"Když jsem vylezl z příletové haly na letišti, nikdo na mě nečekal," vzpomíná muž, který si tak sám vzal taxi do nuselského hotelu Panorama. "Samozřejmě jsem netušil, že taxikáři mají jednu sazbu pro místní a druhou pro turisty. Pěkně jsem se plácl přes kapsu."
Hamelina teď 19. listopadu čeká recitál v Dvořákově síni Rudolfina na pozvání Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Před Pražany stane už osmapadesátiletý interpret, který se v posledních dekádách vypracoval na špičku a jehož schopnosti jeden recenzent označil za "takřka nadlidské". Natáčí, koncertuje, skládá a především se do širšího povědomí snaží dostat přehlížený repertoár. "To, jak se ubírala moje kariéra, bych ale nikomu nedoporučoval," varuje.
Marc-André Hamelin se k hudbě dostal přes otce, amatérského klavíristu, kterého zajímali zapomenutí, povětšinou romantičtí autoři. Syn začal hrát jako pětiletý a brzy se s otcem pouštěl do tajů skladatelů posledních dvou století, jako byli Američan Leopold Godowsky, Francouz Charles-Valentin Alkan nebo Angličan Kaikhosru Shapurji Sorabji. Hamelin junior je později všechny natočil.
Jeho dráhu nasměroval rok 1985, kdy mu výhra v soutěži pořádané Carnegie Hall zajistila nahrávací smlouvu se společností New World Records. Podmínkou bylo, aby natočil kompozice nějakého žijícího Američana. Tak vznikly Hamelinovy první tři nahrávky děl do té doby označovaných za okrajové, včetně Godowského.
O několik let později Hamelin na recitálu v Londýně potkal manažera nezávislého britského vydavatelství Hyperion, které se specializuje právě na netradiční repertoár. Manažer Mike Spring s klavíristou sdílel zájem o Godowského. Roku 1996 už měl Hamelin smlouvu, díky níž prakticky mohl točit, nač měl chuť. Příležitosti využil dosyta: dnes má na kontě téměř 80 nahrávek. Ta poslední se třemi díly Maďara Ernőho Dohnányiho, pořízenými v doprovodu Takács Quartetu, vychází v těchto dnech.
Marc-André Hamelin staví na hlavu zavedený model: díla nejprve nahrává a teprve poté uvádí naživo. Stejně tak se dostal od méně známých autorů ke standardnímu repertoáru, ne naopak, jak bývá běžné.
"Všechno, ať už je to Beethovenova Měsíční sonáta nebo neznámá sonáta Samuila Fejnberga, hraji, jako by je publikum mělo slyšet poprvé," vysvětluje. "Usiluji o čistotu výrazu. Vždy myslím na posluchače."
Pražané zažijí obě Hamelinovy polohy: představí jim méně známé autory i "mainstream". Jeho recitál začne Skrjabinovou Fantazií h moll, dílem tak složitým, že když ho autor pár let po dokončení slyšel, prý se udiveně ptal: "To zní povědomě, kdo to složil?"
Hamelin věří, že historka by mohla být pravdivá. "Skrjabinova Fantazie je přitom jednou z nejucelenějších, nejbohatších a nejkrásnějších věcí, kterou kdo kdy složil pro klavír," míní.
Následovat budou Prokofjevovy Sarkasmy z let 1912 až 1914. "Dejte jim šanci," vyzývá Hamelin. "Je to pět výstižných vět, každá jiného charakteru. Jsou zvláštním způsobem přitažlivé."
Pak dojde na Samuila Fejnberga, Skrjabinova a Prokofjevova současníka, který učil na moskevské konzervatoři a jehož nahrávku Bachova Dobře temperovaného klavíru řadí Hamelin k nejpovedenějším.
Pro pražský recitál si vybral Fejnbergovu pozdně romantickou klavírní sonátu, jednu z šesti, které natočil v posledních letech. "Fejnberg není pro každého, ale je to silný hlas, který by měl zaznít," říká.
Večer nečekané hudby pak uzavře trochu očekávatelnější dílo: Schubertova poslední klavírní sonáta, kterou Hamelin hrává od konce 90. let minulého století a předloni ji natočil pro Hyperion. "Stále na ní pracuji. Uslyšíte ji ve stavu, do jakého se má interpretace momentálně dostala, ale hotová není," varuje.
Rudolfa Firkušného, po němž se festival jmenuje, Marc-André Hamelin nestihl potkat. Zato díky jeho nahrávce Po zarostlém chodníčku objevil cyklus skladeb Leoše Janáčka, jehož první část před pěti lety natočil a získal za něj titul Nahrávka měsíce od časopisů Gramophone a BBC Music Magazine.
Firkušného si jako dítě pamatuje jen z reklamy na tenisky Nike z roku 1990. "Tehdy jsem žil v Americe, tak jsem ji viděl v televizi. Říkal jsem si: jasně, v Nike se skvěle běhá, ale reklama s Firkušným, není to divné?"
