"Kniha Bohemia je o režisérovi, který má podobný osud jako já. Také se seznámil se zahraničním producentem a chce natočit anglicky mluvený film. Ale on do toho jde více 'na prudko', takže já jsem si v knize udělal to, na co jsem ve svém životě neměl odvahu. Můj hrdina se pustí do natáčení filmu, do kterého bych já nešel," popisuje Jan Svěrák, který si chtěl "hlavně udělat legraci a pobavit čtenáře", jak říká.
O tom, že by knihu zfilmoval, neuvažuje. "Do filmu by se nevešly úvahy, kterých jsem se dopustil v knize a které mě moc bavily psát," vysvětluje.
V příběhu zasazeném okolo přelomu tisíciletí Ivan, režisér se srdcem floutka, sní o tom, natočit film v Hollywoodu. Náhoda mu do cesty přihraje o pár let starší britskou producentku, a protože si padnou do oka, jeho sen začíná dostávat reálné obrysy. Stačí překonat manželčin nesouhlas i pár nečekaných kulturních rozdílů a může dobýt svět. Pokud se v něm neztratí.
"Vždycky jsem chtěl natočit anglicky mluvený film. Odmítl jsem všechny hollywoodské scénáře a Hollywood naopak odmítl ty moje. Na skóre jsem z toho vyšel vítězně: jejich byly desítky, ty mé jen čtyři. Ale stejně to byla prohra, protože zatímco ty jejich se dostaly do kin, ty moje jsou k vidění jen v mé hlavě," říká Svěrák.
"Tolik jsem toužil ty příběhy se všemi historkami a nápady někomu vyprávět, až jsem se rozhodl jeden z nich 'natočit' na papír jako knihu. A musím vám říct, že to byla krásná práce, po letech jsem se cítil zase jako nezávislý a úplně svobodný tvůrce," dodává.
V literatuře se Jan Svěrák poprvé představil knížkou pro děti Kuky se vrací, román Bohemia je jeho prvotinou pro dospělé.
Režisér a scenárista dosud natočil devět hraných filmů. V březnu 1997 převzal Oscara za Kolju, na kterém spolupracoval se svým otcem Zdeňkem Svěrákem. Nominován byl navíc už o pět let dříve za první spolupráci s otcem, za snímek Obecná škola.
Jan Svěrák se tak stal posledním českým režisérem, který Oscara obdržel. Zároveň autorem jednoho z pouhých tří českých či československých celovečerních snímků, kterým se prestižního ocenění dostalo. Prvním byl v roce 1966 Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos, druhým o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela.
