Praha - Po loňské řadovce Kluci kde ste? přicházejí Tata Bojs se "smetanou". Přestože je titul alba psán s malým písmenem, jedná se o výjimečný projekt, na kterém se k základní Tata trojici přidalo korejské dívčí seskupení Ahn Trio.
Tři kluci, tři holky, striktně akustické nástroje a dvanáct Tata hitů. Na nahrávce se pracovalo dlouho, velkou měrou se na ní podílel i bývalý kytarista skupiny Marek Doubrava.
Po několika letech - a malé ochutnávce v podobě vystoupení na předávání Andělů v roce 2006 - bude konečně smetana představena také veřejnosti. Vydání alba provází malé společné turné: Tatabojs a Ahn Trio se představí od 1. listopadu ve čtyřech českých městech (čtyřikrát ve dvou dnech Praha, pak Ostrava, Olomouc a Brno).
U Tata Bojs hraje tradičně důležitou roli prostorové a vizuální řešení scény, o které se stará bubeník a sochař Milan Cais. Nejinak tomu bude i v pražském Švandově divadle, kdy při křtu bude z fontány zurčet a bublat do sálu nazvučená bílá smetana.
Pojďme začít od smetany. Proč best of? Proč smetana?
Mardoša: Jak koukám tady na stůl, tak nám ani smetanu nepřinesli. Ono to v podstatě klasické Best of není. Spíš vychází z původního záměru, který byl udělat několik koncertů spolu s Ahn Triem v akustické sestavě. Pak se nám ale nové verze začaly čím dál víc líbit a chtěli jsme je nějak zaznamenat. Došlo k tomu, že vlastně je nejdřív deska a teprve potom budou koncerty.
Chtěli jsme udělat naše stávající písničky, protože pro fanoušky bude zajímavý slyšet v nové podobě skladby, které už znají. Od začátku bylo dané, že to budou písničky nenový. Z toho vlastně celkem jasně vznikne výběr, jestli je to Best of, Worst of nebo Něco Mezi of, to nevíme. Ale jsou tam samý hity.
Milan Cais: Na Warnerech jsme se bavili o tom, že by už podle smlouvy byl čas na nějaké Best of. To, co nakonec vzniklo, je tak někde na půl cesty mezi klasickým Best of a novou řadovkou.
MA: Skutkovou podstatu jsme nenaplnili...
MI: ... takže říkáme, že je to takový skrytý Best of, po našem udělaný. Nicméně se asi tomu klasickému stejně nevyhneme.
MA: ... ale dost jsme to oddálili.
Není to Best of, to už jsme se dohodli, ale jak říkáte, jsou to samý hity. Jak vznikal výběr? Podílela se na tom i děvčata, nebo si každý z vás napsal seznam, a z něj se pak vybíralo?
MI: Holky do toho vlastně vůbec nezasahovaly, vždycky jen čekaly, až jim přijdou od Marka partitury a aranže. Výběr vznikal postupně, něco se nevešlo, něco nevyšlo. My už dlouho průběžně zkoušíme naše věci, co hrajeme normálně elektricky, i v komorní podobě. Takže výběr vychází hodně z toho, co už se nám dřív podařilo nějak překlenout do akustické podoby, a přitom nám přišlo, že ta písnička nic neztratila, naopak dostala nové světlo a funguje. Zkoušeli jsme třeba i Geometrickou, kterou hrajeme na koncertech elektricky pořád, ale protože se to nezdálo, tak jsme ji prostě nechali být.
Stalo se, že se třeba něco nepovedlo?
MA: To ani ne, ty co nešly jsme prostě už dál nezkoušeli...
MI: Ale třeba co se týče Skovky, funguje to tak, že Ahn Trio supluje vlastně všechny harmonické věci a my místo hraní na naše standardní nástroje obstaráváme rytmickou sekci. Je tam velkej pochodovej buben, valcha a malé činýlky z Káhiry. Jako podklad to pro Marka, který Skovku rozepsal vše ostatní, to stačilo.
Tak to budete hrát i živě?
MI: Budeme. Všechno, co je na albu, je hratelný živě, tak k tomu přistupujeme od začátku. Proto jsme taky nechtěli na nahrávce nic zdvojovat nebo vrstvit na sebe. Je to opravdu šest nástrojů, tři holky, tři kluci a zpěv.
MA: Ta deska je živá, akorát je nahraná postupně.
MI: Jak říkal Mardoša, primárně to měl být pouze živý projekt. Ale ty písničky začaly tak dobře fungovat, že nám to přišlo škoda.
Taky kvůli tomu projekt vznikal dost dlouho?
MA: To jo, byly tam dlouhé proluky, každý má svůj život a svoje aktivity. Někdy to stálo na nás, někdy na nich, jindy třeba zase na Markovi.
MI: Po roce 2006, kdy tady holky byly a my jsme s nimi hráli na Andělech, jsme získali hodně energie pokračovat. Ale protože jsme předtím vydali DVD a koncepční Nanoalbum, tak jsme se dohodli s firmou, že bude lepší vydat nejdřív "normální" řadovku. Holky to kvitovaly, protože měly taky připravenou svou desku a Marek měl aspoň víc klidu.
Tata Ahn - live
Nakonec se tam vešly i nové věci z "normální" desky.
MI: Byla by škoda, kdyby tam nebyli třeba Pěšáci nebo ta Skovka.
MA: Navíc jsme udělali jednu korejskou.
Chystáte se mimo těchto koncertů třeba taky příští rok na nějaké festivaly?
MI: Jasně, tohle je jenom taková ochutnávka, na jaro chystáme větší turné. Víc koncertů se teď nepodařilo domluvit, holky mají dost nabitej kalendář, vlastně hned z Brna odlítaj do severní Dakoty. V jednání je už teď třeba i účast na Colours of Ostrava, který je úžasný a kde bývá první den zasvěcen speciálním koncertům na sezení. Letos tak vystoupil Jan Garbarek a podle našeho manažera, který tam pracuje, to bývá skvělé.
Tata Bojs & Ahn Trio smetana Tour
- 1.11. Praha - Švandovo divadlo - 17h (nově přidaný koncert)
- 2.11. Praha - Švandovo divadlo - 17h (nově přidaný koncert)
- 3.11. Ostrava - Divadelní sál DK - 20h
- 4.11. Olomouc - Reduta - concert hall - 20h
- 5.11. Brno - Fléda klub - 21h
A Korea, potažmo New York, kde Ahn Trio často pobývají?
MA: To je samozřejmě otevřený, holky, jak jsou někdy v takový nadšený náladě, tak říkají, že pojedeme všude, ale to se uvidí. Hodně záleží, jestli se tam podaří deska vydat. Třeba alespoň elektronicky některý písničky.
MI: Asi spíš v tý Koreji, tam si myslím, že mají Ahn Trio jistější pozici. Furt slibujou, tak uvidíme. Bylo by to bezvadný zahrát si v Soulu.
Plánujete s Ahn Triem třeba nějaký další počin?
MI: Proč ne, pokud nás to bude stále bavit dohromady, zatím jsme to neřešili. Ale určitě ne teď v nejbližší budoucnosti.
Zkoušeli jste alespoň něco dohromady vytvořit?
MA: Na Klukách máme Kudu Aditsuh, písničku v korejštině, kde nám pomohly s textem. Jinak ony nejsou skladatelky a vůbec nejsou zvyklý improvizovat, jsou to prostě interpretky. Ale narozdíl od nás instrumentálně dokonalý.
MI: Angela - houslistka - občas pro zábavu hraje v Americe v hospodách country, Láďa (Bár, kytarista Tata Bojs - poz. aut.) je taky takovej náš kotlíkář a na jedný zkoušce si začal něco v tom duchu brnkat a ona se k němu přidala. To je snad jedinej moment, co si pamatuju, že by hrály bez listu. My naopak hrajeme čistě pocitově, noty neumíme. Ale chtějí, aby jsem nazpíval další písničky v korejštině, líbí se jim to, hlavně Lucii, a že nám pomůžou s překladem.
Ony taky teď zpívají česky, tak proč ne.
MI: Hezky, že jo?
MA: Neumí ch, ale jinak je to dobrý.
MI: To byl momentální nápad ve studiu, nic podobného nebylo v plánu. Ale přišlo nám to tak roztomilý, že jsme to tam nechali.
Teď mě napadlo, jestli to s tou tvojí korejštinou není podobný.
MI: To asi jo, ale holky říkají, že to zpívám hezky. Zajímavý je, že právě v jedné pasáži v Kudu Aditsuh se přihodilo něco zvláštního. Chtěl jsem tomu místu dodat víc energie, tak jsem tam něco řval, jen takový nesmysly. A holky, když slyšely finální mix, tak psaly, že to sice není úplně správně, ale že to znamená něco jako Let's Go.
MA: Vlastně přesně to, co jsi měl korejsky na mysli.
MI: No rozhodně mi jde to zpívání korejsky líp než anglicky.
| Ahn Trio |
| Sesterské trio patří mezi nejvyhledávanější interpretační seskupení současné klasické scény. Angella (housle), Lucia (piano) a Maria (violoncello) se narodily v Soulu, ale již dlouhá léta žijí ve Spojených Státech, konkrétně v New Yorku. Od vzniku v roce 1989 odehrály již stovky recitálů po celém světě, prosluly interpretacemi Ravela, Dvořáka nebo Šostakoviče a party pro ně píší takové veličiny současné hudby jako například Michael Nyman. Ahn Trio se vůbec nebrání výletům mimo vážnou hudbu, často spolupracují s umělci z jiných oblastí - už v roce 1997 si zahrály s Bryanem Adamsem v rámci jeho MTV Unplugged. Jejich popularita v rodné Koreji je obrovská a srovnatelná s popovými hvězdami. Na jejich posledním albu Lullaby For My Favorite Insomniac se velkou měrou podíleli Dušan Neuwerth a Jan P. Muchow. |
