Dnes si ji může naladit 400 milionů domácností.
I když se to v začáteční fázi po 1. srpnu 1981 nezdálo, protože kabelová stanice omílala dokola jen pár tehdy existujících hudebních videoklipů, v průběhu následujícího desetiletí změnila populární hudbu jako nikdo od dob Beatles, protože ji zvizualizovala.
Hudební skladba přestala být jen zvukovým vjemem a zdálo se, že naplňuje touhy muzikantů předchozího desetiletí o multimediálním uměleckém díle.
V první fázi tomu tak opravdu bylo, ale když si všechen průmysl volného času velmi rychle uvědomil, jak silný vliv hudební televize může mít, proměnila se stanice v nekonečný proud stále banálnějších klipů jako nositelů skryté reklamy všeho druhu.
Populární hudba se díky síle obrazovky přestala prodávat na deskách proto, že šlo o atraktivní písně, ale proto, že šlo o atraktivní pop hvězdy s výrazným sex appealem. Dokonce i nekonformní tvrdý rock se najednou stal hudbou hezkých lidí.
Celé generace od umělců typu Jamese Blunta nebo Robbieho Williamse by se těžko prosazovaly, kdyby jejich vydavatelé neměli k dispozici tak účinný nástroj propagace jako MTV.
Velkým vlivem MTV na svou kariéru se nikdy netajila Madonna nebo Michael Hutchence z INXS. Na jedné ze svých nejslavnějších skladeb se o něm zmiňuje i Mark Knopfler, když zpívá, že hrát kytaru v MTV je nejlepší cestou k "prachům za nic a holkám zadarmo".
Ne všichni zpočátku hudební televizi vítali a například George Michael nějaký čas dokonce odmítal točit videoklipy. Nakonec i on uznal marnou snahu a vrhnul se do úspěšného vytváření životního stylu prostřednictvím zfilmovaných písní.
Na druhou stranu MTV nastartovalo nový filmařský žánr, videoklip, který zvláště v polovině osmdesátých let přinesl řadu pozoruhodných snímků a v mnohém svou zkratkovitostí nebo smyslem pro obrazové asociace výrazně ovlivnil moderní filmové umění (i komunikaci).
S MTV je spojován průlom černé hudby a grunge; neméně důležité byly speciální hudební pořady, zvláště Unplugged, který posiloval poctivé muzikantství bez výpomoci elektroniky, stále více ovládající výrobu zábavné hudby.
MTV přišla i s řadou televizních inovací, které přiblížily televizi rozhlasovému myšlení, ale zejména s kreslenými seriály (Beavis a Butt-head) i s první reality show - pořadem The Real World z poloviny 90. let.
Velký úspěch pak měli i The Osbournes, sonda do "rodinného života" zpěváka Ozzyho Osbournea, vysílaná o deset let později. To už hudba definitivně ustoupila právě lifestylovým a zábavním pořadům nebo show typu Jackass - a skrze ně ovládla životní styl a přání teenagerů.
MTV - kterou od roku 1986 vlastní mediální koncern Viacom - patří i primát, který zásadně změnil myšlení tvůrců komerčních programů. Hudební televize se stala prvním významným televizním formátem, který systematicky rozvíjel primetime jindy než po devatenácté hodině. Mládež si ji začala ladit po návratu ze školy, odpoledne, zatímco večer spolu s rodiči dávala přednost terestrickým plnoformátům.
Většina hudebníků se shoduje v tom, že dnes je MTV prázdná značka, která žije z legendy. Rozpadla se do národních nebo oblastních poboček různorodé úrovně a v mnoha zemích není schopna konkurovat místním kabelovým televizím, které dokáží lépe oslovovat lokální věkové nebo "vkusové" cílové skupiny.
Navíc zrovna startuje fenomén levných internetových hudebních televizí, který bude schopen nabídnout neformálnější pohledy na hudbu a alespoň trochu zakrýt konzumní charakter, který z MTV a jejích následovníků trčí.
Právě otvíraný kanál MTV Flux - kde si diváci budou sami volit i vytvářet obsah - ovšem naznačuje, že legendární stanice si je vědoma proměn, které přenáší ve své další etapě technologická revoluce. A tak sází na jedné straně na interaktivitu diváků a na druhé na provázanost s kulturou mobilních telefonů a internetu (po vzoru komunitního serveru MySpace).
