reklama
 
 

Zemřela Toni Morrisonová. Jako první černoška získala Nobelovku i Pulitzerovu cenu

6. 8. 2019 16:11
Toni Morrisonovou vyznamenal prezident Barack Obama Medailí svobody. Záběry jsou z roku 2012 | Video: Reuters |  00:28
Ve věku osmaosmdesáti let zemřela americká spisovatelka Toni Morrisonová, držitelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1993. V úterý o tom informovala agentura AP s odvoláním na její nakladatelství Alfred A. Knopf.

Morrisonová, která se v prózách i esejích věnovala takřka výhradně osudům Afroameričanů v různých etapách dějin USA, obdržela Nobelovu cenu jako první autorka tmavé pleti z této země. Švédská akademie ocenila její "vizionářskou sílu" a práci s jazykem.

"Skalně konzervativní kritici sice dodnes nezakrytě tvrdí, že ji získala hlavně proto, že své příběhy o útisku a nespravedlnosti vidí primárně optikou rasy a genderu, i oni však připouštějí, že ve svých vrcholných románech pozoruhodným způsobem obohatila rafinovanou techniku magického realismu," konstatovala amerikanistka Hana Ulmanová v týdeníku Respekt.

"Morrisonová se v Americe stala čímsi jako kulturní institucí. Vyučovala na univerzitách, vyslovuje se k politice. Existuje také Toni Morrison Society, společnost, která zkoumá její dílo, vydává časopis a organizuje literární konference," připomněl v Hospodářských novinách spisovatel Jiří Hájíček.

K nejznámějším dílům Toni Morrisonové patřila próza Milovaná, ve které se matka jménem Margaret tragicky rozhodne raději zavraždit vlastní dceru, než aby z ní byla otrokyně. Matka vraždila z lásky, zabít vlastní dítě jí připadalo lidštější než ho navrátit do nelidských podmínek otroctví. Morrisonová za dílo v roce 1988 získala Pulitzerovu cenu. Ve filmové adaptaci, jež vznikla deset let nato, Margaret ztvárnila Oprah Winfreyová.

Toni Morrisonová se narodila roku 1931 v americkém Ohiu. Studovala ve Washingtonu na Howardově univerzitě, později na Cornellově univerzitě obhájila práci o sebevraždách v dílech autorů Williama Faulknera a Virginie Woolfové. Často psala o zkušenostech ze života Američanky tmavé pleti. Od poloviny 60. let působila jako redaktorka prestižního nakladatelství Random House, začátkem 80. let byla jmenována členkou Americké akademie umění a písemnictví. 

Svůj první román Velmi modré oči vydala roku 1970. Pojednával o černošce, která chce mít modré oči jako běloška. Do češtiny knihu přeložil Michael Žantovský, dnešní ředitel Knihovny Václava Havla. "Bez nadsázky 'otevřela oči' všem Američanům, kteří si tehdy (podobně jako Afroameričané, kteří se zcela ztotožňovali s hodnotami bílého světa) mysleli, že jediným možným ideálem krásy je dětská filmová hvězda Shirley Templeová," napsala o významu Velmi modrých očí amerikanistka Ulmanová.

Dále zdejší čtenáři znají prózy Toni Morrisonové z přelomu tisíciletí Ráj a Láska, které do češtiny převedla Zuzana Mayerová, nebo hledáním černošské totožnosti se zabývající Píseň o Šalamounovi z roku 1977 v překladu Hany Žantovské.

Například ve svém devátém románu Milosrdenství autorka vyprávěla o druhé polovině 17. století, kdy Američané teprve začínali využívat práci otroků. Vypravěčka Florens rekapituluje svízelnou cestu černé otrokyně k vnitřní svobodě, od otrocké lásky k africkému kováři až po upření mateřské lásky. Aby Florens zachránila dceru před hrůzami otroctví, svěří ji neznámému cizinci a spolehne se na jeho milosrdenství.

Jiný román nazvaný Domov se odehrává začátkem 50. let minulého století, kdy skončila Korejská válka a hrdina, černošský válečný veterán Frank Money, se vrací domů do malého městečka ve státě Georgia do doby, kdy práva černochů existují spíše na papíře než ve skutečnosti. "Sledujeme-li linii akční, vrací se na Jih proto, aby zachránil ze spárů zrůdného bílého lékaře mladší sestru Cee. Tematickou linii pak tvoří jeho vyrovnávání se se záhadným morálním selháním v Koreji, o němž zprvu tušíme jen to, že se týká nějaké holčičky. Obecně tu tedy jde o mužskost a dospělost," napsala Hana Ulmanová v recenzi knihy pro týdeník Respekt.

Před devíti lety Toni Morrisonová k Nobelově a Pulitzerově ceně přidala ještě francouzský Řád čestné legie.

autoři: Reuters, AP, Kultura | 6. 8. 2019 16:11

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama