Recenze - Víte, co je nejvíc cool? Mít na sobě staré věci vyšlé z módy a vypadat dobře. Rapper a hiphopový producent Kanye West se v posledních letech nechává fotit v pletených svetrech, růžové šále a v brýlích s velkými skly, a přitom je pro americká média udavačem módních trendů.
Stejně neortodoxně pojal West své nejnovější album 808s & Heartbreak. Natočil ho s osmdesátkovými syntezátory a zpívá na něm přes hlasovou autoladičku texty o rozchodu s holkou. Těžko si představit děsivější hudební kombinaci, a přesto je to docela slušné album.
Jestli chcete proniknout do duše Kanye Westa, doporučuji otevřít si jeho internetový blog. Není to ani tak deníček jako spíš virtuální průvodce po nejnovějších "cool" produktech, které Kanye objevil či koupil.
Kdo to nechápe, zaslouží si vyčinit
Když se budete probírat všemi těmi absurdně drahými cetkami, jako jsou potápěčské brýle s LCD displejem, prudce moderní hodinky od japonských designerů nebo sošky lebek od Damiena Hirsta z limitované edice, možná budete mít pocit, že West se situuje do boha hyperkonzumní kultury, který určuje co je a co není in.
Od roku 2004, kdy debutoval albem College Dropout, dělá West svojí hudbou v podstatě to samé. Producent a rapper v jedné osobě se situoval do pozice klíčového umělce dekády a kdo to nechápe (jako porota Grammy například), zaslouží si pořádně vyčinit. Americká média ho v tom všemožně podporují; koneckonců West dělá chytrý a vcelku originální hip hop, kterému se výrazně daří i v žebříčcích, což je značně svůdná kombinace.
S loňským albem Graduation skončila jeho hiphopová trilogie mapující Westovo dospívání v "univerzitě života". Poslední album porazilo v přímém souboji vloni v září testosterovaného gangstera 50 Centa, byť k tomu musel použít i trochu podpásovou taktiku - hity Stronger nebo Flashing Lights už nebyly ani tak hip hop jako spíše electro-pop. Čtvrté studiové album 808s & Heartbreak v tomto trendu pokračuje.
West přestal rapovat a místo toho nechá svůj hlas modulovat autoladičkou firmy Antares. Tato robotická manýra se ve světě r'n'b a černého popu rozšířila jako nebezpečná epidemie a průvodcem tohoto viru je producent a zpěvák T-Pain (momentálně vydává otřesné album Thr33 Ringz).
Co všechno dokázal Michael Jackson
Že jí na oko podlehl i West, vlastně jen zapadá do jeho plánu vzít něco, o čem si všichni myslí, že je ubohé a udělat z toho něco, co je cool.
Kanye West - Love Lockdown
Když svůj hlas podobně moduloval na konci 70. let Herbie Hancock (tehdy ovšem používal vokodér), létaly na něj z publika shnilá rajčata (Mimochodem, Hancock se podílel na finálním mixu Westovy desky).
Kanye se takové reakce bát nemusí, dnešní posluchači jsou o něco tolerantnější. Nicméně se nedá očekávat, že by hiphopeři přijali 808s & Heartbreak někdejšího Jay-Zho nejtalentovanějšího chráněnce s otevřenou náručí.
Ať si! West už je nepotřebuje, směřuje teď do jiných teritorií. "Všichni říkají, že pop je sračka, ale Michael Jackson byl taky pop a co všechno dokázal," říká k tomu West, který desku stylově kompletoval na Havaji.
| Čtěte také: Kanye West už má diplom, ale naštěstí nevyrostl |
Srovnání s Jacksonem je jen dalším produktem jeho zduřelého ega. Bezbřehé sebevědomí ale Westovi dovoluje realizovat neobvyklé nápady, jako třeba postavit celou desku na zvuku bicího automatu TR-808.
Ten definoval taneční hudbu v osmdesátých letech, i když ve Westově použití má blíže k Philu Collinsovi než k detroitskému technu. Ne náhodou v Coldest Winter sampluje novovlné Tears For Fears a jejich cajdáček Memories Fade.
Upřímně šprťácká deska
Šamanské rytmy skvěle fungují v kombinaci s jednoduchým klavírním motivem v Heartless nebo Amazing, které oživí hostující rapper Young Jeezy. Někdy ale nadužívání jednoduchého triku za chvíli omrzí - jako v Street Lights nebo Paranoid, který se asi nejvíce blíží novému popu ze začátku 80. let.
Bohužel ani žánrové prostocviky a hrátky s autoladícím softwarem nezakryjí fakt, že Kanye je (podobně jako zmíněný Hancock) bídný zpěvák. Texty jsou z kategorie "závažných" - minimálně v rámci hiphopového mainstreamu.
Rovných deset písní je věnovaných samotě a rozchodu s holkou (pravděpodobně jeho ex-snoubenka Alexis Phifer) a jedna smrti jeho matky (zemřela loni nečekaně na kosmetické operaci). Nakonec z nich ale vyleze obvyklý popový brak a West navíc není schopen dát textům nic víc než cirkusový patos, jakkoliv je dobře maskovaný robotickým hlasem.
Mezi coolness a trapným snaživým šprťáctvím je velmi tenká dělící čára. Jen si Kanyeho postavte vedle Andre3000 z OutKast. A ty obří brýle, které ještě před chvílí byly v módě, můžou být za chvíli jen vzpomínkou na včerejší pošetilosti.
To je bohužel nebezpečí, s nímž se v popu musí počítat. 808s & Heartbreak příliš často zůstává jen ambiciózním pokusem, který možná bude hrát na strunu popových provinilých potěšení (společně s novým albem Girls Aloud), ale rychle se na ně zapomene.
Je to rozhodně nejslabší Westovo album, přesto je ve vší své strojenosti vlastně nejupřímnější. Kanye West na něm totiž naplno přiznal, že ze všeho nejvíc chce být popová hvězda.
Kanye West: 808s & Heartbreak. CD, 52 minut. Vydala firma Island Def Jam/ Universal, 2008.
