Ve francouzštině už knihu vydala společnost Éditions Le Dilettante. V polovině ledna 2019 se díky nakladatelství Práh objeví v českém překladu Tomáše Kybala také na pultech zdejších knihkupectví.
Autor své dílo osobně představí 17. ledna ve Francouzském institutu v Praze, debatu s ním povede Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, historik a odborník na Palacha.
Student filozofické fakulty Jan Palach se necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Svým činem chtěl vyburcovat veřejnost, která po původním srpnovém vzepětí začala propadat do letargie.
"Nemluvím česky a nejsem si jistý, jestli vím, co tady dělám, dnes, devětačtyřicet let po smrti Jana Palacha a dvaadvacet let poté, co jsem o něm poprvé slyšel," píše v knize Anthony Sitruk, který na Česko jinak nemá žádnou vazbu.
"Bylo to skoro jako nějaká náhlá potřeba, jen o tom řeknu šéfovi a vezmu si týden dovolené. Je pondělí 15. ledna 2018, skoro 17 hodin. Přesně v této chvíli o devětačtyřicet let dříve má před sebou Jan čtyřiadvacet hodin, než bude přijat na středisko popálenin v Legerově ulici," uvádí Sitruk.
Jeho hlavní motivací prý bylo pochopit Palachovo počínání a uvést ho do souvislostí.
V knize Sitruk nachází přesahy a paralely, do Palacha se snaží vcítit. Přemítá nad tím, jak by se sám zachoval na jeho místě. Také srovnává Palachovu situaci s ve Francii známějším Mohamedem Bouazizim, jenž se v roce 2010 upálil v Tunisku, či s Polákem Ryszardem Siwiecem, který se v září 1968 na protest proti invazi do Československa zapálil během dožínek před vládní tribunou.
Tentýž druh protestu zvolil v lednu 1969, několik dní po činu Jana Palacha, sedmnáctiletý maďarský učeň Sándor Bauer, který se upálil na schodech Maďarského národního muzea v Budapešti. A takzvanou pochodní číslo 2 v Československu byl student Jan Zajíc, jenž se po Palachově vzoru upálil 25. února 1969.
V dubnu 1969 v Jihlavě stejným způsobem spáchal sebevraždu devětatřicetiletý Evžen Plocek, již v lednu 1969 totéž v Plzni udělal pětadvacetiletý dělník Josef Hlavatý. Případů pokusů o sebeupálení bylo nejen v Československu víc a u všech není jasná motivace. Dodnes je dále známý třeba případ z lotyšské Rigy, kde se roku 1969 o sebeupálení na protest proti okupaci Československa pokusil židovský student a později uznávaný matematik Elijahu Rips, jenž ale přežil a dodnes o svém činu hovoří.
Krátký život Jana Palacha je druhým románem Anthonyho Sitruka. Ten v roce 2013 vydal prozaický debut Pornstar. O palachovské knize autor letos v létě hovořil mimo jiné v Českém centru v Paříži.
Palachovi se věnovali také čeští spisovatelé. Například Lenka Procházková v roce 2008 vydala román Slunce v úplňku - Příběh Jana Palacha. Před dvěma lety vyšla kniha Jiřího Sozanského s názvem 1969 Rok zlomu. Objemná publikace je věnována osobní a umělecké reflexi činu Jana Palacha a vývoji období normalizace až do současnosti.
Stranou nezůstali ani filmaři. Polská režisérka Agnieszka Hollandová se do povědomí českých diváků výrazně zapsala třídílným dramatem pro HBO Hořící keř, z něhož vznikl celovečerní film. V roce 2014 získal 11 Českých lvů včetně těch hlavních, tedy za nejlepší film, režii a scénář.
Letos pak měl premiéru filmu Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka.
