V hudbě dvaašedesátiletého autora se hravost a tajemství setkávají s realitou i nostalgií. Novinka zkomponovaná na objednávku festivalu nebude výjimkou. V souvislosti s ní Smolka hovoří o vzpomínkách na Malou Svatou Horu u Mníšku pod Brdy, k níž takzvané andělské schody vedly i za nejhlubší normalizace. Pojmem je označováno chráněné území zhruba tříkilometrového, pozvolna stoupajícího terénu.
Svět andělských bytostí, zobrazovaných v mnoha podobách, se odrazí v hudbě plné kontrastů a lehce rozmlžených souzvuků. Smolka s oblibou využívá mikrointervaly, které mají schopnost přidat známým tonálním akordům dotek reality.
"Někdy to lze pociťovat jako prohnutí či zdeformování, které může připomínat strom rostoucí nakřivo nebo již maličko sesunutou střechu," vysvětluje oblíbený postup, který jeho hudbě dodává kouzlo a patinu.
Na scénu začal výrazněji pronikat v 80. letech minulého století, kdy s Petrem Kofroněm a Miroslavem Pudlákem založil soubor Agon. Ten do izolovaného domácího prostředí přinášel tvorbu světové avantgardy.
Smolku ovlivnili američtí minimalisté a experimentátoři, ale také polská hudba. Když jako dvanáctiletý poprvé slyšel Žalozpěv obětem Hirošimy od Krzysztofa Pendereckého, fascinoval ho. "Žádné melodie, žádná lyrika, žádná zadumanost či jinotaje. Jen třeštění," vzpomínal.
Se Smolkovou tvorbou se nejčastěji setkávají posluchači v Německu, v posledních letech ale přibývá provedení jeho kompozic také doma. Festival Dny nové opery Ostrava uvedl v roce 2014 světovou premiéru opery Sezname, otevři se!, která vznikla na motivy knihy Bludiště seznamů od Umberta Eca. O dva roky později následovala radikálně přepracovaná verze v pražském divadle Alfred ve dvoře.
Festival Contempuls předloni představil Smolkův scénický koncert Vor dem Gesetz. Podle povídky Před zákonem od Franze Kafky jej skladatel vytvořil s režisérem a libretistou Jiřím Adámkem, stejně jako předchozí operu.
Koncem příštího února Pražský filharmonický sbor v Rudolfinu zazpívá Smolkovo Agnus Dei pro dva smíšené sbory. Skladatel je pojal jako malé rekviem za svého otce, premiéru mělo před devíti lety ve Stuttgartu. "Mám nejspíš šťastnou ruku, že se mi psaní pro sbor v posledních letech daří a je po něm poptávka u špičkových ansámblů nejen v Německu," říká.
V současnosti dokončuje skladbu pro sopranistku a kontrabas. I když se může jevit jako drobná práce, jedná se o nesnadné obsazení pro lehký soprán Angličanky Juliet Fraserové a korpulentní zvuk mohutného nástroje.
Smolka si pochvaluje, že se v blízké budoucnosti rýsuje pěkná série provedení jeho děl v Praze. Dříve se mu spíš stávalo, že byla hrána v zahraničí, zatímco domácí publikum o nich ani nevědělo.
Přibližně třicetiminutové Andělské schody na Pražském jaru zahraje Klangforum Wien, orientované na současnou hudbu, které už na festivalu vystoupilo před třemi roky. Premiéra bude součástí víkendové akce nazvané Prague Offspring, jejíž rezidenční skladatelkou se stane Rakušanka Olga Neuwirth.
Koncert
Martin Smolka
Centrum současného umění Dox, 27. května
