Zemřel Mariss Jansons. Jeden z nejlepších dirigentů vedl orchestr po Kubelíkovi

ČTK Kultura AFP, ČTK, Kultura
1. 12. 2019 22:16
Ve věku 76 let v Petrohradě zemřel lotyšský dirigent Mariss Jansons. Informovala o tom agentura AFP. Muž, který byl označován za jednoho z nejlepších dirigentů světa, trpěl srdečními problémy. Uplynulé dny za něj u Vídeňských filharmoniků zaskakoval Čech Jakub Hrůša.
Mariss Jansons patřil k nejlepším světovým dirigentům.
Mariss Jansons patřil k nejlepším světovým dirigentům. | Foto: ČTK/imago stock&people

Mariss Jansons vedl mnoho prestižních orchestrů, jako první se roku 1979 stal hudebním ředitelem filharmonie v norské metropoli Oslo, ze které v průběhu téměř čtvrtstoletí udělal špičkové těleso. Od roku 1997 byl hlavním hostujícím dirigentem Londýnské filharmonie a symfonického orchestru z pensylvánského města Pittsburgh, kde působil do roku 2004.

Jeho dvě nejslavnější éry jsou však spojeny s Nizozemskem a Německem. V letech 2004 až 2015 vedl amsterodamský Královský orchestr Concertgebouw, který přebral po Riccardovi Chaillym a později jej předal Danielemu Gattimu.

Již od roku 2003 pak měl Jansons smlouvu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, kam přišel po Lorinu Maazelovi. S filharmoniky sídlícími v Mnichově měl spolupracovat do roku 2024. Jansons byl teprve pátým šéfdirigentem tohoto tělesa, které v letech 1961 až 1979 vedl známý Čech Rafael Kubelík.

Jansons též třikrát řídil u veřejnosti populární novoroční koncert Vídeňských filharmoniků, u nichž hostoval stejně často jako u Berlínských filharmoniků nebo London Symphony Orchestra.

Natočil mnoho desek pro značky EMI nebo Chandos, například cyklus Čajkovského děl s filharmonií v Oslo nebo Mahlerovy symfonie.

Lotyšský dirigent byl znám také českým posluchačům. Několikrát účinkoval na festivalu Pražské jaro, naposledy na závěrečném koncertu ročníku 2005 právě se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu. Agentura ČTK tehdy napsala, že se Jansons při návštěvě Prahy na Vyšehradském hřbitově poklonil památce Antonína Dvořáka, Rafaela Kubelíka a dalších českých hudebníků.

Mariss Jansons uvádí Straussovu Alpskou symfonii se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu. | Video: BR-Klassik

Poprvé Jansons na Pražské jaro přijel s Leningradskou filharmonií, kde kdysi začínal coby asistent Jevgenije Mravinského. Roku 2002 na Pražské jaro přivezl filharmonii z Oslo.

Mariss Jansons se narodil v Rize. Matka, zpěvačka židovského původu Iraīda Jansoneová, jej porodila v úkrytu poté, co se jí podařilo uprchnout před nacisty z ghetta v Rize. Tam však zahynuli Jansoneové otec a bratr.

Mladý dirigent koncem 60. let minulého století v Salcburku spolupracoval s Herbertem von Karajanem, který z něj chtěl udělat svého asistenta v Berlíně. To ale sovětské úřady nepřipustily, jak v dirigentově nekrologu napsal hudební časopis Gramophone.

Roku 1971 alespoň Jansons získal druhou cenu v Mezinárodní soutěži Herberta von Karajana v Berlíně.

"Karajan mě na samém konci šedesátých let pozval, abych po mistrovských kurzech u něj zůstal na studium, ale úřady to nepovolily. Pak ale mé jméno dostal do seznamu výměny mezi Rakouskem a Sovětským svazem a vyšlo to. Když už jsem byl ve Vídni, jel jsem i do Salcburku za Karajanem. Poté, co jsem získal cenu v Karajanově soutěži, pozval mě na rok do Berlína, to bylo v propozicích soutěže, ale zase to úřady nepovolily," popsal roku 2002 v rozhovoru pro časopis Harmonie.

Dlouhé roky se Jansons potýkal se srdečními problémy. V roce 1996 ho v Oslu během opery Bohéma od Giacoma Pucciniho postihl vážný srdeční záchvat a poté musel několikrát odřeknout koncerty kvůli zdravotním potížím.

Obdobnými problémy trpěl i jeho otec Arvíds Jansons, který zemřel na infarkt v roce 1984 během dirigování.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Ministryně financí Schillerová zvažuje zrušení několika daňových výjimek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvažuje zrušení několika daňových výjimek. Jedna z nich se týká takzvaného časového testu při prodeji investičních bytů. Další v dnešní Partii televize Prima Schillerová upřesnit nechtěla, protože nebyly projednány s koaliční sociální demokracií. Totéž se týká daňového osvobození příjmů z prodeje bytů.

Příjmy z prodeje investičních bytů se nedaní v případě, že je majitelé vlastní nejméně pět let, uvedla ministryně. Lhůtu by chtěla prodloužit na 15 let. Opatření by podle ministryně mohlo podpořit vlastnické bydlení lidí, kteří by byt také skutečně užívali, stát by mohl získat kolem 600 milionů korun ročně.

"Mám tam ještě tři, čtyři věci," uvedla Schillerová. Pokud by na nich byla v koalici shoda, ukončení těchto daňových výjimek by přineslo podle ní dvě až tři miliardy korun.

Koalice se nedávno dohodla na zavedení nedaněného stravenkového paušálu pro zaměstnance, který by měl fungovat vedle klasických stravenek. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den. Změna kritizovaná zejména odbory má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021.

před 51 minutami

Na cenách Goya uspěl Almodóvarův film Bolest a sláva

Sedm španělských cen Goya včetně těch za režii a nejlepší film získalo Bolest a sláva režiséra Pedra Almodóvara. Sošku za herecký výkon na galavečeru ve své rodné Malaze převzal Antonio Banderas. V Bolesti a slávě hraje stárnoucího režiséra, jehož předobrazem byl sám Almodóvar. Pět cen dostalo drama ze španělské občanské války Mientras dure la guerra (Dokud je válka) režiséra Alejandra Amenábara. Nejlepší herečkou je Belén Cuestaová z dramatu La Trinchera Infinita (Nekonečný zákop), jež vypráví o muži skrývajícím se za frankistické diktatury ve svém domě. Cenu pro nejlepší evropský film si odnášejí Bídníci francouzského režiséra malijského původu Ladje Lye.

Zdroj: ČTK
Další zprávy