Monumentální plastika ukazuje vědu a umění jako přirozené partnery. Přibližuje činnost výzkumníků z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, který vznik díla finančně podpořil a nyní je galerii zapůjčil.
Neprašův objekt byl poprvé představen roku 2015 na milánské výstavě Expo. Buňka tehdy získala cenu za nejpůsobivější český exponát. Pomocí měnící se animace doplněné zvukem parafrázovala proměnlivost života vyrůstajícího ze základního kamene života, tedy buňky. V částečném přítmí pod stropem Veletržního paláce nyní vyniká její světelnost.
Dvaačtyřicetiletý Jakub Nepraš je mezinárodně známý český výtvarník. Od roku 2010 ve svých dílech projevuje hlubší zájem o propojení umělecké práce s přírodou. Jeho objekty jsou zastoupeny ve světových sbírkách a dostaly se na více mezinárodních výstav.
"Typické je pro jeho práci propojení mikro a makro pohledu v zájmu o organickou formu, která má v českém umění tradici již od 30. let. Dílo Buňka je inspirováno lidskou buňkou, cílem však není její přímá rekonstrukce, ale spíše umělecké ztvárnění určitého vitálního principu," říká Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie.
Ta ve Veletržním paláci před třemi měsíci otevřela svou novou stálou expozici umění 20. a 21. století. Jmenuje se 1939-2021: Konec černobílé doby a snaží se ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.
"Název Konec černobílé doby může nést mnoho obsahů. Je i heslem shrnujícím náš přístup. Snažíme se překročit jednoduchá hodnotící kritéria založená na protikladech. Období po roce 1939 je umělecky stále živé a má přímý vliv na současnost," řekl při vernisáži Novotný. Zdůraznil, že vystavena jsou díla výhradně ze sbírek galerie, expozice se tedy obešla bez zápůjček. Doplňují ji příklady dobových výstav a příběhy akvizic.
V chronologickém členění může návštěvník sledovat, jak rychle se představa umělecké kvality v tomto čase proměňovala, a to i u jednotlivých tvůrců.
Expozice prezentuje umění jako svědectví doby, výsledek nejen autorských, ale i společenských, politických a ekonomických sil. I když zkoumá české umění, nabízí i díla zahraničních osobností. A vedle těch vrcholných představuje i méně známé ze zapadlých koutů depozitáře. Takové, které galerie kdysi zakoupila více z ideologických než uměleckých důvodů. "Čtveřice kurátorů přes promyšlený koncept obalený myšlenkovými vrstvami postavila svěží, komunikativní a emotivní přehlídku. Jako záchranná kotva v dravém proudu rozmanitých děl necelého století slouží chronologické řazení. Plynutí času rytmizují známé práce," napsalo o expozici Aktuálně.cz.
