Mezi hip hopem a básnictvím: Kae Tempest a jejich slovo v akci na Strunách podzimu

Pavel Klusák Pavel Klusák
29. 10. 2021 16:32
Jednou festival v Glastonbury, podruhé přední scény pro současné divadlo: to je Kae Tempest z Velké Británie. Na jejich první české vystoupení jsme si museli počkat: cenami ověnčená osobnost, která se identifikuje mimo genderovou polaritu, vystoupí v úterý na festivalu Struny podzimu.
S Kae Tempest můžeme uvažovat o tom, jak souvisí hiphop, poezie a slam poetry.
S Kae Tempest můžeme uvažovat o tom, jak souvisí hiphop, poezie a slam poetry. | Foto: Struny podzimu

Je spíš osobností slova než hudby. Ovšem popularita a respekt vůči Kae Tempest ovlivnily, že trvalo roky, než - přes snahu několika zdejších promotérů - došlo na českou koncertní premiéru.

S Kae Tempest můžeme uvažovat o tom, jak souvisí hip hop, poezie a slam poetry: a že orální tradice, tedy slovo vyřčené, zažívá dobré časy. Zvlášť s někým, kdo od spontánních jam sessionů přes horečnatost davové extáze na festivalu v Glastonbury dokáže vystoupat až k prestižní Ceně Teda Hughese za poezii a objednávce díla od Královské shakespearovské společnosti.

Při tom všem lze také přemýšlet, jakou zprávu nám přináší kreativita nebinárních lidí: byvší Kate si vloni v srpnu změnili jméno a provedli coming-out. Jako Kae jsou oslovováni zájmeny they/their, tedy oni/jejich.

Ještě coby dívka Kate Calvert z jižního Londýna začali dnešní Kae Tempest vystupovat v šestnácti letech. Jejich disciplínou bylo slovo v akci: jednou víc na scéně slam poetry, jindy mezi hiphopery.

Soutěžení na takzvaných open-mike večerech, disciplína storytellingu čili vypravěčství, to všechno je přitahovalo. Poslouchali Wu-Tang Clan, trénovali své rýmy do nahrávek s rytmy jamajského dubu. Četli Williama Blakea i Samuela Becketta a prohlíželi si nelítostně autobiografické umění Tracey Emin. Přijali shakespearovské příjmení Bouře: "Jako Tempest si troufnu, co by Kate Calvert nemohla."

Předskakovali Billymu Braggovi, jednomu z nejpolitičtějších britských songwriterů, který však nikdy neztratil schopnost napínavě vyprávět, emotivně překvapit publikum a pobavit. To vše záhy začalo platit i pro Kae Tempest.

Čtyři roky starý track Europe Is Lost od Kae Tempest má na YouTube přes 1,3 milionu přehrání. | Video: Fiction Records

Výzvou začaly být tvary širší než jen hiphopový track. Pro své rýmy hledali putující postavy: takhle pojali přelomové album Everybody Down z roku 2014. Mluvené drama, sólovou performanci Hold Your Own na 75 minut, chrlili k divákům zpaměti. Do reflexe britské současnosti zaplétali postavy z antické mytologie.

Naživo jsou vystoupení Kae Tempest vášnivá, avšak i při výbušné dynamice přinášejí pečlivě napsaný materiál, což je efektní paradox. "Pořád jsme uvnitř trochu božští, proto se z nás tak snadno stávají nestvůry," rapovali při vystoupení ve věznici v anglickém Brixtonu.

Poslední roky stvrzují rozkročení Kae Tempest mezi hudbu, literaturu a dramatické žánry. Album Let Them Eat Chaos z roku 2016 přináší především hořká a trpká svědectví o Británii směřující k brexitu: o této epoše vypráví prostřednictvím postav bydlících na jediné ulici, ale poprvé se potkávajících až díky bouři, která je vyžene z domova ve 4:18 ráno.

Předloňská deska The Book of Traps and Lessons má prostor i pro světlejší tón, hlavně ve finálním vyznání důvěry v cosi dobrého v lidech People’s Faces. Albová "Kniha pastí a lekcí" je po hudební složce dost jednoduchá, ale message čím dál zkušenější autorské osobnosti ji katapultovala do výročních žebříčků toho nejlepšího z roku 2019.

Aktuálně Kae Tempest debutovali na scéně londýnského Národního divadla dramatem Ráj (Paradise), které nově zpracovává Sofoklův příběh Filoktéta, bojovníka zapuzeného pryč od společnosti.

Kae Tempest: Europe Is Lost (úryvek)

Prohráli jsme v Evropě,
prohráli v Americe i v Londýně
Přesto pořád deklarujeme vítězství
všech našich nesmyslných pravidel
Z historie jsme se nic nenaučili

Lidé žijí jako živé mrtvoly
Omámení leskem ulic
Ale koukněte se, jak se doprava pořád ještě hýbe
Systém běží příliš dobře na to, aby přestal fungovat
Obchody se daří a v hospodách denně hrají kapely
A v klubech dávají dva drinky za cenu jednoho
Pořádně jsme se vydrhli
Smyli ze sebe práce a stres
A teď už chceme jen nějaké vytržení
Anebo ještě lépe: pamětihodnou noc, na kterou rychle zapomeneme

(…)

Pohybujeme se ve svých smečkách a tohle jsou naše práva
Dřít a dřít, abychom mohli něčím být
Pak vytancovat dřinu
Drogy jsou dnes už nudné
I když sex, ten je pořád dobrý, když nějaký máš

(…)

Své rozhodnutí pro osobní změnu doprovodili Kae Tempest krátkým, ale výtečně formulovaným textem.

"Dlouho jsme bojovali s přijetím sebe sama. Snažili jsme se být takové, jaké nás chtěli mít druzí, protože jsme nechtěli riskovat odmítnutí. Tohle skrývání před sebou samými vedlo v našem životě k celé řadě komplikací. A tohle je první krok k lepšímu sebepoznání a větší sebeúctě. Milovali jsme Kate. Ale stojíme na počátku procesu a jen doufáme, že se na něj vydáte s námi."

Trailer z inscenace Paradise od Kae Tempest, kterou uvádí londýnské Národní divadlo. | Video: National Theatre

O jejich vystoupení na trenčínském festivalu Pohoda napsal před šesti lety Davo Krstič pro web Fullmoonzine.cz: "Neskutečný flow, neuvěřitelná vyřídilka, přitom to nebylo jen monotónní chrlení slov, každá ze skladeb měla svou náladu, energii, některé byly vyloženě hitové. Kate přecházela od mluvení ke skorozpěvu a křiku a já si říkal, jak velké musí mít plíce a kdy se mezi jednotlivými slovy stíhá nadechnout."

Nyní tedy poprvé v Česku, už jako Kae. Mezi řečnictvím a hudbou, s odpovědností i rozkoší z textu, mezi osobní poezií a sociálním postojem: inspirativní, sebevědomou a nečernobílou formulací nároku na spravedlivější svět, formulací, která zásadně přesahuje pouhé přihlášení se k samozřejmým hodnotám.

Kae Tempest na Strunách podzimu vystoupí s raperem Saulem Williamsem a smyčcovým Mivosem Quartetem.

Koncert

(Pořádá festival Struny podzimu)
Saul Williams, Kae Tempest & Mivos Quartet
La Fabrika, Praha, 2. listopadu.

 

Právě se děje

Další zprávy