Když se nehybnost mění v napětí. Fotografické devadesátky pod kůží

Výstava Nehybné touhy představuje výběr fotografických cyklů Michaely Brachtlové, v nichž autorka s mimořádnou citlivostí zkoumá detail, materiál a tiché napětí mezi objekty. Její analogové práce z 90. let zachycují zátiší, která jako by byla na hraně pohybu, pevně ukotvená, a přesto nabitá očekáváním.

V jejich nehybnosti se skrývá jemná tělesnost, nevyřčené gesto blízkosti i lehké erotické chvění, které se odehrává mezi povrchy, tvary a světlem. Michaela Brachtlová komponuje své obrazy jako intimní scény, kde světlo odhaluje i zastírá, dotýká se materiálů a kreslí hranice mezi objekty podobně, jako se dotýká lidské kůže. Z běžných předmětů se tak stávají protagonisté příběhů, v nichž je cítit touhu po spojení, napětí mezi přiblížením a vzdálením, mezi viditelným a jen tušeným.

Michaela Brachtlová vystudovala uměleckou fotografii na pražské FAMU, kde získala doktorát z oboru audiovizuálních umění. Posledních 15 let působí v muzejním prostředí; dříve v Národním technickém muzeu, nyní v Národním zemědělském muzeu, kde se věnuje výzkumné a kurátorské činnosti.

Její tvorba byla představena na řadě domácích i zahraničních výstav, například v Praze, Olomouci, Bratislavě, Mnichově, Londýně, Bruselu či Seattlu. Účastnila se významných projektů mapujících českou fotografii, včetně výstav Akt v české fotografii, Jistoty a hledání nebo Tělo jako důkaz. Výstava Nehybné touhy nabízí možnost znovuobjevit poetiku analogové fotografie, která ani s odstupem let neztrácí svou sílu.