Pražský německy píšící židovský spisovatel Kafka, který žil v letech 1883 až 1924, je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů 20. století. Od jeho narození 3. července uplyne 140 let.
Kafka Band chystané album pokřtí 1. listopadu v pražském Paláci Akropolis. "Je to pražská premiéra, protože deska Proces vyjde až v září a zatím jsme s těmito písněmi odehráli jen koncerty v Jeseníku a ve Stuttgartu," vysvětlil v pondělí spisovatel a zpěvák Jaroslav Rudiš. Kafka Band založil s výtvarníkem a hudebníkem Jaromírem 99.
Autoři komiksu Alois Nebel ve skupině spolupracují s kytaristou a producentem Dušanem Neuwerthem i dalšími interprety. Na koncertu toto pondělí v zahradě německého velvyslanectví je doprovodili perkusista Zdeněk Jurčík, bubeník Tomáš Neuwerth, trumpetista Lukáš Morávek a baskytarista Petr Weiser.
Přibližně tři stovky posluchačů sledovaly, jak se v podání kapely Kafkova němčina proplétá s češtinou a recitace se zpěvem. "Nevíme, co by tomu punku říkal Kafka, ale já ho vždy mezi publikem hledám," podotkl Rudiš po tvrdé skladbě Untersuchung (Vyšetřování).
Kafka v románu Proces píše o stíhání, proti němuž není účinné obhajoby a které je patrně nespravedlivé i nesmyslné. Próza bývá vnímána jako obraz totalitní společnosti.
Po přibližně hodinovém vystoupení si diváci vytleskali přídavek. Zazněla píseň Stromy, vycházející z krátkého kafkovského tématu. Koncert pak Kafka Band zakončil skladbou podle autorovy povídky Děti na silnici.
Franz Kafka, jenž ovlivnil nazírání na postavení člověka v moderní společnosti, bývá označován za proroka existencionalismu, analytika absurdity moci a jejího aparátu či věštce hrůzných důsledků odlidštění světa. Proslul až po smrti, ve 40. letech minulého století v USA a po druhé světové válce také v Evropě. Za života mu vyšlo jen šest krátkých prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel či novela V kárném táboře. Nejslavnější jsou jeho romány Amerika, Proces a Zámek.
V roce 1917 začal trpět Kafka tuberkulózou, od roku 1919 se léčil v sanatoriích. Zemřel 4. července 1924. Pohřben je na židovském hřbitově na pražských Olšanech. Plně dostupná se jeho díla v Československu stala až po roce 1989. Momentálně o něm celovečerní hraný film připravuje režisérka Agnieszka Hollandová dle scénáře Marka Epsteina.
