Doprovázeli i Einsteina. Slavné kvarteto z Juilliardu přijíždí zahrát Dvořáka

Frank Kuznik Frank Kuznik
13. 9. 2022 17:55
Když někdo hraje 76 let jako houslista Raphael Hillyer, má co vyprávět. Zakládající člen amerického Juilliard String Quartetu, který už bez něj tento čtvrtek vystoupí na festivalu Dvořákova Praha, nejraději dával k dobru dvě historky.
Čtvrtá věta Dvořákova Smyčcového kvartetu č. 12 zvaného Americký v podání Juilliard String Quartetu. Foto: Erin Baiano | Video: Sony Music Entertainment

V 50. letech minulého století přijel Juilliard String Quartet na Princetonskou univerzitu v USA, kde toho času učil Albert Einstein. Slavný teoretický fyzik a amatérský houslista si mladíky přišel poslechnout, načež se k nim přidal. Na chvíli vytvořili kvinteto. V půlce skladby však Einstein vypadl z rytmu a museli přestat. "Promiňte," omlouval se držitel Nobelovy ceny za fyziku, "nikdy jsem se nenaučil počítat." Myslel samozřejmě doby a takty.

V téže dekádě zavítal Juilliard String Quartet do Los Angeles, kde žil slavný skladatel a rakouský exulant Arnold Schönberg. Členové kvarteta se naučili jeho kompozice a přijeli mu je zahrát až domů. Schönberg je nechal dlouho čekat. Když konečně vylezl, nerudný, ještě v županu, řekl, že nemá chuť poslouchat svou hudbu. "Co kdybyste mi radši zahráli Dvořáka?" zeptal se. Na což členové kvarteta sklíčeně odvětili, že Dvořáka neumějí.

Od té doby uplynulo hodně vody. Tento čtvrtek Juilliard String Quartet vystoupí v pražském Rudolfinu na pozvání festivalu Dvořákova Praha nejen v jiném složení. Večer vyvrcholí právě hudbou Antonína Dvořáka: jeho Smyčcovým kvartetem č. 14, který načrtl ještě v USA, avšak dokončil jej teprve po návratu domů.

"Svým způsobem je fascinující přivézt Dvořákovu hudbu zpět do jeho rodné země," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz violoncellistka Astrid Schweenová. "Je to pro nás inspirativní. Zároveň jde samozřejmě o skladbu, kterou dnes zná celý svět a patří všem. O to víc nás těší, že ji můžeme zahrát zrovna u vás," dodává.

Juilliard String Quartet, založený roku 1946 na stejnojmenné hudební škole v New Yorku, mezi americkými kvartety vyniká nejen tím, jak dlouho existuje. Nastavil vysokou laťku všem americkým komorním tělesům, mezi nimiž patří k naprosté špičce.

Dle zakládajícího člena, houslisty Roberta Manna, bylo cílem "hrát zbrusu nové skladby, jako by to byly opory repertoáru, a opory repertoáru, jako by právě vznikly".

Mann už v kvartetu nepůsobí od roku 1996, myšlenka ale rezonuje také u jeho následovníků. "Otcové zakladatelé byli především neuvěřitelně oddaní hudbě, věnovali jí všechno," poznamenává violoncellistka Schweenová, jež se k sestavě přidala před šesti roky. "Studovali u nejlepších profesorů z celého světa a pomohli založit tradici špičkových smyčcových kvartetů v USA," dodává s tím, že současní členové se snaží na tento odkaz navazovat.

Juilliard String Quartet hraje druhou větu Haydnova smyčcového kvartetu F dur. Záznam z Tokia, 2018. | Video: TV Man Union Channel

Juilliard String Quartet je nadále rezidenčním kvartetem stejnojmenné školy. Přes čtyři dekády byl úzce svázán také s americkou Kongresovou knihovnou, kde pravidelně uváděl nová díla tamních skladatelů.

Odehrál několik tisíc koncertů doma i v zahraničí, vydal přes 90 desek a získal 18 nominací na ceny Grammy, z nichž čtyři proměnil. Včetně jedné za nahrávku kompletních smyčcových kvartetů Arnolda Schönberga a druhé za celoživotní přínos oboru.

Jak dlouhou cestu ušlo kvarteto od dob, kdy ještě žádného Dvořáka hrát neumělo, ilustruje loňská recenze časopisu Strings. "Pokud jste se někdy ptali, jestli opravdu potřebujeme další nahrávku Dvořákova Amerického kvartetu, tato deska jednoznačně ukazuje, že ano," napsal magazín, který album nazvané Beethoven - Bartók - Dvorák: String Quartets označil za "svěže zahraný zázrak plný kontrastních barev a úžasně vzrušujícího rubata".

Protože od založení se v Juilliard String Quartetu protočilo 18 hudebníků, je s podivem, že si uchovává osobitý zvuk. Příchod violoncellistky Schweedové před šesti lety znamenal přelom - do sestavy nastoupila jako první žena a hráčka jiné než bílé barvy pleti, což má v USA symbolickou rovinu. Dnes kvarteto kromě ní tvoří houslisté Areta Zhullaová a Ronald Copes plus violistka Molly Carrová. Poměr se tedy obrátil a ženy převažují.

Než přijali Schweedovou, tehdejší kolegové dlouze posuzovali její způsob hry a pojetí. A stejně zevrubní jsou hudebníci při běžném provozu. "Zkoušíme každý den, většinou tak pět hodin," popisuje violoncellistka. "Vždycky se snažíme hledat nějakou neprošlapanou interpretační stezku, nastavit si to v hlavě tak, abychom hudbu vnímali jinak, abychom k ní přistupovali svěže. Aby byla živá a barvitá, aby noty z partitury ožily a aby to prožíval každý v sále," líčí.

Pražský koncert zahájí Smyčcovým kvartetem č. 2 od dvaasedmdesátileté britské autorky jamajského původu Eleanor Albergaové. "Doteď jsme od ní nic nehráli. Píše úžasně rytmicky složité, ale hravé věci, opravdu sofistikované, přitom snadné na poslech," líčí violoncellistka, podle níž skladbu uvítají i ti, kdo na vystoupení smyčcových kvartet běžně nechodí.

Následovat bude Smyčcový kvartet č. 3 od britského klasika 20. století Benjamina Brittena. "Přijde nám, že Britten se pořád nehraje tak často, jak by zasluhoval," vysvětluje volbu repertoáru Schweenová. Jeho třetí kvartet je kratší, i strukturou připomíná spíš sérii vinět, popisuje. Poslední část skladby inspirovala novela Smrt v Benátkách od Thomase Manna. "A pokud máte Brittena naposlouchaného, uslyšíte tam pár citací z jeho operní adaptace Smrti v Benátkách," upozorňuje. Brittenova opera pochází z roku 1973, kvartet vznikl dva roky nato. Britten zemřel v prosinci 1976.

Pražský koncert Juilliard String Quartetu pak završí Dvořákova kompozice. "Bude to koncert, který si užije laik i odborník. Hodně barvitý, s hudbou tří autorů, kteří všichni ctili melodii a uměli ji psát, zejména Dvořák," zdůrazňuje vioncellistka.

Astrid Schweenová byla v české metropoli naposledy jako členka newyorského ženského Lark Quartetu. Z tehdejší návštěvy si přivezla suvenýr: historickou fotografii staré Prahy, která jí dnes visí v obýváku. "Je to krásný obrázek. Vždycky mi připomene, jak je Praha barvitá, umělecká a plná kultury. V takovém městě vám nedostatek inspirace nehrozí," dodává.

Koncert

Juilliard String Quartet
(Pořádá festival Dvořákova Praha)
Rudolfinum, Praha, 15. září.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Senátor Zdeněk Hraba končí ve STAN, nesouhlasí se směřováním hnutí

Senátor Zdeněk Hraba se rozhodl ukončit členství ve STAN. Vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice, napsal v úterý na Twitteru. Už nadále nechce nést zodpovědnost za "přešlapy a sporné kroky" jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Do jiné strany ani hnutí nepřestupuje. Předseda STAN Vít Rakušan sdělil, že Hrabův odchod je vyústěním procesu, kdy se jeho názory postupně vzdalovaly pozicím hnutí. Pro obě strany je čistým řešením, uvedl.

Hraba je předsedou senátní komise pro ústavu, do horní parlamentní komory byl zvolen za STAN v roce 2018 v obvodu Benešov. V úterý napsal, že hnutí mu bylo sympatické tím, že řešilo skutečné problémy lidí "na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích". To se ale začalo měnit. "Postupně však do hnutí začali přicházet noví lidé, nové pohledy, nové zkušenosti s novými kolegy v hnutí. To bylo znásobeno mnohdy nepřijatelnými nápady prosazovanými koaličním partnerem hnutí, tedy Piráty. A některé viditelné tváře pak začaly být pirátštější než sami Piráti," míní. STAN se podle něj - až na četné výjimky - posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, národ, domov a rodinu, k aktivistické politice.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Firma, která čelila kritice za práci na běloruské železnici, vypověděla zakázky

Společnost AŽD Praha opustila běloruskou železnici. Firma vypověděla nájemní smlouvy ke svým tamním zakázkám a prodala zásoby. V Bělorusku by zároveň neměl být žádný její zaměstnanec. Společnost o tom dnes informovala na twitteru.

Firma čelila v minulých dnech kritice za svou práci na běloruské železnici. Iniciativa Společenství běloruských železničářů na sociální síti telegram uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém právě od společnosti AŽD. Železniční uzel v Homelu údajně využívali Rusové pro převoz své vojenské techniky, kterou používají v konfliktu na Ukrajině. AŽD Praha k tomu v předchozích týdnech napsala, že šlo jen o nejnutnější práce pro zajištění bezpečnosti provozu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy