"Příhody lišky Bystroušky mohou být někým vnímané jako pohádka pro děti, prostě to klišé se tady vybudovalo za těch x desítek let. A mělo by být jasné, aby rodič nebo prarodič byl trochu informován, že to opravdu není pohádka," říká Keprtová.
Janáčkova opera, která vznikla začátkem 20. let minulého století, se na liberecké jeviště vrací po 16 letech.
Režisérce nabídla široké možnosti pojetí. "Protože ji můžeme pojmout jako pohádku, ale můžeme ji také pojmout jako podobenství o životě, podobenství o obyčejných věcech člověka," říká.
Právě tímto směrem se rozhodla jít. "Protože si myslím, že Příhody lišky Bystroušky jsou Janáčkovou bilanční operou, že v ní skryl mnohá tajemství ze svého života," dodává Linda Keprtová. Šestatřicetiletá absolventka Janáčkovy akademie v Brně získala několik cen a vícekrát režírovala už například také v pražském Národním divadle. Tam nastudovala operu Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal nebo Musorgského Borise Godunova.
Hlavní roli lišky Bystroušky v Liberci zazpívá Livia Obručník Vénosová. Nečekala, že ji získá. "Každý mě viděl spíše v roli Lišáka a divil se, proč nezpívám Lišáka, když jsem tmavší soprán nebo inklinuji spíše k dramatickému sopránu. A liška Bystrouška je většinou interpretována lyričtějším hlasem," vysvětluje.
Vedoucí opery Martin Doubravský ale za rozhodnutím stojí. "Myslím si, že přinese nové obzory, nový pohled na vnímání tohoto díla," dodal.
Lišáka bude představovat Alžběta Vomáčková, která už s rolemi mužů má několik zkušeností. "Neuvěřitelně mě to baví a obohacuje můj repertoár, protože mám dojem, že si můžu zahrát i jinačí postavy než jenom nějaké slečny nebo paní nebo mrchy," podotýká.
"Tak mě baví hrát chlapy a hodně se inspiruji vždy, když koukám na pány, abych měla ten postoj nebo takové ty některé grimasy, abych to použila podobně jako kolegové na jevišti. Takže já si to nesmírně užívám," dodává Vomáčková.
Ve velkém počtu se v opeře představí děti, z libereckého pěveckého sboru Severáček jich při každém uvedení bude zpívat a hrát 23 ve věku od 10 do 16 let.
Opera Příhody lišky Bystroušky skladatele Leoše Janáčka letos oslavila 95. výročí od premiéry, která se uskutečnila 6. listopadu 1924 v brněnském Národním divadle. Dodnes se jedná o jedno z nejhranějších děl jedinečného tvůrce v českých divadlech i na světových scénách. V německy mluvících zemích bývá opera uváděna pod názvem Das schlaue Füchslein (Chytré liščátko).
Námět pochází z pera spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka, který původní příběh o vychytralé lišce otiskoval na pokračování v novinách. Janáčkovi se jeho cyklus zalíbil natolik, že kromě hudby vytvořil k nové opeře i libreto.
Ve své "filosofické revui" o zvířatech a lidech, o touze, zklamání ze života i moudrém smíření s věčnou přírodou použil místní moravské nářečí češtiny.
Příhody lišky Bystroušky při premiéře v brněnském Divadle Na hradbách, dnešním Mahenově divadle, které je jednou ze scén brněnského Národního divadla, režíroval Ota Zídek, dirigentem byl František Neumann, výtvarníkem Eduard Milén. Národní divadlo v Praze uvedlo operu poprvé v květnu 1925. Režii měl Ferdinand Pujman, dirigoval Otakar Ostrčil, scénu vytvořil Josef Čapek.
