Jak píše agentura AP, součástí chystané pocty budou umělecká díla sochařky Alison Saarové nebo výtvarníka Daniela Alexandera Jonese. Na počest autorky románu Jazz také držitelka tří Grammy, jazzová zpěvačka Cécile McLorin Salvantová, složí a uvede nový cyklus písní. Doprovodí ji klavírista Sullivan Fortner.
Dále jsou v plánu přednášky, výstava nebo třídenní sympozium, kterého se zúčastní spisovatelka Edwidge Danticatová nebo literární vědec Stephen M. Best, oznámila univerzita.
Středobodem oslav bude přehlídka Sites of Memory. Název odkazuje na jeden autorčin esej. Představí její rukopisy, korespondenci s dokumentaristkou Toni Cade Bambarou a zpěvačkou Ninou Simone, projevy, eseje, fotografie nebo mapy, které si Toni Morrisonová kreslila při práci na svém nejslavnějším románu Milovaná.
Výstava v princetonské univerzitní knihovně začne koncem února a potrvá do června. Kurátoři se probrali 400 krabicemi s pozůstalostí. Vybrali z nich například diáře, které si pozdější nobelistka vedla v letech 1974 a 1975, kdy byla knižní redaktorkou firmy dnes známé jako Penguin Random House. Stala se tehdy první černoškou řídící významnou ediční řadu velkého nakladatelství. Každý den jezdila do kanceláře a cestou si dělala poznámky k chystanému románu o hledání černošské identity nazvanému Šalamounova píseň, doplňuje deník New York Times.
"Bez našich úžasných archivů by nebylo možné poskytnout takhle hluboký vhled do jejího tvůrčího procesu," uvedla Autumn Womacková, docentka tamní katedry afroamerických studií. Podle ní se univerzita snaží nevnímat archiv jako něco fixního a uzavřeného, naopak do něj chce i nadále sahat pro inspiraci.
Toni Morrisonová na Princetonu učila v letech 1989 až 2016, ještě před odchodem do penze mu odkázala svůj archiv.
Autorka, která prošlapala cestu několika generacím spisovatelek jiné než bílé barvy pleti, se v prózách i esejích věnovala takřka výhradně osudům Afroameričanů v různých etapách dějin USA.
"Otevřeně usilovala o proměnu společnosti, k níž nelze dojít jinak než proměnou mysli. Byla přesvědčena, že spisovatelé mohou vytvořit určitou společenskou vlnu, hnutí, které pomůže strhnout bariéry nesvobody," napsal o ní kritik Petr Fischer, podle nějž ve středu díla Morrisonové stála "černá žena, která i 150 let po pádu otroctví bojuje o uznání, protože stará strašidla rasismu se neustále vracejí".
Toni Morrisonová proslula romány jako Láska, Ráj či Šalamounova píseň. Asi nejznámější zůstává její próza Milovaná, ve které se matka tragicky rozhodne raději zavraždit vlastní dceru, než ji navrátit do nelidských podmínek otroctví. Autorka za toto dílo v roce 1988 získala Pulitzerovu cenu. Ve filmové adaptaci matku hrála Oprah Winfreyová.
V českém překladu Zuzany Mayerové naposledy před devíti lety vyšla próza Domov. Vypráví o válečném veteránovi, který se v 50. letech vrací z korejské války do Ameriky, kde mají černoši stále více práv na papíře než ve skutečnosti.
