Čtyřiapadesátiletého francouzsky píšícího Alžířana Daúda, jehož na životě ohrožovala fatva vydaná islamisty, porota ocenila za román nazvaný Houris. Ten se vrací k občanské válce mezi alžírskou vládou a islamistickými povstalci, jež si v letech 1992 až 2002 vyžádala odhadem až 200 tisíc obětí. Daúd tehdy pracoval jako novinář a například jezdil na místa, kde se odehrávaly masakry.
V aktuálním románu vypráví příběh dvou postav: těhotné šestadvacetileté provozovatelky kadeřnictví Aube, kterou válka natrvalo zjizvila a jež se rozhoduje, zda porodit své dítě v jiné zemi, a řidiče, který ji donutí si nastoupit, když se žena snaží odejít z alžírského města Oran pěšky. Následně ji zaveze do vesnice, kterou teroristé vyvraždili.
Kniha zdůrazňující ženské oběti islamistů a obecně zacházení s ženami v arabském světě vyvolala v Alžírsku rozruch. V zemi je zakázaná, stejně jako její překlad do arabštiny, a "bezpochyby kvůli ní" se renomované francouzské nakladatelství Gallimard letos nesmělo zúčastnit Alžírského knižního veletrhu, píše deník Le Monde.
Velká část alžírské veřejnosti vnímá Daúda jako zrádce, poznamenává AFP. Podle ní se však najdou i tací, kteří oceňují jeho spisovatelské kvality, znalost alžírské historie a odvahu neuhnout před palčivými problémy národa.
Podle alžírských úřadů román porušuje zákon z roku 2005 přijatý s cílem "neotevírat znovu rány způsobené národní tragédií", tedy občanskou válkou. Daúd toto opatření považuje za "vynucenou amnézii", jež lidem znemožňuje se vyrovnat s důsledky.
Kámel Daúd se toto pondělí stal prvním Alžířanem, jenž na nejprestižnější francouzské literární ocenění dosáhl. Daúd už na něj byl nominován s románem Meursault, přešetření, v němž převrátil naruby příběh slavné prózy Cizinec od Alberta Camuse z roku 1942.
V této knize odehrávající se za koloniálního Alžírska běloch Meursault bezdůvodně zastřelí bezejmenného Araba. V Daúdově díle je to naopak a Arab zabíjí bělocha. Kromě kolonizátorů Alžírska ale zároveň spisovatel už v této próze kritizoval i Alžířany, kteří svou čerstvě nabytou svobodu odevzdali do rukou islámských radikálů.
Kniha, kterou v českém překladu Alexandry Pflimpflové roku 2015 vydalo nakladatelství Odeon, způsobila spisovateli potíže. Kvůli ní na Kámela Daúda salafistický imám uvalil fatvu. "Tímto vyzýváme alžírskou moc, aby jej odsoudila k veřejné popravě," uvedl.
Do té doby privilegovaný sloupkař alžírských novin pak z obavy o svůj život nevystupoval na veřejnosti a například své cesty na světové knižní veletrhy neoznamoval dopředu.
Následující rok přesto navštívil Česko, kde byl hostem Festivalu spisovatelů Praha. Vystoupil také v Senátu a hovořil s tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem z ČSSD. "Mluvil jsem s ním o totožnosti, o tom, jak se dnes identita buduje na základě exkluze a teprve pak se dostáváme k inkluzi. Že abychom se dostali k tomu, kým jsme, nejprve od sebe odháníme ty druhé," řekl Daúd.
Ten podle Le Mondu desítky let žil v Alžírsku, až roku 2020 získal francouzské občanství a vloni se tam přestěhoval.
Součástí veřejné debaty v zemi byl ale dávno, už jako dlouholetý sloupkař francouzského deníku Le Quotidien d'Oran a týdeníku Le Point. Toto pondělí po udělení ceny v děkovném projevu zdůraznil, že Francie je země, která chrání své spisovatele.
Goncourtova cena, udělovaná od roku 1903, je sice spjatá jen se symbolickým šekem na deset eur, vítězi však zajišťuje ohlas a několikanásobné zvýšení prodejů. Románu, jenž získá toto ocenění, se za posledních dvacet let průměrně prodalo vždy okolo 400 tisíc výtisků, uvádí agentura AFP.
Laureátem další významné francouzské Renaudotovy ceny se v úterý stal rwandsko-francouzský spisovatel a raper Gael Faye za prózu Jacaranda. Ta se vrací ke rwandské genocidě z roku 1994, při níž hutuští extremisté zavraždili až milion lidí a skoro tři miliony vyhnali z domovů.
