Autor, jehož osm děl již bylo přeloženo do češtiny, bude na festivalu debatovat počtvrté. Naposledy zde roku 2015 představil povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.
Osmačtyřicetiletý rodák z Amsterdamu vyrůstal v rodině židovských přistěhovalců z Německa. Jeho matka byla přeživší z koncentračního tábora Osvětim.
Arnon Grunberg chtěl původně studovat herectví, pak si založil nakladatelství a vydal pět knih, ale zkrachoval.
Ve dvaadvaceti letech se přestěhoval do New Yorku a už tam zůstal. "Odjel jsem tam za láskou, a když po roce pominula, neměl jsem peníze na návrat," vysvětlil v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Z roku bylo pět let, pak sedm a já si najednou uvědomil, že se mi zpátky nechce."
Debutoval románem Modré pondělky (Blauwe maandagen). Ten byl přeložen do 13 jazyků a v Evropě se stal bestsellerem.
Autor byl za knihu oceněn nizozemskou literární cenou Anton Wachter Prize. Stejné ocenění dostal ještě jednou za knihu Příběh mé plešatosti (De geschiedenis van mijn kaalheid), kterou publikoval pod pseudonymem údajného vídeňského drogisty řečeného Marek van der Jagt. Grunberg se díky tomu stal prvním tvůrcem, který stejnou sošku získal dvakrát.
"Z toho, že prokoukli van der Jagta, jsem měl smíšené pocity. Protože jsem z něj udělal úspěšného autora. Byl to příjemný a zajímavý experiment, ale jsem vlastně šťasten, že ho mám za sebou," vzpomínal později Grunberg, který dále napsal několik článků jako žena. "Chtěl jsem vidět, jak daleko se s tím dostanu. Psal jsem seriózní novinové články jako sympatická mladá dáma. Čtenářky se s ní hodně identifikovaly," tvrdí.
Jeho román Tirza, který dostal cenu vlámských knihkupců Zlatá sova a ocenění Libris, byl zfilmován. Tato adaptace posbírala několik nizozemských filmových ocenění. Snímek byl dokonce navržen na Oscara za nejlepší cizojazyčné dílo, do finálního výběru se však nedostal.
Dnes je Arnon Grunberg, jehož díla byla přeložena do 30 jazyků, považován za jednoho z nejrafinovanějších provokatérů světové literatury. Rád dráždí čtenáře, své hrdiny nešetří. "Doopravdy potřebuji nepřátele, bez nepřátel ztratíte identitu," prohlásil jednou muž, který s oblibou vzbuzoval rozruch také svým vystupováním.
Do společnosti třeba chodil v kožichu a oranžovém síťovaném tričku, v nichž účinkoval na autorských čteních. Jednu ze svých knih, Hledače azylu, ve které se vyrábí kozí sýr, zase propagoval plavbou na lodi s kozou. "Chtěl jsem na sebe upozornit a zároveň si udělat legraci z marketingových metod," vysvětloval později.
Jiné Grunbergovy zážitky už byly vážnějšího rázu, třeba když s nizozemskými vojáky cestoval po Iráku a Afghánistánu.
K jeho dalším dílům patří knihy Statisté, Svatý Antonio, Fantomová bolest, Židovský mesiáš nebo Náš strýček.
K již dříve oznámeným hostům letošního ročníku Festivalu spisovatelů Praha patří australská spisovatelka Germaine Greerová, jedna z představitelek feministického hnutí 20. století, mexická novinářka a spisovatelka Alma Guillermoprietová a americký romanopisec Michael Cunningham, autor románu Hodiny, za nějž získal Pulitzerovu cenu a který se stal předlohou pro stejnojmenný film.
