reklama
 
 

Recenze: Paul Simon si české publikum získal bez pompézní show. Vzpomínal na Havla i pití ayahuascy

18. 10. 2016
Americký zpěvák v O2 areně včera zahájil evropské turné ke své letošní povedené desce Stranger to Stranger. Nabídl ovšem průřez celou svou kariérou a z novinky čerpal jen střídmě.
Hlavní zprávy

O komunikaci v češtině se pětasedmdesátiletý Paul Simon naštěstí nesnažil a své promluvy k publiku omezil kromě několika děkovných slov na dvě historky: o pití tajemného amazonského nápoje ayahuascy a o své předchozí návštěvě Prahy a setkání s Václavem Havlem v porevolučních letech. Ostatně do „havlovského období“ se hezky trefil i tentokrát...

Populistických frází typu „ahoj Praho“ ale jinak rozhodně nebylo třeba. Plnou arénu si okamžitě získal bezchybným zpěvem a přirozeným charizmatem.

Přesvědčivost zpěvákova vystoupení tkvěla v až nečekaně skromném a „řádném“ pojetí. Začátek hned po osmé, žádná předkapela, monstrózní show nebo hvězdné manýry, bez okolků šel k podstatě věci. Neschovával se za playbacky nebo skvělé instrumentální výkony spoluhráčů a elektronické nástroje minimalizoval jen na ty nejnutnější. Zkrátka poctivé muzikantství.

Zbytečným minimalismem byla akorát absence jakýchkoli obrazovek. Přeci jen se na obřích stadionových koncertech staly standardem.

Do playlistu plného hitů i méně známých songů zařadil písně z celé své kariéry. Skvěle pochopitelně fungovaly staré The Boxer, Homeward Bound či The Sound of Silence, kterou se nebál interpretovat volněji než kdysi s Garfunkelem.

El Condor Pasa (If I Could) pak emocionálně zapůsobila i ve zkrácené instrumentální verzi. Klasiky prokládal novějšími věcmi ze sólových alb, především Still Crazy After All These Years a Graceland.

Teprve za půlkou koncertu postupně došlo na ukázky z posledního alba – titulní Stranger to Stranger, úvodní The Werewolf a nakonec i anekdotickou Wristband. Škoda, že když je aktuální deska po delší době plná silného materiálu a Simon jí vděčí za menší comeback, nezařadil z ní písní o pár víc.

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová lupa 2016 v kategorii Zpravodajství. Za vaše hlasy děkujeme!

HLASOVAT ZDE >>>

Večer dramaturgicky ozvláštnil krátký a víceméně sólový set a na závěr pak série sedmi písní v neuvěřitelných třech přídavcích. V Praze se zpěvákovi muselo hrát dobře. Nebo že by cítil dluh za loňský zrušený koncert se Stingem?

Simonovi se jeho styl podařilo skvěle aktualizovat. Ztratil zábrany servírovat posluchačsky náročnější moderní písně a na stará kolena ho navíc potkal nebývalý příval melodické invence. K tomu stále zůstává srozumitelným vypravěčem příběhů a sofistikovaným kritikem závažných globálních témat. Snad svou současnou tvář při příští návštěvě ukáže ještě víc.

Hodnocení: 90 %

autor: Jan Mazura

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama