Nebřenský říká, že do světa nechtěl vysílat nezpracovanou bolest, ale přeměnit emoce do "hladivé podoby písní, které mají moc léčit". Jeho přáním je přivádět na svět hotové a vyřešené prožitky. "Cítíme podobné věci. Jakkoli je lidské snažení často směšné nebo tragikomické, žít samotný život zase taková legrace není. Tohle téma se táhne celým albem," uvažuje.
Na albu, jehož singl V lese se svítí doprovází videoklip, zní také maďarská podoba jeho názvu Légy derüs és élvezd az életet. "Vztahuje se to k písni Tati, haló věnované mému otci, narozenému coby pozůstatek krátkého souznění lékaře uherské armády a mladičké kuchařky, která tamní posádce vařila. Název je také zamáváním do časů rakousko-uherské monarchie, kdy se u nás mluvilo česky, německy, slovensky a maďarsky, tak jako se ve zmíněné písni zpívá," vysvětluje Nebřenský.
Osobní témata skladeb, inspirovaných vzpomínkami na dětství, láskou i otcovstvím, dle vlastních slov hledal celý život. K některým, na něž v mládí neměl odvahu, musel dozrát. "Autorsky album dozrálo už před covidem, ale v období protipandemických opatření vymýšlení aranží a zkoušení na desku kapele opravdu pomohlo v soustředění, protože nic jiného se dělat nedalo. Práce na desce pro nás byla znovu ostrovem radosti, svobody a tvůrčího spiklenectví," říká Nebřenský.
Například kompozice Pouto vzdává hold básni maďarského spisovatele Jánose Pilinszkého.
Vltava vznikla roku 1986. Až po revoluci však vydala první desku nazvanou Mládí i tak velkou lásku bere s humorem. Nebřenský s nadsázkou označuje skupinu za "idealistický projekt k záchraně světa", jak řekl před časem. Formace vystupuje ve složení kytaristy a zpěváka Roberta Nebřenského, klávesisty Františka Svačiny, baskytaristy Tomáše Uhlíka, bubeníka Ondřeje Pomajsla a Ondřeje Klímka hrajícího na saxofon, flétnu a klarinet.
"Myslím, že každý, kdo se vědomě snaží věnovat svou pozornost hledání krásy, radosti a také pravdy, funguje jako neuchopitelná protisíla vůči všemu zlému. Právě vyhledáváním hlubinných pocitů a jejich přetavením v něco laskavého a třeba i humorného, co dává zážitku nadhled, Vltava zánik civilizace již o několik let oddálila," myslí si Nebřenský.
Právě díky jeho poetickým textům Vltava vešla do širšího povědomí. Skladba Marx, Engels, Beatles je spjata se snímkem Pupendo režiséra Jana Hřebejka.
Píseň Miláčku, ztrať se zazněla také v dalším filmařově díle Nestyda. Místo striktního čistého zvuku jazzové kytary tehdy Nebřenský vsadil na opravdovou elektrickou, začal použít zkreslení a samply, což prý část publika hodnotila jako zradu. "Pro jiné jsme se tenkrát stali o trochu normálnější a pochopitelnější kapelou," vzpomínal Nebřenský. Album Marx, Engels, Beatles nakonec získalo nominaci na tehdejší českou Grammy a umístilo se druhé v anketě časopisu Rock&Pop v kategorii Nejlepší deska desetiletí.
Kulturní obci je Nebřenský znám také coby herec. Léta patřil k oblíbeným postavám pražského divadla Sklep, kde účinkoval od roku 1990. Podobně jako další umělci ze Sklepa se uplatnil ve filmu i televizních seriálech. Uspěl též u zahraniční produkce a objevil se v oscarovém snímku Edith Piaf nebo válečném filmu Rudý baron. Roku 2014 v pražské galerii Už jsme doma vystavil své kresby.
