Ohm Square: A Curious Place Between Souls and Atoms. | Foto: Aktuálně.cz

Andrea Šafářová

1. Ohm Square – A Curious Place Between Souls and Atoms
Šestá řadová deska Ohm Square tepe v každé své vteřině. Píseň co píseň pulsuje jiným rytmem a zábavným elektronickým detailem. Do temných syntetických textur se vpíjí podmanivý hlas femme fatale, napůl šeptající a napůl bojovně zpívající o závislostech nebo smrti. A když se do toho vloží upíři (Vampires) nesoucí s sebou dramatický syntezátorový motiv, tuzemské atmosférické album roku budiž zpečetěno. A Curious Place Between Souls and Atoms není kuriózním, jako spíš pevně ohraničeným démonickým prostorem, jehož hranice zůstaly díky rázovitým nápadům pro letošní konkurenci nezdolné.

2. Boris Carloff – Morphosis
Zatímco oficiální debut Escapist se rovnal impozantnímu megalomanskému opusu, Morphosis je jeho kontrapunktem. Naněkolikrát zlámané rytmy nahradily rychle plynoucí melodie, ztěžklé struktury elektropopové taneční písničky. A právě animálnost přitahuje na Morphosis nejvíc. Nutno podotknout, že citlivá práce s hlasem rezonujícím v celém spektru odstínů tuto vlastnost násobí. Jak Escapist, tak Morphosis potvrdily konkurenceschopnost Carloffa v zahraničí. Chybí už jen kýžená pozornost – bohužel i v České republice.

3. Zrní – Následuj kojota
Kladenské Zrní letos vybrali organizátoři showcaseového festivalu Nouvelle Prague coby tuzemskou kapelu vhodnou k exportu do zahraničí. Volba je snadno zdůvodnitelná – tvorba pětice velmi zručně spojuje trip-hopové vlivy s prvky lidové hudby. Na desce Následuj kojota šla skupina ještě dál – vytvořila rázovitý svět plný nástrah a nejistot podbarvený množstvím dramatických perkusí, samplů a úderů. Šibalský kojot na přebalu a bohatý tematický booklet podporují silnou obrazovost a příběhovost alba už jen symbolicky.

4. Monikino kino – Prázdniny
Prázdniny skončily – a ty zhudebněné začaly. Česko-slovenská dvojice Monikino kino zveřejnila svůj letní deník symbolicky prvního září. A už po několika posleších se ukázalo jako pravdivé, že tenhle kvartál jenom senzační nebyl – Monice Midriakové se rozpadl vztah. Ani v niterné zpovědi ale nezůstává nohama na zemi. Jen díky jejímu snílkovství a dívčí naivitě mohl vzniknout tak křehký svět, stojící pouze na synthpopové lince a textových schématech se vzorem v dětských říkadlech. Posluchače pohlcuje detailně vykreslená atmosféra, kdy se ocitá „někde mezi vesmírem a mořským dnem“.

5. Manon meurt – Manon meurt
Těžko říct, kolik lidí ví, kde leží Rakovník. O to víc mohou být překvapeni, že se v něm znovuzrodil slušný český shoegazing – a ještě ke všemu pod rukama cirka jednadevadesátých ročníků. Nejen pro své modly Slowdive nebo My Bloody Valentine, ale i kvůli nedostatku stejně žánrově orientovaných kapel v České republice hledá čtveřice inspiraci v zahraničí. Učí se pozorně – eponymní debutová deska šetrně kříží naechovaný zpěv, pocitové texty a prudké dynamické zvraty. Už si jich mimochodem všímají i zahraniční bloggeři.