Michal Bystrov
Traband: Vlnobeat
Jarda Svoboda lehce přitvrdil a naordinoval si tuhle desku jako medicínu na dobu, ve které je dost těžké být svůj. Alba Trabandu jsou vzácně vyrovnaná, bez křiklavých hitů, ale o to trvanlivější. Což platí i o Vlnobeatu.
Ivan Hlas: Vítr ve vlasech
Jsem rád, že se Ivan Hlas ještě jednou vzepjal k „velké“ desce. Myslím, že to dost souvisí s jeho skvěle napsanou knížkou Za barevným sklem. A myslím, že autor mých oblíbených songů Miláčku, vrať se, Nádraží a Ráno má zatraceně plodné období.
Jana Kirschner: Moruša čierna
Na zřejmě nejlepší současné slovenské zpěvačce obdivuji, že (jak jednou řekl Robbie Robertson) neběží posluchačům vstříc, ale čeká, až přijdou oni za ní. Černá moruše je úplně jiná než její bílá předchůdkyně. Realizovat tento projekt určitě chtělo hodně odvahy.
Marek Dusil: Ocean
Asi bych měl mezi nejlepšími alby letošního roku zmínit Baromantiku Lenky Dusilové. Já ale tentokrát upřednostním jejího bratra Marka, který bez velkého humbuku vydal výborné CD Ocean. Produkce se ujal Štěpán Smetáček, což je samo o sobě záruka kvality. A folkrocková skupina Marek Dusil Blend patří už dlouho k jistotám pražského písničkářského undergroundu.
Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha
Zaujala mě nejen Rumlova pěvecká jistota a jazzový feeling, ale i jeho chuť pustit se do písniček V + W + J, jako by to nebyly osmdesát let staré vykopávky, nýbrž docela současné skladby. A notoricky známé hity (i méně obehrané kousky) z dílny Jaroslava Ježka to ustály. Mimo jiné proto, že jsou doopravdy v lecčem stále aktuální.