Album nazvané Septem dies obsahuje také skladby světské, které patrně zněly mimo bohoslužby, když měli studenti volný čas. Kompozice sbor letos poprvé představil v polovině června na festivalu Concentus Moraviae.
"Jedním z hlavních poselství, které jsme chtěli tímto projektem sdělit, je fakt, že studenti na univerzitě zpívali, hudba byla součástí jejich každodenního života. Myslím, že tato skutečnost není příliš známá," říká David Eben, vedoucí Schola Gregoriana Pragensis.
"Společenství studentů a profesorů bylo také církevním společenstvím. Zněla tam tudíž liturgická hudba, gregoriánský chorál. Kromě toho se konala různá neformální setkání, kde byl prostor i pro jiný druh hudby včetně té světské," popisuje.
Program nazvaný Hudba na pražské univerzitě 1360 až 1460 uvede Schola Gregoriana Pragensis do konce roku ještě na několika koncertech. Nejbližší se koná tuto neděli 25. července v nedostavěném gotickém chrámu v Panenském Týnci, pořádá jej festival Rosa Bohemica. "Obecně nejčastěji zpíváme v kostelích, tato hudba je převážně hudbou duchovní a její místo je také z akustických důvodů v sakrálních prostorách," vysvětluje Eben.
Nahrávka Septem dies, kterou vydal Supraphon, zahrnuje gregoriánský chorál, dobový písňový repertoár i vícehlasé skladby Bernarda de Cluny, Petra Wilhelmi de Grudencz a Antonia da Cividale. Hostem sboru je švýcarská clavisimbalistka Corina Marti.
Hlavní inspirací se staly historické dokumenty, které jsou součástí zakládací listiny koleje pražské univerzity založené roku 1438 Janem z Ledče, řečeným Rečkem. V listině je mimo jiné stanoveno, jaké bohoslužby se mají na koleji slavit a kterak se na nich mají studenti podílet.
Každý den v týdnu měl specifické tematické zaměření, které určilo základní kostru nahrávky. Ta obsahuje i hudbu světskou, instrumentální, jež byla studentům opakovaně zakazována.
"Přidali jsme ke každému dni i něco mimo liturgii, co znělo při různých společenských příležitostech. Zajímavé jsou stále aktuálně znějící texty, například když si studenti stěžují na těžký uděl vzdělance, kterému ani vysoká úroveň vzdělání nezaručí dobré živobytí," podotýká Eben.
Součástí desky je knížka se studií univerzitního hudebního života 15. století. Autorem komentáře v bookletu je Jan Ciglbauer z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. "Jsou to dva svébytné produkty: rozsáhlá textová část, která shrnuje celé téma alba, a vedle toho samozřejmě hudební CD. Jedná se tedy o kolektivní dílo, za nímž stojí vedle našeho souboru i práce kolegů muzikologů Jana Ciglbauera a Lenky Hlávkové," dodává David Eben.
Šestapadesátiletý syn dnes již nežijícího skladatele Petra Ebena a bratr moderátora Marka založil mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis roku 1987. Ansámbl se věnuje středověké duchovní hudbě se zaměřením na interpretaci gregoriánského chorálu.
Jejich poslední album Carolus IV. věnované hudebnímu životu v Praze za éry Karla IV. před pěti lety označil za nahrávku měsíce internetový portál MusicWeb International.
