěl vzestup feminismu. "Na Západě už nikdo nikdy nebude šťastný," konstatuje protagonista.

"Přesně takto umírají civilizace, bez nebezpečí, dramatu a takřka bez krveprolití," míní Houellebecqovo alter ego, postava šestačtyřicetiletého Florenta-Clauda Labrousta, který "postupně umírá na smutek". V knize přijde o práci a jeho japonská přítelkyně se s ním rozejde.

Labrouste se proto vydává do rodné Normandie a hledá svou bývalou manželku, která jej opustila poté, co se vyspal s černoškou. Na každém kroku však protagonista nalézá propuštěné zaměstnance fabrik nebo zkrachovalé zemědělce, kteří páchají sebevraždy. "Lidé mizí, aniž by se to objevilo ve zprávách," říká hrdina, přesvědčen, že se jedná o tajný vládní plán, jak francouzský venkov "vyčistit", aby odpovídal evropským směrnicím.

Foto: Philippe Matsas, Flammarion

Houellebecqovo nakladatelství Flammarion původně požádalo recenzenty, aby s otištěním prvních kritik na knihu vyčkali. Embargo porušila Nelly Kaprielianová z francouzského časopisu Les Inrockuptibles, která Serotonin označila za "prózu soumraku, autorovu možná nejponuřejší".

Podle ní jde o příběh kritický vůči globalizaci a realitě francouzského venkova. "Vypráví ho typicky houellebecqovský samotář, kterého pronásleduje minulost a nevydařené lásky. Při životě jej udržují jen antidepresiva obsahující látku serotonin," vysvětluje kritička název románu. Agentuře AFP ale také řekla, že kdyby měla zařadit Houellebecqovy politické názory, označila by autora spíš za krajního levičáka než příznivce extrémní pravice.

Další časopis L’Obs, dříve známý jako Le Nouvel Observateur, konstatoval, že Serotonin je Houellebecqovou nejlepší knihou, "krásným a nekonečně smutným dílem". Kritik David Caviglioli v recenzi doznal, že se při čtení dvakrát rozplakal.

Michel Houellebecq nedávno dostál své pověsti provokatéra, když v článku pro newyorský měsíčník Harper’s Magazine minulý měsíc konstatoval, že Evropa je "hloupá myšlenka, z níž se stala noční můra", a především označil Donalda Trumpa za "jednoho z nejlepších amerických prezidentů".

Trumpova éra prý značí začátek konce amerického imperialismu, což Houellebecq kvituje. "Spojené státy americké již nejsou dominantní světovou silou, jen jednou z mnoha. To pro Američany není nutně špatná zpráva. A je to velmi dobrá zpráva pro zbytek světa," tvrdí Houellebecq.

"Američané nám konečně dávají pokoj a nechávají nás žít," míní autor, jenž Trumpa chválí za jednání se Severní Koreou i Ruskem, stejně jako za to, že se snaží znovu otevírat pro USA podle něj nevýhodné obchodní smlouvy.

"Byl zvolen, aby bránil zájmy amerických dělníků, a proto brání zájmy amerických dělníků. Ve Francii bychom takový přístup v posledních 50 letech rádi viděli častěji," píše Houellebecq.

Trumpa sice líčí jako "úděsného šaška", který je "v osobní rovině dost odpudivý", a proto prý chápe stud, jejž nad svým prezidentem cítí nejeden newyorský intelektuál. Zároveň má ale spisovatel pro mnoho prezidentových kroků pochopení. Včetně Trumpových výhrůžek, že přestane financovat NATO, pokud své finanční závazky nezačnou plnit i další členské země.

Houellebecq je však přesvědčený, že Francie měla NATO dávno opustit, stejně jako prý měla dávno odejít z Evropské unie. "Čím dříve, tím lépe," míní prozaik. Prezidentovým americkým odpůrcům pak vzkazuje, že "Trump je pro vás možná takovou nutnou zkouškou. My vás vždy uvítáme jako turisty," dodává.

Michel Houellebecq: Serotonin

Michel Houellebecq: Serotonin

Nakladatelství Flammarion 2019, 347 stran, 22 eur

Agentura AFP shrnuje i další spisovatelovy nedávné výroky. V říjnu se Houellebecq zúčastnil předání Ceny Oswalda Spenglera, nazvané po německém filozofovi a autorovi Zániku Západu, jehož se zprvu dovolávali nacisté, než u nich upadl v nemilost.

Houellebecq při předání ceny konstatoval, že Francie by se měla vzdát eura, dále vyslovil přesvědčení, že jedním z největších problémů Evropy jsou muslimové, a dodal, že "nejlepší by bylo, kdyby se k moci vrátila katolická církev".

Obálka Charlie Hebdo ze dne teroristického útoku v roce 2015.
Obálka Charlie Hebdo ze dne teroristického útoku v roce 2015. | Foto: archiv Charlie Hebdo

Po vydání předešlého románu Podvolení se Michel Houellebecq musel skrývat. Kniha se ocitla na pultech v týž den, kdy teroristé v Paříži roku 2015 zavraždili 12 redaktorů satirického časopisu Charlie Hebdo. Jeden z jeho pracovníků byl Houellebecqovým blízkým přítelem. V den, kdy k teroristickému činu došlo, vyšlo nové číslo Charlie Hebdo na obálce s Houellebecqovou podobiznou a titulkem: "Věštba mága Houellebecqa: V roce 2015 mi vypadají zuby a v roce 2022 budu slavit ramadán."

Houellebecqův nový román Serotonin ve Francii vychází tento pátek 4. ledna v nákladu 320 tisíc výtisků. Předešlé prózy Podvolení se v zemi prodalo 800 tisíc kusů, upřesňuje mluvčí nakladatelství Flammarion.

Italský překlad Serotoninu bude následovat o týden později, ten český v létě. V angličtině by se kniha měla objevit v září.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Český fyzik Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

S růstem platů učitelů ministerstvo počítá i nadále, hlásí Plaga

Ministerstvo školství stále počítá s růstem platů učitelů v příštím roce o devět procent, jak se na tom loni domluvil ministr Robert Plaga (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Podle úřadu nadále platí závazek programového prohlášení vlády, podle kterého má být průměrný plat pedagogů v příštím roce kolem 47 000 korun. Údaje o průměrných platech ve školství za letošní první čtvrtletí zatím ministerstvo nemá. K dispozici budou asi na konci června. Loni brali pedagogové v průměru 40 111 korun.

"Závazek programového prohlášení vlády platí, a platný střednědobý výhled na rok 2021 tak navýšení platů pedagogických pracovníků o devět procent obsahuje, stejně tak jako navýšení platů nepedagogů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Schillerová podle ní sdělí ministerstvu návrh příjmů a výdajů na rok 2021 do 15. srpna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy