"Její Veličenstvo královna jmenovala Bona rytířem-komandérem Řádu britského impéria jako výraz uznání za jeho služby hudebnímu průmyslu i za jeho humanitární práci," oznámilo koncem loňského roku světu britské velvyslanectví v Dublinu.
Tam dnes Bono v doprovodu svých čtyř dětí oficiálně přijal své povýšení do šlechtického stavu. "Můžete mi říkat jak jen chcete, třeba Vládče všech vládců, Vaše Všedobrotivosti, ale neříkejte mi Sire," řekl zpěvák novinářům bezprostředně po skončení obřadu.
A nejde jen o nějaký rozmar nebo vtípek. Bono není britský občan, ale Ir, a tak se v jeho případě k titulu neváže oslovení Sir, stejně jako je tomu u Billa Gatese nebo Placida Dominga.
Britská královna se rozhodla udělit titul Bonovi ne snad proto, že by byla fanynkou melancholického pop-rocku. Bono se aktivně angažuje v boji proti chudobě a hladu.
Zpěvák vystupoval v roce 2005 vedle Boba Geldofa jako hlavní tvář v kampani Make Poverty History a na následném globálním megakoncertu Live 8.
A podle britského premiéra Tonyho Blaira, který mu blahopřál k povýšení dopisem, je právě Bonova zásluha, jakých výsledků se při jednání o zemích třetího světa dosáhlo na summitu skupiny G8 v Gleneagles v roce 2005.
Humanitární úsilí Bonovi už v závěru loňského roku vyneslo titul Osobnost roku udělovaný magazínem Time. Byl ohodnocen jako "rocker, který učinil snižování zadluženosti přitažlivým" a podle časopisu "okouzloval, strašil a morálně vydíral vůdce nejbohatších zemí světa, až nakonec odpustili nejchudším zemím dluhy ve výši 40 miliard dolarů".
"Svůj hlas jste vždy neúnavně pozvedal na pomoc Africe," napsal teď Bonovi Blair.
Tak neúnavně, až to málem přineslo i rozpad domovské kapely. Bono na začátku přiznal, že v jistém okamžiku se dokonce obával, že by kvůli svému angažmá mohl být nucen úspěšnou skupinu opustit.
Na celosvětovou chudobu totiž pravidelně upozorňuje i při koncertech U2 a jeho spoluhráčům loni připadalo, že už to přehání. Bubeník Larry Mullen mu prý dokonce tahle "řečnění" odměřoval během koncertů na hodinkách.
Ale pak se všechno srovnalo a byl z toho pro U2 velmi dobrý rok. V únoru získali pět cen Grammy za album How to Dismantle an Atomic Bomb. Absolvovali úspěšné turné, při němž potvrdili statut rockové instituce, která vydělává dobré peníze, ale pořád nevykrádá sebe sama jako Rolling Stones - a nakonec ten obraz trochu porušili, když vymetli šuplíky a vydali úspěšné výběrové album a DVD 18 singles.
Ani Bono-mesiáš ovšem nezahálel. Z MTV si odnesl cenu jako nejvlivnější osobnost pop-music za posledních 25 let, z jeho popudu vznikl projekt RED, kdy firmy jako Apple, Motorola, Gap nebo Armani uvádějí na trh speciální "červené edice" svého zboží a část peněz ze zisku jde pak na Afriku.
O stavu třetího světa informoval jako šéfredaktor, když mu na jeden den půjčili deník The Independent, upozorňoval i na poměry v americké věznici na Guantánamu a jeho jméno se čím dál častěji často skloňuje v souvislosti s Nobelovou cenou za mír.
Jeho kritici pořád tvrdí, že si hraje na vykupitele, který si s pomocí charity zvyšuje popularitu a prodává hudbu s image "vyššího poslání".
Na druhé straně vah leží kromě výsledků otázka, kdy se v rocku nemísil hédonismus s poselstvím. A uprostřed pak konstatování mediálních expertů, že svět dnes tak jako tak naslouchá jen celebritám a potřebuje všechno v atraktivním balení.
