Dvacátý ročník největší české novocirkusové přehlídky potrvá do neděle 3. září. Kromě velkého výběru z českého performativního a pouličního divadla přivezl čtveřici hvězd.
Zahraniční soubory Cirque Alfonse, NoFit State, Cirque Aïtal a Collectif Malunés jsou vesměs "staří známí". Umělci, kteří ve stejných nebo obměněných uskupeních vystoupili na Letné i dalších českých festivalech už několikrát a publikum na ně chodí jako fanoušci na oblíbené kapely. Atmosféra bývá pokaždé vřelá, přející, diváci "plýtvají" smíchem a potleskem i na docela malé výkony. Například když prošedivělý fousáč ve farmářské férii cirkusu Alfonse postaví šlapací traktůrek na zadní.
To se ovšem traktorová kola inscenace nazvané Animal teprve roztáčejí. Stařík předvede i odvážnější číslo, když vyšplhá na vršek žebříku, vratce ukotveného na rameni siláka - rovněž zarostlého. Kanadský Cirque Alfonse se stylizuje do podoby drsných horalů, svaly a vousy jsou jeho poznávacím znamením.
Animal zve diváky na farmu, na dvorek před nevlídnou stodolu z vlnitého plechu s obřím větrákem v průčelí. K vesnické stylizaci patří i špetka country music, a dokonce jódlování. Většinu času ale živý hudební doprovod připomíná originální energický proud. Kapela jej označuje za "farmářský funk".
Na dvorku není nouze o velké kovové konve na mléko, jež jsou základem několika artistických výstupů, například balančního představení dvou artistek.
K akrobacii poslouží i zahradní kolečko a žonglérské dovednosti se dají předvést s obřími kravskými zvonci, srpy, vidlemi a kýbly zpola naplněnými zrním. Dokonce i teeterboard, což je artistická prkenná houpačka, lze vylepšit něčím farmářským: co takhle skočit a dopadnout na okruží pneumatiky od traktoru?
Inscenace Animal překypuje bizarními nápady. Cirkusové umění spojuje s profánními předměty. Fyzicky náročná čísla střídají klaunerie s vejci anebo surrealistický výstup s plastovými pípajícími kuřaty, která zazpívají song opěvující veganství.
Světově známý Cirque Alfonse se jmenuje podle městečka Saint-Alphonse-Rodriguez v kanadské provincii Québec, odkud pochází zakladatelská rodina Carabinier-Lépine. Ansámbl vznikl roku 2005, náměty čerpá z quebeckého folkloru. Na Letné v minulosti úspěšně představil kabaret Barb a muzikál Tabarnak.
Blyštivá show
Snad všechny artistické disciplíny - vzdušné akrobacie na visuté hrazdě i na šálách, výstupy na tyči, provazochodectví, žonglování i kousky na zemi předvádějí performeři v Británii ukotveného souboru NoFit State. Čtrnáctka umělců, z nichž málokterý má jen jednu specializaci, představuje své umění v originálním aranžmá podpořeným skvělou živou hudbou a vynalézavým světelným designem.
Jejich inscenace se jmenuje Sabotage. Špičkové sólové výstupy střídá s hromadným číslem třeba deseti artistů, při němž se divák bojí mrkat, aby nepřišel o nějaký zážitek. Když ale sleduje dlouhonohou tanečnici s nalepeným knírem, uniknou mu salta artisty na druhé straně šapitó, nebo si dostatečně neužije let zpěvačky, jež připnutá k lanu působivě mizí uprostřed zpěvu vysoko pod stropem.
Zprofanované slovo show tu nabývá na lesku. Divoký, náročný večer, který působí lehce a spontánně, vymyslela italská režisérka Firenza Guidi.
Každý artista i artistka má svou roli, jež v některých případech přerůstá ve skutečnou identitu. Je tu spanilý transvestita, šťastně švitořící ve večerní róbě s bělovlasou parukou. Když ale bez ženských atributů visí na hrazdě hlavou dolů a jeho šlachovité paže zachytávají v letu tělo artistky, vzniká nesmírně smutný duet podpořený jímavým zpěvem za klavírního doprovodu. Závěrečné objetí muže a ženy po životu nebezpečné vzdušné akrobacii najednou není stereotypním happy endem.
Lehké vyvedení z diváckých jistot představují i výstupy fyzicky postiženého Besmira Suly, který představení otevírá: na berlích se staví do stojky a na silných rukách provádí další kousky hlavou dolů. Není to ale izolované číslo, Sula přesvědčí, že je plnohodnotným členem souboru. Jeho malý vzrůst se hodí při různých honičkách a balancování na malém prostoru, kdy se snadno hbitě prosmýkne pod nohama druhých.
Soubor NoFit State patří k nejstarším svého druhu na světě, pětice přátel jej založila roku 1986 v době sociální krize v Británii. Na Letné vystoupil v roce 2015 s inscenací Bianco. Letošní projekt uvádí festival až do 3. září, zbývá ale už jen málo vstupenek.
Sláma ve vlasech
Známým novocirkusovým souborem je pro pražské publikum už také Cirque Aïtal, jehož páteř tvoří francouzsko-finská dvojice Victor Cathala a Kati Pikkarainen. Letos přivezli inscenaci À ciel ouvert, v překladu Pod hvězdným nebem. Diváky zavádí na tábořiště mezi karavany. Travnatý plácek uprostřed zastřešuje plachta, noční vánek na Letné představuje příjemný doprovodný prvek poetického a vtipného představení.
Tráva místo pódia je důležitější, než se zpočátku zdá. Umělci pokračují v cirkusácké tradici: v novém cirkusu sice nezbývá mnoho místa pro drezuru velkých zvířat, několik malých ale lze zapojit docela ladně - i když o nějakém vycvičení například slepic nemůže být řeč.
Představení voní ohněm a trávou, diváky rozechvívá romantickými tóny na housle a vzápětí je uzemní halasením či pobíháním probuzených obyvatel malého tábořiště. Hlavní slovo tu má hlučný chlapík se slámou v kudrnatých vlasech, který ze svého obydlí vypouští další a další zvířecí spolubydlící. Někdy ale vládne útlá žena v bizarních retro oblečkách. Ta svými jogínskými terapiemi trápí sousedy.
Eskapády mikrosvěta mezi karavany umocňují živé hudební výstupy, radikálně propojené s děním: houslista nepřestane hrát, ani když si jej hromotluk posadí na záda a roztočí, až mu vlasy létají do stran. Dechové trio umlčí teprve kýbl s vodou a tuba nakonec končí nad ohništěm - jako důmyslná destilační jednotka pro výrobu alkoholu.
Čtveřici zahraničních hostů Letní Letné uzavírají bratři Simon a Vincent Bruyninckxové z francouzsko-belgického souboru Collectif Malunés, kteří vystupují s osobní výpovědí nazvanou Bitbybit. Jejich bratrské soupeření režíroval belgický performer Kaspar Vandenbergh z ansámblu Movedbymatter.
Tradiční srpnový festival nového cirkusu získal ve 20. ročníku novou lesknoucí se ozdobu: vedle stanového městečka v Letenských sadech, nedaleko Hanavského pavilonu, se rozprostírá vodní nádrž, jejíž hladina hostila i zahajovací představení. Jezírko nechalo vybudovat město, vodou z Vltavy jej napájí čerpadlo.
Až letos na Letné zmizí žluté fleky trávy na místech po rozebraných cirkusových stanech, zbyde nejen letenský rybník, ale také silné zážitky z představení, která brala dech.
