Sabat vyšel na ostrovech loni, v trefném překladu Ester Žantovské ho nedávno publikovalo Argo. Zařadilo jej do edice Fantastika, kam patří, byť se zároveň hemží historickými odkazy. Tu na britské město Exeter, kde poslední tři údajné čarodějnice pověsili roku 1682, onde na americký Salem, jehož dědictví ohledal dramatik Arthur Miller ve slavné hře Čarodějky ze Salemu, kde se obvinění z čarodějnictví stává v atmosféře strachu a udavačství mocným politickým nástrojem.
V Sabatu jsou příznačné i občasné jazykové narážky: tam, kde někdejší puritáni z koloniálních časů používali slovo "goody", stojí v po všech stránkách adekvátním českém textu "ctnostná choť".
Zároveň ale platí, že román reflektuje nedávnou minulost, neboť v křesle amerického prezidenta sedí populistický demagog, jehož newyorským sídlem je mrakodrap Orchidejová věž - a první dáma nosí jehlové podpatky, jelikož ví, že "krása je v mužském světě obrovská hodnota". Vyprávění se odehrává ve společnosti ovládané muži, kteří vnímají ženy s mimořádnými schopnostmi jako "aktivní teroristickou hrozbu". Dle křesťanské pravice by měly vyměnit "kotle za modlitební knížky".
Zatímco dochází k perzekuci, devatenáctiletá Chloe Su v sobě objeví mimořádné schopnosti - a rázem se ocitá na prvním místě žebříčku nejhledanějších čarodějnic světa. Hrdinka se však nevzdá, stejně jako ženy v jejím okolí.
Paleta postav působí pestře. Jedna z čarodějnic je transgender a říká o sobě, že má "ženský mozek". Jiná, doktorka hispánského původu Adelita, utekla z vězení s blonďatým strážcem, který je nejspíš "alfa samec", nicméně ona díky svému vzdělání a intuici ví, jak na něj.
Z mužů kromě prezidenta patrně nejdůležitější roli hraje bohabojný Mstitel (povšimněme si protimluvu v přezdívce a hodnotách, jež by měl vyznávat), jehož protipólem se zdá být profesor teologie Daniel. Napřed jen slepý akademik, který v žádného Boha nevěří - pročež je povinen všímat si magických schopností svých studentek a ihned je hlásit. Patří tak automaticky jako všichni příslušníci silnějšího pohlaví k "vítězům", jako každý však má šanci se změnit.
Samotné čarodějnice jsou v románu něco jako supermanky. Dělí se na čarodějky živlů, to znamená ohně, vody, vzduchu a země, dále na krystalové čarodějnice, jejichž schopnosti aktivuje přítomnost patřičných minerálů nebo vzácných kamenů, a konečně na pouhé kuchyňské čarodějnice. Ty si vystačí s přírodními ingrediencemi.
Všem předsedá Nejvyšší čarodějnice, kterou poprvé spatříme v pyžamu s potiskem plyšových medvídků - čili žánrově netradičně humorně. Nicméně ani ona není individualistka a žije s ostatními v komuně, kde se jejich síly násobí.
Témata, jež spisovatelka zkoumá, jsou nasnadě: pouta mezi matkami a dcerami, sobectví versus pospolitost a rovnost. Potažmo nespravedlnost, mizogynie, hierarchie, patriarchát a útlak - respektive to, jak lze při vytváření společenských norem zneužít náboženství.
Podobně jako dnes už klasický román Příběh služebnice od Kanaďanky Margaret Atwoodové je možné interpretovat Sabat čistě feministicky, třebaže si pohrává také s rasovou problematikou a otázkami LGBT identity. Navzdory odlehčené formě obsahuje závažné poselství: hrůzy jsou na světě proto, že lidé disponují svobodnou vůlí. A pokud chce člověk narušit status quo, musí někdy provést i něco, co není zrovna legální.
Kromě dystopie je Sabat zároveň akční thriller s globálním rozměrem: část boje mezi dobrem a zlem, který tvoří ústřední dějovou linii, se odehrává v Německu nebo Rusku, kdežto vzbouřenecká komunikace v kyberprostoru je řízená z ještě svobodné Austrálie. Jak ovšem v knize napovídá mobilní udělátko iHex na rozpoznávání magických schopností, jejž zneužívají strážci zákona, moderní technologie jsou dvojsečná zbraň.
Pod pseudonymem Lizzie Fry se skrývá mezinárodně uznávaná spisovatelka, redaktorka scénářů a producentka Lucy V. Hayová žijící na jihozápadním pobřeží Anglie. Ještě jako náctiletá se stala matkou, dnes učí. Popisuje se jako "queer woman" s mnoha zájmy: knihy vydává pod oběma jmény a všemožně pomáhá začínajícím umělcům.
Anglicky jí zatím vyšlo několik titulů o psaní scénářů, pár thrillerů a trilogie určená young adults, tedy dospívajícím. Také do žánrově a časoprostorově vynalézavého Sabatu autorka vložila kupříkladu plakáty hlásající "Smrt kacířkám", prezidentův inaugurační projev či rozhovor vedený Lucy V. Hayovou s první dámou, což co do struktury zcela odpovídá modernímu vkusu čtenářů na prahu dospělosti.
Kdybychom chtěli spisovatelku zařadit na současné anglofonní literární mapě, Sabatem se ocitá někde mezi Afroameričankou Octavií Butlerovou s jejím tíživým Podobenstvím o rozsévači a fantasy dílky o generaci mladší N. K. Jemisinové. Na rozdíl od nich se však nebojí vtipu, sebeironie a výstižných vulgarismů, žádá-li je situace.
Epické boje v knize příjemně odlehčuje svěží jazyk, který celkovému provedení vůbec neubírá. Naopak - dojem z inteligentního uchopení vážných konceptů a nezvykle hybridní knihy jen zesílí. Skvělý tip na konec léta nejen pro ženy a dívky hlásící se ke girl power: nenápadně poučí, podvratně provokuje, a ještě navíc pobaví.
Kniha
Lizzie Fry: Sabat
(Přeložila Ester Žantovská)
Nakladatelství Argo 2022, 408 stran, 498 korun.
