reklama
 
 

Recenze: Vousáč Bon Iver hledá smysl digitálního folku v numerologii. Žánr posouvá do budoucnosti

2. 10. 2016
Justin Vernon se svou kapelou Bon Iver vydal třetí desku 22, A Million, kterou publicista Karel Veselý označil za fascinující. „Zamilovat se do ní na první poslech je vlastně nemožné, ale kdo si najde čas a trpělivost objevovat v spletitých zákoutích skladeb kouzelné momenty prozření, nemůže být zklamán.“

Hudební průmysl i fanoušci milují příběhy nepravděpodobných cest ke slávě. Když se před deseti lety uchýlil tehdy pětadvacetiletý Justin Vernon, zničený z rozpadlých kapel i vztahů, do horské chaty svého otce kdesi v horách Wisconsinu, nejspíš netušil, že zde napíše písničky, které mu změní život.

Historka o písničkáři se zlomeným srdcem, který odejde od civilizace, aby našel sám sebe, byla samozřejmě mediálně svůdná, nicméně by sama nic nezmohla, kdyby materiál z desky For Emma, Forever Ago vydané pod hlavičkou projektu Bon Iver v létě 2007 nestál za nic.

Křehké písničky nahrané vesměs jen s kytarou ale postupně rezonovaly v čím dál širším publiku, až se desky natočené zcela bez ambicí prodalo jen v USA půl milionu kusů.

Úspěšný debut stvořil Vernonovi/Iverovi jednorozměrnou image melancholického barda zpívajícího o nešťastné lásce a právě z této škatulky se snažil následující roky vší silou vymanit. Druhé album Bon Iver, Bon Iver z roku 2011 natočené už s kapelou prozrazovalo silné vlivy elektroniky a osmdesátkového soft rocku, hlavně se na něm ale výrazně podepsala zkušenost s raperem Kanye Westem při natáčení jeho opusu My Dark Twisted Fantasy z přelomu dekády.

Od té doby Bon Iver pracoval na každé Kanyeho desce a právě vycházející třetí album 22, A Million jako kdyby se napájelo z podobného hudebního megalomanství, s nímž vstupuje do studia chicagský raper. Typický písničkářský rukopis Bon Iver je zde obalený do postmoderních elektronických koláží, které rozmazávají jeho křehké balady do podoby zvláštních abstraktních šmouh.

Není žádným tajemstvím, že Vernon dlouho hledal klíč, jak přistoupit ke třetí studiové desce Bon Iver. Místo ždímání osvědčené značky založil či obnovil za posledních pět let hned několik kapel (Collections of Colonies of Bees, Volcano Choir, The Shounting Matches). Jako kdyby chtěl testovat své autorské schopnosti anebo zkoušel trpělivost fanoušků. Byly dokonce momenty, kdy v rozhovorech tvrdil, že se už žádné další desky Bon Iver nikdy nedočkáme. 22, A Million ale nakonec jeho nejslavnější projekt probouzí k životu, aniž by někdo mohl mít pocit, že by snad zůstával stát na místě či se nějak opakoval.

Prvotní zděšení

Když v létě vyšel singl 22/10 se dvěma skladbami z nové desky, spousta fanoušků byla poněkud zděšená. Čert vem divné názvy (10 d E A T h b R E a s T, 22 (OVER SooN)), ale písničky samy zněly, jako kdyby se ve studiu stala chyba a data s baladami Bon Iver se pomíchala s abstraktní elektronikou producentů, jako jsou Aphex Twin nebo Arca.

V první jmenované je písničkový motiv i zpěvákův hlas (prohnaný vokodérem) pohřbený pod elektronickým bubláním a přetahuje se o místo se zmutovanými samply, zatímco ta druhá, o něco tradičnější stojí na jeho nahém hlase, kolem něhož se zjevují různé nástroje (klavír, trumpeta, samply), ale jako kdyby zde chybělo něco, co by to celé drželo pohromadě.

Letní singl dost jasně naznačil, že přímočaré písně z debutu jsou dávno pryč a Bon Iver teď sleduje trochu jiné cíle. Místo kytary má teď jako hlavní nástroj sampler a svůj ikonický hlas všemožně deformuje efekty. Kryptické názvy písní z desky využívající různé ASCII znaky a vypadají trochu jako programátorský kód, ve skutečnosti prý ale odkazují k numerologii.

Mluvit o žánrech je tady nemožné, pokud bychom se nechtěli uchýlit k diskutabilním termínům jako kosmický folk či dekonstruované písničkářství. Chvílemi to zní jako free jazz (21 MooN WATER), pak jako experiment s a cappellou (715 - CRΣΣKS) a někdy jako barokní pop ze zmuchlané pásky (29 #Strafford APTS).

Na druhou stranu aktuální singl 33 “GOD“ má vlastně svojí epičností velmi blízko k minulé desce (obsahuje sampl z nahrávky skotského písničkáře Paula Nutiniho), zatímco 666ʇ je vlastně v podstatě tradičnější píseň, umístěná uprostřed alba jako určitý předěl mezi paranoidní první částí a posluchačsky vlídnější druhou polovinou. Závěrečná 00000 Million s klavírem jako kdyby měla za úkol uklidnit fanoušky po komplikovaných kompozicích z úvodu desky.

Hledání ztraceného klidu

Cesta od abstraktního ke konkrétnímu, od výstřední elektroniky k pastorální idylce dost možná odráží příběh, který chce deska vyprávět. Na prvním albu cestoval Bon Iver od civilizace do svého nitra a na tom druhém už jako kapela objevovali imaginární města ve své paměti. Na novince jako kdyby se snažili najít nějaký smysl v tom, co se kolem něj stalo za poslední roky. Vystřelený do vesmíru slávy a života celebrity se nyní vrací zpátky do svého rodného kraje, kde konečně nachází klid. Poslední skladba se jmenuje 8 (Circle) a naznačuje, že kruh se uzavírá. (Bon Iver desku odehráli poprvé na festivalu ve Vernonově domovském městečku Eaux Claires, kde teď znovu žije.)

Pokud jste byli před léty okouzleni krystalicky průzračným písničkářstvím debutu For Emma, Forever Ago, je dost možné, že vám nová deska přijde už maličko snobská a domýšlivá ve svých experimentech. Nabízí se samozřejmě otázka, zda Bon Iver při své trochu křečovité snaze vystoupit ze stereotypu nevylil nakonec s vaničkou i dítě silných písniček. Na druhou stranu – málokdo je ochotný vydat se na cestu umělecké evoluce s takhle důsledným plánem i realizací. A jako autorský experiment, v němž Vernon / Bon Iver konfrontuje svoje vlastní hranice, funguje dokonale.

Bon Iver se na své třetí desce odhodlal(i) hledat průsečík mezi tradicí folku a digitální přítomností a výsledkem je komplikované a někdy trochu frustrující, ale zároveň ve všech ohledech fascinující album. Zamilovat se do něj na první poslech je tady vlastně nemožné, ale kdo si najde čas a trpělivost objevovat v spletitých zákoutích skladeb kouzelné momenty prozření, nemůže být zklamán. 22, A Million asi nebudou milovat miliony jako dva předchozí počiny Bon Iver, ale je možné, že se stane deskou, která posune celý jeden tradiční žánr do budoucnosti.

Hodnocení: 90 %

Bon Iver - 33 "GOD" | Video: YouTube

autor: Karel Veselý | 2. 10. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama