Jízdárnu Pražského hradu zalilo světlo. Visí v ní stovky obrazů českých impresionistů

Krajina z Kameniček od Antonína Slavíčka.
Antonín Hudeček: Okořský potok (1900).
Josef Mařatka: Vzpomínka (1919)
Max Švabinský a jeho obraz Chudý kraj (1899 - 1900) v hlavním sálku Opus Magnum. Tento obraz je považovaný za jedno ze zásadních děl českého symbolismu.
Antonín Slavíček: Silnice (Krajina z Kameniček) (1903 - 1904).
Foto: Adam Hecl
Hana Slívová Hana Slívová
9. 10. 2017 7:00
Velká výstava Světlo v obraze, zaměřená na český impresionismus, je až do 7. ledna k vidění v Jízdárně Pražského hradu. Na téměř šesti stech obrazech ukazuje nejrůznější tendence a vlivy a kromě prací neslavnějších zástupců žánru - Antonína Slavíčka a Václava Radimského - nabízí i méně známé autory. Výstava spolu se Správou Pražského hradu připravoval přes rok Spolek výtvarných umělců Mánes. Tyto dvě instituce před dvěma lety nachystaly tematicky podobný projekt: poctu české krajinomalbě Má vlast.

Dobrá zpráva pro všechny fanoušky zasněných krajin, zapadajícího slunce a barev, z nichž oči přechází: tolik obrazů od autorů, kteří malovali ve stylu impresionismu, případně se jím později inspirovali nebo mu naopak tvořili podhoubí, na českém území ještě nikdy k vidění nebylo.

Správa Pražského hradu ve spolupráci se Spolkem výtvarných umělců Mánes připravila v Jízdárné Pražského hradu obří výstavu Světlo v obraze, která mapuje pouze tuzemský impresionismus - žánr, který se zrodil v roce 1870 ve Francii a u nás se rozvíjel na přelomu 19. a 20. století.

Název vychází z podstaty stylu, reagujícího na ateliérově tmavé a neživotné odstíny dob předchozích. Impresionističtí malíři vyšli ven a svět zachytili pod vlivem barev přírody a momentálního pocitu.

Impresionismus, co bylo před ním a po něm

Přípravy projektu trvaly zhruba rok a z původního skromného plánu vystavit pouze obrazy z reprezentativních prostor Hradu se rozrostl do přehlídky čítající šest stovek kusů od 78 autorů a šesti desítek zapůjčitelů včetně Národní galerie

"Mohli jsme vystavit osmdesát obrazů a celou výstavu postavit na nejslavnějším tuzemském autorovi Antonínovi Slavíčkovi, ale to jsme nechtěli. Důležité pro nás bylo ukázat vlivy i to, co se ve výtvarném umění dělo poté," vysvětluje kurátor výstavy a historik umění Michal Zachař s tím, že málokterý z vystavovaných autorů byl čistý impresionista. Na obrazech je často vidět příměs časově příbuzných žánrů symbolismu či secese.

Jak autoři Světla v obraze upozorňují, výstava není stavěná podle jednotlivých autorů, nýbrž podle témat. Zatímco francouzský impresionismus často zobrazoval padesát odstínů moře či ruch piknikových parčíků, čeští autoři rádi vyjížděli na vesnici a malovali břízky, chvění větví a vlastní jim byl ruch polí či zahrad. 

Návštěvníci si tak v Jízdárně kromě tematických okruhů týkajících se krajin, hájů a jejich zasněžených či rozkvetlých variant projdou zákoutí s portréty, městskou tvorbou nebo rituály.

Ze vzdálenosti několika metrů mohou porovnat třeba expresivní autoportrét Jindřicha Pruchy s dramatickou Magdalenou od Vojtěcha Hynaise, folklorně pojatý pohřeb od Joži Uprky s Fidlovačkou Jana B. Minaříka, která jako kdyby vypadla z obrazů autorů Skupiny 42, či rozdíl mezi barevným i výrazovým pojetím krajiny Antonína Chittussiho a Antonína Slavíčka.

Takových srovnání výstava nabízí desítky, ba možná stovky; na pečlivé prostudování všech souvislostí bude návštěvník potřebovat několik hodin. A je otázka, jestli ho množství obrazů nezahltí.

Gró výstavy a jakýsi rozcestník tvoří prostřední salonek pojmenovaný Opus Magnum. Jeho stěny zdobí obrazy od tří zásadních postav českého impresionismu a jejich odlišných přístupů: Václava Radimského (1867-1946), Antonína Slavíčka (1870-1910) a Maxe Švabinského (1873-1962).

Radimský patřil do skupiny malířů kolem Clauda Moneta, považovaného za zásadní postavu francouzského impresionismu. "Radimský mívá cejch napodobitele, ale po roce 1900 si vybral vlastní cestu, vlastní barvy," zdůrazňuje kurátor Zachař.

Slavíček, nejslavnější žák krajinářské školy Julia Mařáka, zase na výstavě reprezentuje schopnost plenérové tvorby s inspirací Luhačovicemi a později Vysočinou. Michal Zachař podotýká, že Slavíček - mimochodem velký čtenář  knih Aloise Jiráska či Zikmunda Wintera - maloval i tematicky ojedinělé kladenské železárny.

Max Švabinský, na výstavě jako pilíř Spolku výtvarných umělců Mánes, byl odmalička fascinovaný biologickými atlasy a už jako desetiletý živil rodinu prodejem kresbiček. "I on žil od 90. let 19. století ve Francii a všechny podněty ze zahraničí dokázal přetavit do osobitého, lyrického módu," říká Zachař. Dívka z obrazu Chudý kraj v sálku Opus Magnum je podle jeho slov alegorií čistoty.

Mánes slaví 130 let

Zadní část přízemí Jízdárny pak patří zmiňovanému Spolku Mánes, jenž letos slaví 130 let od vzniku, a průřezové expozici členských prací.

Do Mánesa na konci 19. století patřili například Mikoláš Aleš, Luděk Marold, Antonín Hudeček, Alfons Mucha, Antonín Slavíček a Joža Uprka. První společnou výstavu s prvky krajinářství měli roku 1898 v tehdy nově otevřeném pražském Topičově saloně, zaměřeném na moderní umění. Právě toto místo sehrálo v prezentaci "umění světla" zásadní roli.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Schodek rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Celkové příjmy rozpočtu za letošních 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle MF zejména výnosy z daní a pojistného, meziroční srovnání naopak negativně zkresluje výnos z dividend, který letos zatím státu nebyl vyplacen.

Celkové výdaje ke konci listopadu meziročně vzrostly o 1,8 procenta na 1,761 bilionu korun.V letošním roce sice stát mimořádně valorizoval důchody, zvýšil životní minimum i různé dávky a přispívá domácnostem na takzvaný úsporný tarif, proti loňsku ale vyplatil méně peněz spojených s protiepidemickou pomocí.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Armádní zakázky za 3,5 miliardy projednala vláda

O servis letounů L-159 se české armádě bude nadále starat jejich výrobce Aero Vodochody. Do roku 2029 firmě ministerstvo obrany zaplatí asi 2,3 miliardy korun bez DPH, informoval vládu resort. "Pozáruční servis je nezbytný pro zajištění nepřetržitého výcviku pilotů a k podstatnému zvýšení jejich bezpečnosti při výcviku nebo v bojových podmínkách," uvedlo ministerstvo.

Vláda ve čtvrtek zároveň dostala informaci o nákupu radiostanic a kryptografických prostředků kategorie CCI (Controlled Cryptographic Item). "Zařízení jsou určena do systému taktických radiových komunikací pro velení a řízení Armády ČR," uvedlo ministerstvo. Stát budou asi 1,2 miliardy korun bez DPH a pořízeny budou prostřednictvím americké vlády a jejího programu Foreign Military Sales. Ministerstvo poznamenalo, že jde o jediný možný způsob pořízení vojenského materiálu z USA. "Pořizované radiostanice a kryptografické prostředky zabezpečí hlasové a širokopásmové datové spojení jednotek při různých činnostech jak v zahraničních operacích, tak na území Česka," dodalo ministerstvo.

Další zakázkou, se kterou byla vláda seznámena, je zpracování projektové dokumentace na nový administrativně-technický areál, kde bude možné zpracovávat citlivé informace až do stupně utajení v kategorii přísně tajné. Jeho cena bude 140,5 milionu korun a zpracuje ji společnost Intar. "Dokumentace by měla být hotová do konce roku 2024, v letech 2025 až 2028 by měla proběhnout stavba," uvedl úřad. Místo stavby nespecifikoval.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků

Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.

Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.

"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy