Rozhovor - Po přelomu devadesátých let nebyl jazz dvakrát živoucí hudební styl a až v druhé polovině dekády mu především několik norských hudebníků (Nils Petter Molvaer, Arve Henriksena, Eivind Aarset,…) dokázalo vlít novou krev do žil tím, že jej začalo kombinovat s elektronickou hudbou. V takovém podhoubí vznikli i volnomyšlenkářští Jaga Jazzist, stali se jednou z vůdčích kapel nu-jazzové vlny a teď své kombinování různorodých hudebních vlivů dotáhli až ke spolupráci se slavnými symfoniky.
Sami svou poslední řadovou desku One Armed Bandit označovali jako hudební prostor, v němž se potkal Fela Kuti s Richardem Wagnerem - jejich dynamická směs však v sobě nesla také jazzový odkaz v hledání komplikovaných rytmů i rockovou energii.
Zmíněná deska však byla první v bohaté diskografii Jaga Jazzist, která ve větší míře pracovala s orchestrálními nástroji. A proto se devítičlenný kolektiv, jenž na pódiu prostřídá na třicet instrumentů, rozhodl rozvést je i pro symfonický orchestr.
Několik vybraných skladeb letos přehráli živě s uznávaným komorním britským ansámblem Britten Sinfonia a záznam z něj vydali pod prostým názvem Jaga Jazzist Live With Britten Sinfonia.
"Byla to pro nás velká výzva, ale opravdu jsme si ji užili," říká zakladatel kapely Lars Horntveth.
Nezůstalo však u jednorázového zabroušení do vod orchestrálního zvuku a Jaga Jazzist přichystali ještě několik podobných vystoupení.
Jedno z nich se uskuteční ve čtvrtek 3. října v pražské Lucerně. Doprovodem jim tam bude třicítka hudebníků z ansámblu City of Prague Philharmonic Orchestra. Českým fanouškům se pak dostane ještě jedné příležitosti vidět známé skladby kapely v symfonickém provedení - za podpory Janáčkovy filharmonie vystoupí 1. listopadu v ostravském Gongu.
Podívejte se na fotografie z pražského koncertu Jaga Jazzist:
Aktuálně.cz: Splnil se vám spoluprací s orchestrem sen, nebo to přišlo náhodou?
Lars Horntveth: Uvažovali jsme o tom několik let, měli jsme nabídky už dřív, ale až po albu One Armed Bandit jsme cítili, že se naše hudba hodí k orchestrálním aranžím. One Armed Bandit mělo nějaké orchestrální prvky, tak od nich bylo jednodušší expandovat. Byla to pro nás velká výzva, ale opravdu jsme si ji užili. A vlastně ještě užíváme - dosud jsme hráli se třemi orchestry a teď nás čeká ten pražský. Opravdu se na to těšíme.
A.cz: Kolik času potřebujete na to, abyste se s orchestrem sehráli? Předpokládám, že jim jen nepošlete noty, abyste se sešli na pódiu a jeli zas o kus dál.
Přijíždíme o den dřív a ten máme plný zkoušek. Ještě pak zkoušíme i v den koncertu, jak jen to jde. Naše hudba je docela komplikovaná, tak tím chceme strávit co nejvíce času. Je to docela hektické, ale jsme schopni se sehrát v takovém čase. Musíme se opravdu koncentrovat a pak to odehrát. Není to moc času, ale dá se to zvládnout. Někdy máme dva dny předem, tentokrát jen jeden. Ale den je dlouhý, myslím si, že to bude v pořádku.
A.cz: Provoz orchestru je dost odlišný od zkoušení s kapelou. Jak se při zkouškách s ním cítíte?
Je to velká zábava. Hudba, kterou hrajeme, je dost odlišná od toho, na co jsou symfonici zvyklí. Musí se soustředit na věci, kterým se normálně tolik nevěnují, hlavně rytmicky jsou naše skladby hodně složité. Správné sladění mezi kapelou a orchestrem je vždycky výzva. Orchestry, se kterými jsme doteď pracovali, byly ale vždy velmi spokojené.
A.cz: Byli tedy šťastni, že mají příležitost hrát něco neobvyklého? Nebo naopak spíš otrávení narušením zaběhlého repertoáru?
Dosavadní orchestry z toho měly radost. Nejsme popová kapela, naše hudba je pro ně výzvou a je psaná přímo pro orchestr. Není to nějaký velký koncert s rockovou kapelou, za kterou jsou jenom smyčce. Jsou celou dobu přímou součástí hudby.
A.cz: Většina vašich skladeb pro orchestr je přepsaný starší materiál, když nebudu počítat Prungen. Nenapadlo vás ale napsat skladby výhradně pro orchestr?
Někdy v budoucnosti bychom se tomu rozhodně rádi věnovali. Premisou desky, kterou jsme nahráli teď, ale bylo udělat nové aranže pro skladby, které už jsme napsali dříve. Samozřejmě by bylo skvělé pracovat od začátku na hudbě pro orchestr, to by pro nás byl sen. Snad na něj dojde někdy v budoucnosti. Doufám v to.
A.cz: Už když hrajete s Jaga Jazzist v devíti lidech, máte k dispozici dost velkou škálu nástrojů, včetně elektronických efektů. Většina orchestrů ale zní docela podobně - mají nějakou smyčcovou sekci, dechovou a tak dále. Neomezuje vás jejich klasický zvuk?
To si úplně nemyslím. Když máte k dispozici celý orchestr, vyvstane vám spousta možností. Mohli jsme asi udělat mnohem víc, byla to výzva i pro nás samotné, abychom orchestr zcela využili. Jediná větší komplikace nastala při živém hraní. Kapela - kytary, basa, bicí - jsou mnohem hlasitější než akustické nástroje orchestru. Museli jsme začít hrát jinak, mnohem tišeji. Zároveň jsme si chtěli ponechat naše normální části, které jsou o něco energičtější. Udělali jsme tedy jemnější pasáže i takové, co mají takřka rockovou energii, která v nich je běžně. Koncept, který jsme připravili pro Prahu, má v sobě mnohem větší dynamiku než běžná show Jaga Jazzist. Možná je o něco jazzovější. (smích)
A.cz: Dočetl jsem se, že jediná nová orchestrální skladba Prungen byla navrhnuta jako nová hymna Norska. Můžete o tom povědět něco víc?
Byl to jenom vtip. (smích) Mám ho na svědomí já, jenom jsem si hrál s fanoušky. Zatím jsme to nezkoušeli prosadit. (smích)
A.cz: A ani nezkusíte?
Hmmm. Myslím si, že ne. (smích)
A.cz: Momentálně také píšete i skladby pro novou desku. Předpokládám, že tahle informace na Facebooku už nebyl další vtip, je to tak?
Ano, už na nich nějakou dobu dělám. Máme v plánu vydat nové album příští rok, ale ještě to zabere hodně času. Album bude hodně jiné, přinejmenším v porovnání se současnou orchestrální záležitostí.
A.cz: Sám jste napsal, že bude mít blízko ke KLF, M83 nebo Janu Johanssonovi. Je tohle směr, jakým chcete jít?
To byly jenom nějaké moje odkazy a ty jsou většinou hodně vágní. Vždycky se snažíme dělat hudbu, která v sobě nemá žádný přímý odkaz k jiné kapele. Pokaždé se o nich bavíme proto, abychom zněli… no prostě jako Jaga. Snažíme se znít jedinečně. Máme samozřejmě nějaké inspirační zdroje, ale snažíme se je schovávat, jak jen to jde.
A.cz: A dokázal byste jednoduše popsat, co od chystané nahrávky můžeme očekávat?
Hudba, kterou jsem dosud napsal, je víc taneční a o něco tvrdší, také více syntetická. V porovnání s albem One Armed Bandit, které by šlo označit za něco jako progresivní rock, tohle bude mít mnohem víc tvrdších beatů a syntezátorů. Takový je dosavadní plán, ale uvidíme. Ve studiu se teď děje hodně věcí, zatím pořád píšeme, tohle je jenom taková moje idea pro album.
A.cz: Příští rok Jaga Jazzist oslaví dvacet let existence. Chystáte k výročí něco speciálního?
Právě to plánujeme. Nemůžu tedy nic prozradit, ale rozhodně něco speciálního uděláme.
