Iva Bittová: Můj život propojuje mezníky a uzavírá kruhy

Luboš Mareček
Aktualizováno 11. 4. 2014 19:02
Rozhovor se zpěvačkou a houslistkou o světové premiéře skladby Tenebrae, napsané speciálně pro chrámový prostor brněnského svatého Jakuba.
Iva Bittová uvede v Brně světovou premiéru skladby Tenebrae.
Iva Bittová uvede v Brně světovou premiéru skladby Tenebrae. | Foto: Profimédia

Rozhovor - Zpěvačka a houslistka Iva Bittová představí nový projekt složený speciálně pro gotický kostel svatého Jakuba v Brně při Velikonočním festivalu duchovní hudby. Ponese název Tenebrae podle temných hodinek, tedy večerní křesťanské bohoslužby slavené v noci na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu čili poslední tři dny Svatého týdne.

Světová premiéra komorního projektu, na němž se podílejí také violista Miloš Valenta a varhaník Ludwig Lusser, začne v pondělí 14. dubna v potemnělém chrámovém prostoru svatého Jakuba až v devět hodin večer.

"Je to naprosto výjimečná konstelace, která vznikla spontánně a skrývá v sobě neuvěřitelnou škálu barvy zvuku, dynamiky, interpretační prezentaci i osobitý vztah a výklad k danému tématu," říká o Tenebrae Iva Bittová, která je i ve světě známější zatím coby skladatelka alternativní soudobé hudby.

Aktuálně.cz: V komorním projektu Tenebrae zazní i středověké chorální zpěvy z Jistebnického kancionálu. Kdo a podle jakého klíče je vybíral?

Iva Bittová: Na začátku přepsal celý repertoár hodinek z Jistebnického kancionálu dramaturg festivalu Vladimír Maňas. Já si potom sama vybrala jednotlivé části. Přesněji řečeno zazní drtivá většina kompletně dochovaného repertoáru.

A.cz: Do programu Tenebrae jste zhudebnila verše jezuity Matěje Tannera. Pracoval s touto předlohou někdo před vámi?

Podívejte se na Ivu Bittovou ve studiu v New Yorku.
Podívejte se na Ivu Bittovou ve studiu v New Yorku.

Na text Matěje Tannera vzniklo dílo Mater, které zhudebnil slovenský skladatel Vladimír Godár. Při nedávném setkání jsem mu dala nahlédnout  do knih - jak Jistebnického kancionálu, tak Hory Olivetské - a on s úžasem zjistil původ textu! Na albu Mater se skladbami Vladimíra Godára je text Stála Matka, vycházející podle autorova komentáře ze „slovenského historického překladu z 18. století“. Hora Olivetská je moderní edice barokní poutní knihy jezuity Matěje Tannera, kterou připravili Jan Malura a Pavel Kosek.

A.cz: Tenebrae budou o improvizaci a trojhlasu houslí, violy a varhan. Hrála jste už někdy v tomto nástrojovém složení? V čem to pro posluchače nyní bude jedinečné?

Je to naprosto výjimečná konstelace, která vznikla spontánně a skrývá v sobě neuvěřitelnou škálu barvy zvuku, dynamiky, interpretační prezentaci i osobitý vztah a výklad k danému tématu.

Podívejte se na dokument o Ivě Bittové.
Podívejte se na dokument o Ivě Bittové.

Od chorálového zpěvu, kdy zazní responsoria i lamentace v osamoceném hlase, až po prostor chrámu zaplněný zvukem varhan. Při naší první zkoušce v dómu v rakouském Sankt Pöltenu jsme měli příležitost propojit jednotlivé nástroje i s hlasem, a zjistit tak možnosti, jak v malém obsazení obsáhnout dostatečně celou předlohu Tenebrae. Dialog několika málo nástrojů by se měl ideálně propojit s křehkostí chorálních zpěvů i naléhavostí Tannerovy poezie ve smyslu málo je někdy více.

A.cz: Německý varhaník, slovenský houslista a všestranná česká umělkyně. Kdo a proč a jak vás svedl dohromady?

V první hodině paleografie na Masarykově univerzitě se mi dostalo do rukou od přednášejícího Vladimíra Maňase několik stran z kancionálu, doma jsem na to koukala jako na krásnou kresbu. Pak jsem následně začala studovat prameny, seznamovat se s chorální rombickou notací. Zajímavé je, že po získání vědomostí je pro mne originální zápis daleko snadněji a jaksi logičtěji citelnější. S předlohou přišlo zároveň pozvání k realizaci tohoto díla v rámci hudebního festivalu a já to s respektem přijala jako novou výzvu.

Iva Bittová.
Iva Bittová. | Foto: ČTK

A.cz: Trio nějak souvisí se třemi dny, v nichž se Tenebrae slaví?

Zcela intuitivně nám vychází symbolika čísla "tři" jak v obsazení, tak v rozdělení příběhu v programu do tří částí trojdenního příběhu, tři rozdílná místa pro využití akustiky kostela.

A.cz: Váš koncert bude doplněný projekcemi objektů sochaře Pavla Hřebíčka. Můžete o nich něco prozradit? Kdo to vymyslel, o jaké objekty půjde, kde se to v chrámu bude promítat?

Vladimír Maňas mě seznámil s dílem sochaře Hřebíčka a hned první obrázek Rozcestníku, tedy Poutního kříže, který se stal i motivem na plakát celého festivalu, na mě zapůsobil a bylo jasné, že tematicky koresponduje. Shodou neuvěřitelných náhod je v hrobce chrámu stálá expozice sochy Krista právě od Pavla Hřebíčka a k té vytvořil hudební smyčku právě violista Miloš Valent.

A.cz: Bohoslužby Tenebrae se původně slavily až po půlnoci. Nechtěla jste třeba hrát až v tuto nezvyklou hodinu?

Iva Bittová.
Iva Bittová. | Foto: ČTK, bittova.com

V textu zazní: "A v devátú hodinu zavolal jest Ježíš hlasem". Koncert začíná v devět hodin večer 14. 4. 2014 před úplňkem - i tady se nám objeví tři stejná čísla. Musím také přiznat, že původně byl plánován začátek klasicky na půl osmou, ale museli jsme se přizpůsobit farnímu programu bohoslužeb.

A.cz: Neustále se vzděláváte. V Brně na Akademii staré hudby už druhým rokem studujete obor teorie a provozovací praxe staré hudby. Souvisí nový projekt i s tímto poznáním?

Už za studií na konzervatoři jsem naplno skočila do praxe herectví v Divadle na provázku a vlastně až do dnes hraji a zabývám se hudbou a koncertováním vlastně denně. Vždy jsem si uvědomovala, že k praxi patří i teorie, která mi chyběla, i když jsem si vlastně vystačila i bez ní. Hodiny houslí jsem navštěvovala až do chvíle, kdy můj drahý pan profesor Šťastný umřel. A právě v té době jsem byla přijata k dálkovému studiu na Akademii staré hudby. Jako v nějakém příběhu: jedna kapitola se ukončila – hra na klasicky nástroj - a přišla další – hra na starý nástroj u Elen Machové.

A.cz: Proč jste se vydala tímto směrem? Znamená to, že se chcete věnovat staré hudbě a je konec s neučesaně alternativní experimentátorkou?

Iva Bittová.
Iva Bittová. | Foto: Profimédia

Trvalo mi dlouho dostat se do jiného stylu hraní, na počátku jsem si zoufala, že vlastně na housle vůbec neumím hrát, ale pomalu se dostavám do techniky a s obdivem a potěšením používám nižší ladění, střevové struny, barokní smyčec a housle bez podbradku a pavouka. Bude to dlouhá cesta, ale je velmi inspirativní. Určitě to neznamená, že bych měla ambice jako hráčka barokní hudby, i když si ráda příležitostně zahraju v orchestru. Chtěla bych ale posunout dál svůj styl díky novým poznatkům jak v barokních houslích, tak v barokním zpěvu.

A.cz: Při Tenebrae šlo o postupné snižování osvětlení zhášením svící, bohoslužba končila v naprosté tmě. Konec obstaral tzv. strepitus, tedy velký hluk, k němuž došlo zabouchnutím zpěvníku nebo breviáře proti lavici nebo věřící dupali na podlahu, což symbolizovalo zemětřesení, které následovalo po Kristově smrti. Všichni ale nakonec museli z chrámu odejít v tichosti. Plánujete podobná akustická řešení při koncertu?

Nechte se překvapit.

A.cz: Pracovala jste už někdy s křesťanskými texty či částí katolické liturgie?

Velikonoční festival duchovní hudby 2014
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Velikonoční festival duchovní hudby 2014

Brněnské kostely se stanou jedinečnými koncertními sály při Velikonočním festivalu duchovní hudby.

Už třiadvacátý ročník originálně koncipované akce, která nemá v tuzemsku obdoby, se uskuteční od 13. do 27. dubna a v hlavním programu nabídne šest unikátních koncertů v šesti gotických a barokních chrámech a navrch tři temné hodinky v jezuitském kostele.

Zazní hudba spojená s liturgií Velikonoc a z větší části komponovaná vlastně pro tato posvátná místa. Nepůjde však jenom o zavedená díla jako třeba Dvořákovu Stabat Mater (s Filharmonií Brno a Liborem Peškem) či slavnou Janáčkovu Glagolskou mši nebo díla velkých skladatelů, jako byli Caldara či Handl Gallus.

Podívejte se do kompletního programu festivalu

Ano, vícekrát. Větší spolupráci jsem zažila s Davidem Ebenem a jeho Scholou Gregorianou, kdy jsem měla malinko možnost se seznámit s tajemstvím gregoriánského chorálu. Hrála jsem také s barokním orchestrem Solamente naturali při spolupráci na projektu Mater od Vladimira Godára. Při svých projektech jsem pak například s dívčím sborem Lelky v programu a nahrávce Kolednice vybrala a aranžovala moravské vánoční koledy.

A.cz: Svět pro vás už dávno nemá hranice. Žijete ve Spojených státech v údolí Hudson Valley ve státě New York. Rovnou z Brna poletíte do izraelského Jeruzaléma a Tel Avivu. Má to vliv i na vaši hudbu?

To je neuvěřitelná náhoda, ze které mám obrovskou radost: po uvedení premiéry Tenebrae, při níž zazní i text "Jeruzaléme, Jeruzaléme, obrat se lide hriešny", odlétám druhý den na turné do Izraele a budu mít koncerty právě v tomto městě! V životě se nám opravdu propojuji jakési mezníky a uzavírají důležité kruhy. Stále máme o čem přemýšlet a tak se posouvat dál. To se mi nyní děje.

A.cz: Kdy přibude k vašim dvaatřiceti albům další novinka, třeba i ovlivněná duchovní hudbou?

Právě mi vyšla nová nahrávka Entwine, která se dostane do distribuce i v USA. V těchto dnech dokončujeme mix nahrávky v New Yorku s mým triem Eviyan. A ještě připravujeme studiovou nahrávku na podzim s Čikori.

A.cz: Snad nebudu příliš banální, když se na závěr zeptám, na co těšíte v tomto roce ve svém osobním nebo uměleckém životě nejvíc?

Těším se na každý další den.

 

Právě se děje

Další zprávy