Hudba i její významy se u Olgy Neuwirth vrství způsobem, který dalece přesahuje stereotypní multižánrovost. Její skladba nazvaná … miramondo multiplo…, zařazená na programu prvního festivalového večera současné hudby, je formálně koncert pro trubku a orchestr. Má ale autobiografický prvek: Neuwirth se v dětství sama učila na trubku hrát.
Slavnou Händelovu árii Lascia ch'io pianga cituje se stejnou samozřejmostí jako Žebráckou operu Kurta Weilla a Bertolta Brechta, jejíž dávný barokní vzor přetáhl publikum z Händelova londýnského divadla a tak mu pomohl ke krachu. Neuwirth ve svých skladbách nevrší jen hudební, ale také mimohudební významy. Ani s jedním nešetří.
Mediální pozornost na sebe strhla vloni jako první skladatelka, od které objednala dílo Vídeňská státní opera. Hudební drama Orlando na motivy stejnojmenného románu Virginie Woolf v prosinci zatřáslo "domem na Ringu" bez špetky ohledů ke konzervativnímu publiku.
V Orlandovi se potkaly genderová tematika, vzpomínky a jejich nespolehlivost, aktivismus, otevřenost i neústupnost, stejně jako stará hudba s Richardem Wagnerem, popem, hiphopem či vánoční odrhovačkou. Nic z toho nebylo překvapením − takové postoje a náměty i hudební všežravost jsou pro Neuwirth charakteristické.
Její hudba pro posluchače představuje emocionální, výkladovou a často také politickou výzvu. V tomto směru má blízko k rakouské dramatičce a držitelce Nobelovy ceny za literaturu, čtyřiasedmdesátileté Elfriede Jelinek, se kterou Neuwirth úzce spolupracuje. Jelinek je mimo jiné autorkou libreta k opeře Lost Highway na motivy stejnojmenného filmu Davida Lynche. Na Pražském jaru z ní 29. května zazní orchestrální suita.
Do hudebního světa Olga Neuwirth vstoupila v polovině 80. let minulého století, kdy se nová hudba vymezovala coby exkluzivní žánr, k němuž patří výlučnost i nestravitelnost. Zároveň se ale objevovaly silné podněty pro to, aby byla vysvobozena z rukou hudebních papalášů. V USA vzniklo sdružení Bang on a Can, skladatelé se přestali uzavírat před okolním světem a pracovali s každým žánrem, který se jim zalíbil.
Z tohoto úhlu pohledu není překvapivé, že ve skladbách Neuwirth občas orchestr zní, jako by ho zremixovala hiphopová kapela. Do jejího světa patří německý zpěvák a performer Klaus Nomi, stejně jako americký spisovatel Herman Melville, jehož dílo inspirovalo několik jejích kompozic.
Festival ji představí v několika polohách − od hudby pro klavír a CD ve skladbě incidendo/fluido přes původně orchestrální … miramondo multiplo… ve verzi pro trubku a velký ansámbl a dále suitu z opery Lost Highway až po Magic Flu-idity, určenou flétně a psacímu stroji. V této kompozici Neuwirth typicky dráždivě prolíná vláčný a plynoucí element s jeho takřka dokonalou inverzí.
Vzhledem k jejím osobním, jasně vyjadřovaným postojům občas někdo Olgu Neuwirth označí za provokatérku. Její hudba i performance však provokují především představivost. Ta má hlavní slovo a promlouvá k posluchačům zdánlivě přímočaře, i když se nakonec po vzoru Davida Lynche obvykle ukáže, že sovy nejsou tím, čím se zdají být.
Pražské jaro na rok 2021 připravilo nový formát koncertů soudobé hudby nazvaný Prague Offspring v pražském Centru současného umění Dox. Jedná se o komplexní program, jehož rezidentem bude kromě Olgy Neuwirth orchestr Klangforum Wien. Pořadatelé plánují koncerty, reflexe současné architektury, setkání s umělci, workshopy a nakonec party, na které jako DJ vystoupí německý skladatel Konstantin Heuer.
Prague Offspring
(Pořádá festival Pražské jaro)
Centrum současného umění Dox, 28. a 29. května 2021.
