Praha po letech přestane podporovat Festival spisovatelů, podle ní je elitářský

Daniel Konrád Daniel Konrád
16. 12. 2019 19:03
Ani opakovaná účast laureátů Nobelovy ceny za literaturu, během několika desítek minut vyprodaná projekce filmu Hodiny komentovaná autorem předlohy Michaelem Cunninghamem nebo vysoké renomé v zahraničí nestačí Festivalu spisovatelů Praha na to, aby dosáhl na grant.
Držitel Pulitzerovy ceny Michael Cunningham byl letošním hostem Festivalu spisovatelů Praha.
Držitel Pulitzerovy ceny Michael Cunningham byl letošním hostem Festivalu spisovatelů Praha. | Foto: PWF/Tereza Kunderová

Magistrát hlavního města Prahy v pondělí zveřejnil, komu v dalších letech přispěje na provoz, a nejznámější český literární festival odešel s prázdnou. Akce, která by příští rok oslavila 30. výročí, přitom od hlavního města dříve dostávala miliony korun. Později se příspěvek výrazně snížil, ještě letos ale tvořil milion korun.

Jeden z hodnotitelů grantů Tomáš Kubíček.
Jeden z hodnotitelů grantů Tomáš Kubíček. | Foto: ČTK

"Rezonance festivalu v médiích a ve veřejnosti není úměrná výši vynaložených prostředků," napsala porota, jejímiž odborníky za oblast literatury letos byli Petr Bílek z Literárních novin a ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

Těm vadí, že v žádosti, kterou musel odeslat letos v červnu, festival uvedl jen "vágní" představu o tom, koho přivítá na podzim 2020. "Měl by inovovat svou podobu a ustálenou, poněkud úzce zaměřenou, až elitářskou orientaci rozšířit a získat originálnějšími přístupy větší pozornost pražské veřejnosti," vzkazují porotci.

Zatímco jejich kolegové, odborníci za oblast divadla, třeba komerčním Letním shakespearovským slavnostem s rozpočtem přes 34 milionů korun přispějí alespoň symbolickými 100 tisíci korunami, neboť "mediální propagace Letních shakespearovských slavností je zároveň výraznou propagací hlavního města", pro několikanásobně menší Festival spisovatelů, který má Prahu v názvu, tatáž argumentace neplatí.

Festival na příští rok plánoval rozpočet 6,9 milionu, do něj jsou však započítány náklady na celoroční činnost pořádající nadace, která dále provozuje třeba web Literární.cz.

Aktuálně.cz se spojilo s jedním z hodnotitelů Tomášem Kubíčkem, ten však rozhodnutí komise nechtěl komentovat. "Nemám legitimitu na to odpovídat, protože je to kolektivní rozhodnutí, které bylo diskutováno, hlasováno, a kdybych ho teď komentoval, stavím se proti tomu principu," odpovídá.

"Ctíme odbornost hodnotitelů i členů grantové komise," doplňuje pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková, zvolená za hnutí Praha sobě.

Prezident festivalu Michael March.
Prezident festivalu Michael March. | Foto: Matej Slávik

Kromě neúspěšné žádosti o grant v Praze navíc Festival spisovatelů musí řešit další potíž. Po letech, kdy se právě kvůli nižšímu příspěvku od Prahy konal v Senátu, musí odejít i odtamtud. "Bohužel nám nezávisle na magistrátu sdělili ze Senátu, že s námi na příští rok už nepočítají," potvrzuje prezident festivalu, v Praze žijící americký básník Michael March.

Rozhodnutí pražské grantové komise nechápe. "Máme před třicátým výročím. Třicet let do Prahy vozíme světové spisovatele a s nimi jejich myšlenky, které se tu snažíme šířit. Komise ale nehodnotila třicetiletou činnost festivalu, jen nějaký výsek ze současnosti, který navíc posoudili špatně," míní March, podle nějž je tak případný příští ročník akce silně ohrožen.

Málo rezonuje

Festival spisovatelů, který March vede se svou ženou Vlastou Brtníkovou Marchovou, funguje od začátku 90. let minulého století. Za tu dobu do metropole přivezl desítky renomovaných zahraničních autorů včetně Salmana Rushdieho, Dona DeLilla, Harolda Pintera nebo Lawrence Ferlinghettiho.

Jeho hosty bylo 11 držitelů Nobelovy ceny ze literaturu včetně Güntera Grasse, Orhana Pamuka či Světlany Alexijevičové. Tu pořadatelé pozvali rok předtím, než cenu obdržela, a české publikum ji ještě neznalo. Dnes je její tvorba kompletně přeložená, nedávno podle jejího díla vznikla divadelní inscenace a autorka naposledy řečnila v Národním divadle.

V posledních letech festival přivítal Chucka Palahniuka, Irvina Welshe nebo letos hned dva držitele Pulitzerovy ceny, Junota Díaze a Michaela Cunninghama. Autor bestsellerového románu Hodiny v Praze ve světové premiéře přečetl ukázku ze své nové prózy a zúčastnil se několika debat, autogramiád i setkání se čtenáři. Jím komentovanou projekci filmu Hodiny v kině Světozor pro několik stovek lidí festival vyprodal během desítek minut.

Festival spisovatelů se už několik let koná v Senátu, přesunul se tam právě kvůli nižším grantům od města. Dříve si pronajímal například Novou scénu.
Festival spisovatelů se už několik let koná v Senátu, přesunul se tam právě kvůli nižším grantům od města. Dříve si pronajímal například Novou scénu. | Foto: PWF/Tereza Kunderová

Porotci na pražském magistrátu přesto konstatovali, že festival dostatečně nerezonuje v médiích.

Pohled do mediálního archivu společnosti Newton však ukazuje, že o konání akce letos referovaly všechny zdejší deníky, festival kompletně přenášela Česká televize, hosté poskytli interview televizím, rozhlasu i časopisům a ohlasy festivalu pokračovaly až do studentského časopisu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nebo na sociální sítě, to díky takzvaným knižním influencerkám.

Důslednější, avšak šíří srovnatelné mediální pokrytí má v Česku už jen prodejní veletrh Svět knihy.

První pokus zrušit podporu

Není to nicméně poprvé, kdy má Praha vůči svému nejznámějšímu literárnímu festivalu výtky. Už v roce 2013 mu snížila grant z tehdejších 3,5 milionu korun ročně na 300 tisíc, tehdy s vysvětlením, že "nakladatelé se k tomu staví negativně".

Festival skutečně nerozvíjí užší spolupráci s nakladateli, ani o to nikdy neusiloval. Zatímco program jarního Světa knihy do jisté míry určuje to, čí knihy zdejší nakladatelství vydávají a které autory potřebují zpropagovat, podzimní Festival spisovatelů na trh nebere ohledy. Hosty zve podle toho, kdo zapadá do koncepce a může se vyjádřit k předem vybranému tématu. To letošní znělo "Krása spasí svět".

Jedním z hostů festivalu byl letos Junot Díaz.
Jedním z hostů festivalu byl letos Junot Díaz. | Foto: PWF/Tereza Kunderová

Festival také do světového kontextu pravidelně uvádí zdejší autory - českými zástupci na něm letos byli David Zábranský a Jan Němec, kteří nedávno oba vydali výrazné romány. Minimálně ten Němcův může, soudě dle ohlasů, příští rok usilovat o cenu Magnesia Litera.

Především se ale Festival spisovatelů dlouhodobě těší vysokému renomé v zahraničí, kde pro některé autory představuje dokonce jedinou živou spojnici s českou literaturou. "Popravdě jsem o žádném českém spisovateli kromě Milana Kundery dlouho neslyšel. Ale existuje ještě pořád Festival spisovatelů Praha?" odpověděl předloni v rozhovoru s autorem tohoto textu Salman Rushdie na dotaz, s čím si dnes ve světové literatuře spojuje Českou republiku.

Obdobně se v interview s novinářem Aktuálně.cz před několika lety vyjádřili laureát Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk nebo prozaik Chuck Palahniuk, autor později zfilmovaného bestselleru Klub rváčů. "Při slově Praha si vybavím zaprvé svou návštěvu v 80. letech minulého století a zadruhé samozřejmě Festival spisovatelů Praha," řekl zase dnes již nežijící klasik moderní americké literatury E. L. Doctorow, kterému pražský festival v americkém Pittsburghu uspořádal jedno z jeho posledních čtení.

Také v dalších ohledech Festival spisovatelů působí jako spojnice mezi Prahou a zahraničím. Například když český velvyslanec ve Francii Petr Drulák koncem minulého měsíce uděloval české občanství Milanu Kunderovi, v doprovodném textu pro deník Právo napsal, že s Kunderovými se mu podařilo spojit právě díky Michaelu Marchovi z Festivalu spisovatelů.

Michael Cunningham na letošním Festivalu spisovatelů.
Michael Cunningham na letošním Festivalu spisovatelů. | Foto: PWF/Tereza Kunderová

Komise a její hodnotitelé

O grantech na literaturu letos na pražském magistrátu rozhodovali Tomáš Kubíček, což je ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, a Petr Bílek, bývalý šéfredaktor týdeníku Reflex a dnes devátým rokem vedoucí Literárních novin.

Zatímco Festival spisovatelů odešel s prázdnou, Bílkovy Literární noviny grant od Prahy dostaly - magistrát jim už před několika měsíci formou takzvané individuální účelové dotace poslal 110 tisíc korun na speciální přílohu věnovanou sametové revoluci.

Při rozhodování o grantech měli Kubíček s Bílkem k ruce deset externích hodnotitelů, mezi nimiž převažují literární vědci. Některé ale posuzoval také překladatel Erik Lukavský, který provozuje nakladatelství Fra a stejnojmennou kavárnu. Ta na celoroční program svých vyhledávaných autorských čtení od stejné poroty získala 500 tisíc korun, o 280 tisíc víc než letos. "Projekt by mohl směle konkurovat literárním večerům v jakékoli evropské metropoli," chválí porotci program Fra.

Na dotaz, jestli není ve střetu zájmů, Lukavský vysvětluje, že žádost vlastního nakladatelství neposuzoval. "Na magistrátu to funguje transparentně, každému hodnotiteli přidělí projekty, a kdyby byl ve střetu zájmů, musí je odmítnout. Takže se nemůže stát, abych hlasoval pro Fra," vysvětluje na dotaz Aktuálně.cz.

Dalším z porotců byl literární vědec Michal Kosák, který kromě Ústavu pro českou literaturu působí jako redaktor nakladatelství Triáda. To u porotců uspělo se všemi třemi jednoletými žádostmi o grant plus s žádostí o víceletou podporu v celkové výši 507 tisíc korun. Za ně Triáda vydá dílo bratří Welsů nebo další svazky spisů Jiřího Němce a Jiřího Weila, který byl s Prahou úzce spojen.

Kosák na dotaz Aktuálně.cz vysvětluje, že každá žádost má tři hodnotitele, a jemu tak byly přiděleny jen některé, mezi nimi nicméně i ta o podporu vydání spisů Jiřího Weila. "Dotázal jsem se příslušné úřednice, zda nejsem ve střetu zájmů, když s nakladatelstvím Triáda spolupracuji," vysvětluje Kosák.

S nakladatelstvím nemá trvalý pracovní poměr ani dohodu o pracovní činnosti, pracuje pouze na některých titulech a Weilovy spisy mezi nimi nejsou. "Úřednice mi sdělila, že mám tuto skutečnost v hodnocení uvést, což jsem udělal," dodává Michal Kosák, který ve svém hodnocení konstatoval, že Triáda je "malé, dobře zavedené nakladatelství, které dokáže připravit edičně náročné podniky", a na závěr připojil dodatek, že s firmou spolupracoval na jiných projektech a není s ní v zaměstnaneckém poměru.

Na rozdíl od Triády naopak s žádostí o víceletý grant neuspělo nakladatelství Argo. Od města poslední roky dostávalo alespoň milion korun a tuto částku obdrží ještě příští rok. S žádostí o granty v letech 2021 a 2022 teď ale nepochodilo. "Edice nových překladů děl světových historiků náleží zcela k úkolům, jež má plnit především ministerstvo kultury," argumentuje porota.

Úspěšnými žadateli o literární granty v Praze se naopak staly časopis Revolver Revue, Pražský Mikrofestival, Skandinávský dům, Pražský literární dům autorů německého jazyka, Institut pro studium literatury nebo pořadatelé cen Magnesia Litera a Muriel.

Neuspěla Asociace spisovatelů, která chce v Praze po pěti letech zopakovat první novodobý Sjezd spisovatelů a na jeho konání žádala příspěvek ve výši 200 tisíc korun. Podle hodnotitelů je však sjezd "určen především uzavřenému okruhu autorů či velmi specifickému zájmovému publiku, a to navzdory popisu cílové skupiny, kterou projekt proponuje, jehož podoba se zde jeví jako účelová," seznali porotci.

Rozdělení grantů v kultuře na příští rok už odsouhlasil Výbor pro kulturu, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy zastupitelstva hlavního města Prahy, podle harmonogramu řízení je do 31. ledna 2020 ještě musí schválit zastupitelé a radní.

 

Právě se děje

Další zprávy